10 C 208/2022-38 — Okresní soud v Náchodě

1. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání, dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „ o. s. ř.“), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 807 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že s žalovaným uzavřela smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli s počátkem pojištění od [datum]. První pojistné bylo splatné téhož dne. Pojistné období bylo sjednáno v délce roční, když pojistné bylo sjednáno ve výši 620 Kč za pojistné období. Pojištění zaniklo ke dni [datum]. Důvodem je zánik pojištění pro neplacení pojistného. Jelikož žalovaný neuhradil veškerá předepsaná a splatná pojistná, a to za období od 29. 4. 2021 do 6. 8. 2021, požaduje žalobkyně součet dlužných pojistných. Součástí žalované částky je vedle dlužného pojistného rovněž nárok žalkyně na úhradu sjednaných poplatků. Žalobkyně po žalovaném požaduje úhradu poplatku ve výši 300 Kč, a to za vyhotovení a odeslání zákonem uložené upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění. Žalobkyně uplatňuje úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to za období od 7. 8. 2021 do 4. 5. 2022, tj. celkem částku 51 Kč. Žalobkyně zaslala dne [datum] žalovanému předžalobní upomínku. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že účastníci řízení proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítali, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Vietnamské socialistické republiky s pobytem v České republice, zkoumal soud, zda je na místě se tímto mezinárodním prvkem zabývat; dospěl k závěru o jeho zanedbatelnosti, neboť závazek vznikl provozováním automobilu registrovaným v České republice a žalovaná má na území České republiky trvalý pobyt. Mezinárodní prvek vnesený do věci občanstvím žalovaného nemůže výše uvedené svou intenzitou převážit. 6. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů –pojistné smlouvy [číslo] včetně podmínek pojištění, sazebníku nákladů, upomínky ze dne [datum], oznámení o ukončení pojištění ze dne [datum], pokusu o smír ze dne [datum] a předžalobní upomínky ze dne [datum]. 7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Žalobkyně jako pojistitel uzavřela se žalovaným jako pojistníkem smlouvu ve smyslu § 2 758 o. z.. Žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytovat žalovanému pojištění a žalovaný se zavázal za toto pojištění platit pojistné ve sjednané výši. Žalobkyně poskytovala žalovanému pojištění, avšak žalovaný sjednané pojistné nezaplatil, což nesporoval. Soud s ohledem na výše uvedené shledal žalobu jako důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyni vznikl rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužných neuhrazených částek, jehož výši a počátek prodlení soud shledává zákonu neodporující, odpovídající skutkovým zjištěním soudu. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 1 489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.