10 C 347/2018-84 — Okresní soud v Náchodě

1. Původní žalobce [celé jméno původního účastníka] podal dne [datum] proti žalované žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem uvedených ve výroku tohoto rozsudku (dále také jen nemovitosti). V žalobě uvedl, že předmětné nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků, přičemž žalobce je vlastníkem podílu ve výši ½ a žalovaná vlastníkem podílu ve výši ½. Původní žalobce vydražil svůj podíl v nedobrovolné dražbě proti povinnému [jméno] [příjmení]. V průběhu roku 2018 uzavřeli účastníci dohodu o hospodaření s nemovitostmi. Původní žalobce také sdělil žalované, že natrvalo ve spoluvlastnictví setrvat nechce, přičemž jí nabídl k odprodeji spoluvlastnický podíl za částku [částka]. Žalovaná o koupi projevila zájem. Zprávu od žalované měl původní žalobce dostat do [datum], avšak to se nestalo. Navíc žalovaná do podání žaloby nic neplatila za užívání nemovitostí, přestože dle výše uvedené dohody o hospodaření s nemovitostmi měla platit [částka] měsíčně. V průběhu řízení došlo k prodeji spoluvlastnického podílu původního žalobce a soud usnesením ze dne 19. 2. 2019, č. j. [číslo jednací], vyhověl návrhu, aby do řízení místo původního žalobce vstoupil žalobce. Protože reálné rozdělení nemovitostí není jednak technicky možné a jednak na něj žalovaná nemá prostředky, žalovaná nemá ani prostředky na odkoupení podílu a žalobce v podílovém spoluvlastnictví setrvat nechce, navrhl žalobce, aby soud podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil a nařídil prodej předmětných nemovitostí. K žalované a její rodině ztratil veškerou důvěru a koexistence v jedné nemovitosti by nebyla reálná. 2. Žalovaná původně sdělila soudu, že hodlá s pomocí svých příbuzných podíl původního žalobce odkoupit na základě mimosoudního vypořádání. Při jednání soudu dne [datum] žalovaná uvedla, že se žalobou nesouhlasí s tím, že nemovitosti lze reálně rozdělit. Po poučení soudu dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. žalovaná sdělila, že rozdělení nemovitostí je složité a nákladné, a proto se rozhodla svůj podíl prodat na trhu nemovitostí. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků, přičemž žalobce je vlastníkem podílu ve výši ½ a žalovaná je vlastníkem podílu ve výši ½. 4. Ze znaleckého posudku [právnická osoba] číslo: [číslo] ze dne [datum], vyhotoveného pro účely nedobrovolné dražby v exekučním řízení proti povinnému [jméno] [příjmení], soud zjistil, že hodnota nemovitostí činila [částka]. Dále z tohoto posudku bylo zjištěno, že rozdělení nemovitostí není dobře možné, neboť by to vyžadovalo vynaložení vysokých nákladů na rozdělení. 5. Z dopisu původního žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento nabízel žalované odprodej svého podílu za částku [částka]. 6. Z dopisu zástupkyně původního žalobce ze dne [datum] a poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzývána původním žalobcem k zaplacení dlužné částky ve výši [částka] za užívání nemovitostí na základě dohody o užívání. 7. Z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] – A – 6, bylo zjištěno, že byl zjištěn úpadek dlužnice žalované a insolvenční soud povolil řešení tohoto úpadku oddlužením. Z elektronického insolvenčního spisu tohoto řízení nebylo zjištěno, že by insolvenční soud uložil žalované povinnost vydat předmětný podíl žalované na nemovitostech. 8. Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. 9. Podle § 1140 odst. 2 občanského zákoníku může každý ze spoluvlastníků kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 10. Podle § 1141 odst. 1 občanského zákoníku spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Podle § [číslo] odst. 2, spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních. 11. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 12. Podle § 1144 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnot, podle § [číslo] odst. 2, rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. 13. Podle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 14. Podanou žalobu se žalobce podle shora citovaného ustanovení domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a navrhuje, aby soud nařídil prodej nemovitostí, které jsou ve spoluvlastnictví účastníků. Žaloba je zcela důvodná. 15. Bylo zjištěno, že spoluvlastníci po delší dobu nebyli schopni se dohodnout o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví mimosoudně. Brání tomu nedobré vztahy mezi spoluvlastníky. Žalobce nemá zájem ve spoluvlastnickém vztahu setrvávat a ani neusiluje o přikázání společné věci. Žalovaná nemá prostředky, aby zajistila rozdělení společné věci. Tato situace podle názoru sodu vylučuje vypořádání spoluvlastnictví rozdělením společné věci, neboť odpovídající rozdělení nemovitostí není dobře možné, neboť by to vyžadovalo vynaložení vysokých nákladů na rozdělení. Tento způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví také vyžaduje schopnost dohody a dobré spolupráce mezi spoluvlastníky, což nedobré vztahy mezi účastníky tohoto sporu vylučují. Vypořádání spoluvlastnictví rozdělením nemovitostí by u spoluvlastníků mohlo vést k dalším vzájemným neshodám. Ostatně, žádný ze spoluvlastníků při konečném vyjádření tento způsob vypořádání spoluvlastnictví nenavrhoval. 16. Soud neshledal, že zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je v současné době činěno v nevhodné době, nebo jen k újmě žalované, která se žalobou nesouhlasila. Ani žalovaná takovou skutečnost netvrdila. Skutečnost, že neshody mezi spoluvlastníky trvají, vede soud k závěru, že je vhodná doba pro to, aby soud o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozhodl. 17. Protože vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci není možné, žalobce nemá zájem převzít celé nemovitosti do svého výlučného vlastnictví a žalovaná není solventní, nezbylo soudu, než podle § 1147 věta 2. občanského zákoníku nařídit jejich prodej. Současně soud rozhodl, že výtěžek prodeje bude mezi spoluvlastníky rozdělen podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů. 18. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal v plné výši náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 7.000 Kč a náklady za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby (sepis žaloby, převzetí zastoupení a účast u soudního jednání dne [datum]). Odměna za každý úkon je vypočtena z hodnoty ½ nemovitostí ve výši [částka] (§ 8 odst. 5 vyhl. č. 177/96 Sb.). Podle § 7 téže vyhlášky činí výše odměny za 1 úkon [částka]. Dále žalobci náleží paušální náhrada ve výši [částka] za každý úkon, tj. celkem [částka] podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky. V souvislosti s cestou právní zástupkyně žalobce realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 136 ujetých km ([částka] za litr paliva při průměrné spotřebě 6,9 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla). V souvislosti s cestou [celé jméno původního účastníka] realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 140 ujetých km ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 7 l [číslo] km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) Pro žalobce činí náhrada nákladů řízení ve výši [částka]. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatí žalovaná náklady řízení k rukám zástupkyně žalobce.