12 C 239/2021-49 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalované zaplacení celkové částky 54 464,68 Kč s příslušenstvím. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovanou 29. 1. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 54 464,68 Kč, kdy tyto platby byly zasílány pod [variabilní symbol] na její bankovní účet. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalované tím, že porovnal dosažitelné příjmy a výdaje, kde ponechával rezervu ve výši 10 %. Tento úvěr měl být splacen nejpozději do 26. 5. 2021. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data nevrátila. Celková výše nároku žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného činí celkem 54 464,68 Kč. Dne 23. 6. 2021 byla žalované odeslána předžalobní upomínka. 2. Poskytovatel spotřebitelského úvěru společnost [právnická osoba] postoupil pohledávku vyplývající z výše uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru včetně příslušenství se všemi právy s nimi spojenými žalobci, a to na základě rámcové smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020. 3. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobce má sídlo na území Malty, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalované. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalované, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4 odst. 1 a odst. 2 tzv. Římské úmluvy (Úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, otevřené k podpisu v Římě dne [datum], zveřejněna pod [číslo] Sb. m. s.), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky (v souladu s čl. 13 odst. 1 obchodních podmínek poskytovatele úvěru) a pohledávka vznikla v České republice. 4. Žalovaná na soudním jednání uvedla, že by chtěla dlužnou částku splácet po splátkách 3 000 Kč měsíčně. Smlouvu uzavírala přes internet a tam pouze vyplnila formulář, který tam byl uvedený. Nikdo nezjišťoval její majetkové poměry, neptali se nikdo na zaměstnání, nechtěli vidět žádnou pracovní smlouvu nebo výplatní pásky. Neptali se jí na její životní výdaje. V minulosti prošla oddlužení. Od právního předchůdce si půjčila 40 000 Kč, to jí bylo zasláno. Na dlužnou částku nic neuhradila. <b>5. Soud provedl v projednávané věci dokazování a to:</b> 6. Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalované byl poskytnut revolvingový úvěr až do výše [částka]. Strany si sjednaly pevnou úrokovou sazbu 11,99 % a poplatek z čerpání úvěru ve výši 0 % z čerpaného úvěru. Žalovaná se zavázala splácet nejméně po částce 1 000 Kč měsíčně, nebo částku ve výši 12,5 % z nesplaceného úvěru, podle toho, která částka bude vyšší. Nedílnou součástí byly Obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] a Standardní informace o spotřebitelském úvěru. 7. Žádostí o úvěru ([jméno] application info) má soud za prokázané, že žalovaná požádala dne [datum] o úvěr ve výši 40 000 Kč. Tato částka jí byla vyplacena dne 29. 1. 2021. 8. Přehledem od společnosti [právnická osoba], [variabilní symbol], byla vyčíslena celková dlužná pohledávka žalované k datu splatnosti ve výši 54 464,68 Kč, s tím, že úvěr (výběr) byl ve výši 40 000 Kč a [částka] byla náhrada účelně vynaložených nákladů a [částka] byly úroky za období čerpání. 9. Oznámením o postoupení pohledávky, má soud za prokázané, že žalovaná byla informována o tom, že její pohledávka ve výši [částka] byla postoupena z právního předchůdce žalobce na žalobce. Současně byla žalované dne 23. 6. 2021 zaslána výzva k úhradě tohoto dluhu před podáním žaloby (předžalobní výzva) Podacím poštovním lístkem má soud za prokázané, že žalovaná bylo oznámení a výzva zaslána. 10. Výpisem z insolvenčního rejstříku má soud za prokázané, že v žalovanou bylo zahájeno insolvenční řízení v roce 2015 a žalovaná byla oddlužena. 11. Sdělením žalobce ze dne 9. 12. 2021, má soud za prokázané, že k postoupení pohledávky došlo na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, kdy pohledávky jsou na žalobce postupovány průběžně, a dnem postoupení je den odeslání oznámení o postoupení pohledávek. 12. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Právní předchůdce žalobce se žalovanou uzavřel dne 29. 1. 2021 revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem do [částka]. Úvěr byl uzavírán přes dálkový způsob komunikace, úvěruschopnost žalované nebyla nijak zjišťována. Žalovaná v minulosti prošla oddlužením. Žalovaná pouze vyplnila formulář přes internetový prohlížeč, nikdo nezkoumal a neověřoval její příjmy a výdaje. Žalovaná byla osobou se záznamem v insolvenčním rejstříku. Od doby uzavření této smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 40 000 Kč dne 29. 1. 2021, které jí byly zaslány na její bankovní účet. Žalovaná přijetí těchto finančních prostředků potvrdila. Žalovaná od doby uzavření smlouvy žalobci ani jeho předchůdci nic neuhradila. 13. Soud nařídil na [datum] jednání, kdy jednal v nepřítomnosti žalobce, který se z jednání omluvil. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu nedostalo příslušeného poučení (srov. k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. [spisová značka]). Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení dle předmětného ustanovení proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. [spisová značka]). Způsobil-li tedy účastník svojí nepřítomností u soudu, že se mu příslušného poučení nedostalo, a soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v jeho nepřítomnosti, mohl soud věc projednat a rozhodnout, přičemž v takové situaci se vychází z obsahu spisu a z provedených důkazů (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. [spisová značka]). 14. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tut