12 C 224/2021-79 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 21 435,93 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky. Žalobce uvedl, že nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20. 12. 2019. Žalobce požaduje žalovanou částku z uzavřeného revolvingového úvěru, který byl se žalovanou uzavřen dne [datum] a na základě které byl čerpán úvěr ve výši 21 435,93 Kč. Úvěr měl být uhrazen nejpozději do 4. 7. 2021. Právní předchůdce žalobce poskytnul žalované úvěr poté, co se přihlásil a učinil registraci na internetových stránkách [webová adresa]. Žalované byl úvěr zaslán na bankovní účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol]. Úvěruschopnost žalované ověřoval právní předchůdce výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, s tím, že žalované musí zůstat životní minimum a 10 % navíc nad rámec tohoto minima. Žalovaná byla vyzývána k uhrazení dluhu, jelikož na tuto výzvu nereagovala a k úhradě jí zbývá 21 435,93 Kč. Žalobci nezbylo než se svého nároku domáhat před soudem. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soudu byla doručena pouze e-mailová zpráva pravděpodobně od dcery žalované paní [jméno] [příjmení]. Ta sdělovala, že její matka není schopna dostavit na soudní jednání kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Uvedla, že je schopna matce splácením pomoci, hlavně aby se její matka nemusela dostavit k soudu. Soudu doložila lékařské zprávy prokazující špatný zdravotní stav (plicní onemocnění) žalované s tím, že žalovaná pobírá příspěvek na péči od srpna 2021 ve výši 4 400 Kč měsíčně. 3. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobce má sídlo na území [země], zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4 odst. 1 a odst. 2 tzv. Římské úmluvy (Úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, otevřené k podpisu v Římě dne [datum], zveřejněna pod [číslo] Sb. m. s.), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky (v souladu s čl. 13 odst. 1 obchodních podmínek poskytovatele úvěru) a pohledávka vznikla v České republice. <b>4. Soud vycházel v projednávané věci z těchto listinných důkazů:</b> 5. Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 8. 10. 2020, má soud za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovanou dne 4. 7. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr do výše 80 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v měsíčních splátkách v procentuální výši (11 %) z aktuálně čerpané jistiny nebo 1 000 Kč měsíčně, podle toho, která z částek bude vyšší. Žalovaná se zavázala hradit úvěrovému věřiteli úrok z čerpaného úvěru ve výši 10,40 % p. a. RPSN úvěru činilo 227,8 % Součástí smlouvy bylo i ustanovení, dle kterého bylo možné celý úvěrový závazek žalované zesplatnit v případě, že se žalovaná dostane do prodlení s hrazením jednotlivých splátek úvěru. Součástí této smlouvy byly také Standardní informace o spotřebitelském úvěru a Obchodní podmínky [právnická osoba] [příjmení], P.l.c. 6. Z výpisu právního předchůdce žalobce [právnická osoba] [příjmení], P.l.c. má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce žalované zasílal úvěrovanou částku, ze které zbývá uhradit 13 785,89 Kč (zůstatek po poslední platbě) a 1 200 Kč (výběr dne 7. 12. 2021). Dále právní předchůdce žalobce žádal náhradu vynaložených nákladů ve výši 250 Kč a úroky za čerpání 6 200,04 Kč Celkem tedy 21 435,93 Kč. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2020 má soud za prokázané, že žalobce a jeho právní předchůdce uzavřeli rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek. Dne došlo k postoupení pohledávky [číslo] za žalovanou dne 20. 12. 2020. 8. Žádostí o úvěr u [právnická osoba] [příjmení], P.l.c. má soud za prokázané, že žalovaná požádala dne 7. 12. 2020 o úvěr ve výši 1 200 Kč. 9. Dopisem ze dne 28. 5. 2021 označeným jako„ Věc: Postoupení pohledávky“ má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku ze smlouvy [číslo]. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 21 435,93 Kč do tří dnů. 10. Dopisem ze dne [datum] označeným jako„ Výzva k úhradě před podáním žaloby“ a poštovním archem, má soud za prokázané, že žalovaná byla upomínána k zaplacení dluhu před podáním žaloby. 11. Dopisem nazvaným Upomínka - rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splacení dluhů z úvěru má soud za prokázané, že z důvodu prodlení na straně žalované s hrazením předmětné kreditní karty, došlo ke dni 15. 1. 2020 k zesplatnění celé dlužné pohledávky. 12. Výpisem z insolvenčního rejstříku má soud za prokázané, že v žalovanou bylo zahájeno insolvenční řízení v roce 2015 a žalovaná byla oddlužena. 13. Sdělením žalobce ze dne 15. 11. 2021, má soud za prokázané, že k postoupení pohledávky došlo na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, kdy pohledávky jsou na žalobce postupovány průběžně, a dnem postoupení je den odeslání oznámení o postoupení pohledávek. 14. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Právní předchůdce žalobce se žalovanou uzavřel dne 8. 10. 2020 revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem do 80 000 Kč. Úvěr byl uzavírán přes dálkový způsob komunikace, úvěruschopnost žalované nebyla nijak konkrétně zjišťována. Žalovaná byla osobou se záznamem v insolvenčním rejstříku. Od doby uzavření této smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 13 785,89 Kč a 1 200 Kč dne 7. 12. 2020, které jí byly zaslány na její bankovní účet pod [variabilní symbol]. Žalovaná od doby uzavření smlouvy žalobci ani jeho předchůdci nic neuhradila. 15. Soud nařídil na 17. 1. 2022 jednání, kdy jednal v nepřítomnosti žalobce, který se z jednání omluvil. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu nedostalo příslušeného poučení (srov. k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. [spisová značka]). Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení dle předmětného ustanovení proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. [spisová značka]). Způsobil-li tedy účastník svojí nepřítomností u soudu, že se mu příslušného poučení nedostalo, a soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v jeho nepřítomnosti, mohl soud věc projednat a rozhodnout, přičemž v takové situaci se vychází z obsahu spisu a z provedených důkazů (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. [spisová značka]). 16. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 19. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení