15 C 250/2021-18 — Okresní soud v Náchodě

1. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozsudek podle § 157 odst. 4 o. s. ř. zkrácenou verzi odůvodnění. 2. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku a smluvní pokuty ve výši 1 696 Kč, jak je specifikováno ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že žalovaný uzavřel dne 2.4.2018 s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen "smlouva"), na jejímž základě obdržel žalovaný bezhotovostním bankovním převodem finanční prostředky ve výši 4 000 Kč, jak vyplývá z čl. 2 odst. 2.1 smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou jistinu úvěru spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 151 Kč, celkem se tak žalovaný ve Smlouvě zavázal právnímu předchůdci žalobce uhradit částku ve výši 5 151 Kč, tj. částku, kterou právní předchůdce žalobce žalovanému poskytnul navýšenou o poplatek za poskytnutí úvěru, k uvedenému prosím vizte čl. 2 odst. 2.2. smlouvy. Dle čl. 2 odst. 2.1. smlouvy byla celková dlužná částka splatná dne 02.05.2018, a to v jediné splátce na bankovní účet právního předchůdce žalobce spolu s veškerými poplatky, k uvedenému prosím vizte čl. 4 odst. 4.2. smlouvy. K samotnému procesu uzavření smlouvy o úvěru žalobce uvádí, že žalovaný provedl svoji registraci na internetových stránkách právního předchůdce žalobce [webová adresa], kde mu byl po řádně provedené registraci založen uživatelský účet. V rámci registrace žalovaný vyplnil své osobní a kontaktní údaje, dále pak číslo účtu pro poukazování schválených úvěrů. Následně prostřednictvím internetového formuláře vyplnil žádost o uzavření smlouvy o úvěru, ve které vyplnil požadovanou výši úvěru a dobu splatnosti úvěru, kdy se žalovanému automaticky zobrazil i vygenerovaný poplatek za požadovaný úvěr. Navrhované znění smlouvy o úvěru žalovaný akceptoval vložením unikátního kódu, k tomu prosím vizte poslední stranu smlouvy, a následně smlouvu spolu s ostatní dokumentací zaslal v rámci uživatelského účtu právnímu předchůdci žalobce. Samotná smlouva o úvěru byla uzavřena přijetím ze strany právního předchůdce žalobce, kdy následně byly žalovanému na jím sdělený bankovní účet poskytnuty požadované finanční prostředky. Veškeré relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaný získal z dokumentu„ Standardní informace o spotřebitelském úvěru“. Tento dokument byl žalovanému zpřístupněn v rámci jeho uživatelského účtu na internetových stránkách právního předchůdce žalobce a rovněž mu byl zaslán na žalovaným uvedenou e-mailovou adresu spolu s ostatní smluvní dokumentací. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do dne 02.05.2018. Žalovaný na svůj závazek právnímu předchůdci žalobce uhradil částku ve výši 2 Kč, která byla alokována tak, že na jistinu byla alokována částka ve výši 0 Kč a na poplatek za poskytnutí úvěru byla alokována částka ve výši 2 Kč. Ode dne 03.05.2018 se tak žalovaný ocitnul v prodlení s úhradou částky ve výši 5 149 Kč, kterou tvořil nedoplatek jistiny úvěru 4 000 Kč a nedoplatek poplatku za sjednání úvěru 1 149 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. 5. odst. 5.1 smlouvy i právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22.07.2019 s účinností ke dni 24.07.2019 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 19.08.2019. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 7 193,39 Kč a skládala se z: nesplacené jistiny ve výši 4 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 1 149 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 044,39 Kč, nákladů za inkasní vymáhání ve výši 0 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného, žalobce učinil rozhodnutí, že v soudním řízení neuplatní ku prospěchu žalovaného úhradu postoupených nákladů za inkasní vymáhání co do výše uvedené částky a zároveň, že uplatní zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny v níže specifikované výši. Rozklad žalované pohledávky za žalovaným tak bude následující: nesplacená jistina ve výši 4 000 Kč, nesplacený úrok ve výši 1 149 Kč, smluvní pokuta ve výši 1 696 Kč, k odůvodnění výpočtu smluvní pokuty prosím vizte text k nároku [číslo] kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 394,96 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 03.05.2018 do 01.07.2019, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 4 000 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 25.07.2019 z jistiny ve výši 4 000 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 12.03.2021 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu). Výše pohledávky: 1 696. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli v souladu s čl. 5 odst. 5.1 smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobce ku prospěchu žalovaného požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 4 000 Kč, a to za období od 1. Dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 03.05.2018 do 01.07.2019. Žalobce tak po žalovaném nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 1 696 Kč Smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvou o úvěru stanoveno nebylo. Žalobce tak učinil z toho důvodu, aby si smluvní pokuta zachovala svoji zajišťovací funkci, a aby nedocházelo k neomezenému narůstání její výše, a tedy i vymizení její funkce jako sankce za nesplácení dluhu. Vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na ust. § 168 odst. 1 téhož zákona. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 4. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 5. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů - aktivní věcná legitimace žalobce je prokázána smlouvou o postoupení pohledávky, její přílohou, potvrzením o přijetí platby a oznámením o postoupení pohledávky. Smlouva o úvěru včetně přílohy [číslo] výpis z účtu prokazují vznik a obsah závazku, včetně výše úroků (poplatku za poskytnutí úvěru) a sjednané smluvní pokuty v případě prodlení žalovaného se splacením úvěru. O zaplacení byl žalovaný upomínán. 6. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby. 7. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena v roce 2018, tj. za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení