14 C 32/2022-34 — Okresní soud v Náchodě

1. Jelikož proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, obsahuje jeho odůvodnění pouze náležitosti dle § 157 odst. 4 o.s.ř., tedy předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je požadavek žalobce na rozhodnutí sporu o povinnosti k peněžitému plnění s tím, že žalobkyně je obchodní společností podnikající v oblasti poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo]. V souladu se schváleným projektem rozdělení a fúze došlo k rozdělení společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen [anonymizována tři slova]), odštěpením, přičemž [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] nezanikla a vyčleněná část jejího jmění přešla na [právnická osoba] [právnická osoba], a k fúzi sloučením [právnická osoba] a.s., se sídlem [adresa], [IČO], jako zanikající společnosti, a [právnická osoba] [právnická osoba] jako nástupnické společnosti, která změnila firmu na [právnická osoba] S účinností ode dne 1. 4. 2020 došlo ke změně dosavadní obchodní firmy [právnická osoba] na [právnická osoba] Součástí vyčleněného jmění [anonymizována tři slova], které přešlo na žalobkyni, byla také smlouva o poskytování služby televizního vysílání prostřednictvím internetu [číslo] kterou žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 18.06.2020. Na základě této smlouvy [číslo] zajišťovala žalobkyně žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a to až do dne 28.02.2021, kdy byla smlouva [číslo] ukončena. V souladu s čl. 4 zvláštních podmínek žalobkyně měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy [číslo] vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení, kterými se v případě žalovaného rozumí: [anonymizována tři slova] sériové číslo [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] (dále jen společně„ technická zařízení“). Tato technická zařízení, která žalovaný od žalobkyně převzal, což stvrdil svým podpisem na formuláři o provedení ze dne 18. 06. 2020, v rozporu se svými povinnostmi žalovaný žalobkyni po ukončení smlouvy [číslo] nevrátil, v důsledku čehož vznikl žalobkyni dle smlouvy [číslo] nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč za nevrácení [anonymizována tři slova] sériové číslo [anonymizováno] a ve výši 1.500 Kč za nevrácení přístupové karty číslo [anonymizováno]. K okamžiku ukončení smlouvy [číslo] žalobkyně uvádí, že k datu 28. 02. 2021 byla smlouva s žalovaným ukončena deaktivací v souladu s článkem 10, bodem [číslo] ve spojení s čl. 8, bodem [číslo] Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, kdy dle Obchodních podmínek je žalobkyně oprávněna od Smlouvy odstoupit z důvodů na straně žalovaného, pro které má žalobkyně právo omezit nebo přerušit poskytování služby dle Obchodních podmínek – k tomuto datu, 28. 02. 2021, tedy bylo žalobkyní od smlouvy odstoupeno. K odstoupení od smlouvy došlo z důvodu, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou odměn za poskytování služby ze smlouvy [číslo]. Z tohoto důvodu došlo dne 30. 11. 2020 k omezení poskytování služeb v souladu s výše uvedeným ujednáním Všeobecných obchodních podmínek. Upomínkou ze dne 05. 02. 2021 byla žalovanému poskytnuta dodatečná lhůta ke splnění dluhu do 28. 02. 2021, přičemž žalovaný byl v této upomínce rovněž upozorněn, že nebude-li odměna za poskytování služby do tohoto data připsána na účet žalobkyně, bude to mít (v souladu s ustanovením § 1978 odst. 2 občanského zákoníku) za následek ukončení smlouvy odstoupením od smlouvy ze strany žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaný [příjmení] za Službu neuhradil, došlo k 28. 02. 2021 k ukončení smlouvy [číslo]. Žalovaný byl vyzván dne 02. 07. 2021 ze strany právního zástupce žalobkyně k vrácení technických zařízení a zaplacení smluvní pokuty za nevrácená technická zařízení. Žalovaný ani na základě takového upomenutí před podáním této žaloby své závazky vůči žalobkyni nesplnil, a to ani částečně, a proto žalobkyni nezbývá než se domáhat zaplacení dlužné částky v celkové výši 6.500 Kč s příslušenstvím soudní cestou. Žalovaný se neuhrazením žalobkyní oprávněně vyúčtované smluvní pokuty v celkové výši 6.500 Kč dopustil porušení svých právních povinností plynoucích ze smluvního vztahu a ocitl se v prodlení. Žalobkyně tak má za to, že jí podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění přísluší kromě nároku na zaplacení jistiny též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené příslušným nařízením vlády. Proto žalobkyně uplatňuje současně se svým nárokem na zaplacení jistiny rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 6.500 Kč a to, s ohledem na dodatečnou sedmidenní lhůtu ke splnění povinností poskytnutou právním zástupcem žalobkyně žalovanému ve výzvě ze dne 02. 07. 2021, za dobu od 20. 07. 2021 do zaplacení. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Z předložených listinných důkazů byl v řízení zjištěn skutkový stav věci odpovídající tvrzením žalobce. Žalobce předložil zejména výše popsanou smlouvu a daňové doklady. 5. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná; právním základem žalobního žádání je nepojmenovaná smlouva ve smyslu § 1746/2 o. z. – v předmětných částech mající charakter smlouvy nájemní. Žalobce doložil, že na základě smlouvy plnil; žalovaný zůstal v řízení pasivní, nikterak netvrdil např. zánik pohledávky v důsledku jejího uhrazení. 6. Podle ust. § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžité. 7. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Proto soud žalobě vyhověl s tím, že lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160/1 o. s. ř. jako třídenní. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 1 489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní