6 C 11/2022-27 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 21. 3. 2017 mezi žalobcem společností [právnická osoba] a žalovaným, když žalovaný byl povinen uhradit jednak zapůjčenou částku 10 000 Kč a dále 8 917 Kč, která představuje součet fixního úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 789 Kč, odměnu za zpracování půjčky, flexibilní splácení ve výši 2 720 Kč a náklady za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 408 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit žalobci částku 18 917 Kč. Zápůjčku obdržel žalovaný v hotovosti, což potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal splácet celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, poslední splátka byla stanovena na částku 273 Kč. Splatnost první splátky nastala po uplynutí jednoho týdne od podpisu smlouvy, splatnost poslední splátky byla stanovena na 15. 5. 2018. Žalovaný uhradil jen částku 3 296 Kč, dlužná zápůjčka tedy činí 6 704 Kč Poslední splátku provedl žalovaný dne 1. 6. 2017. Žalobce požaduje jako příslušenství jen zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti poslední předepsané splátky. 2. Poskytovatel zápůjčky splnil zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost splácet zápůjčku. [příjmení] rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného, ověřil informace poskytnuté žalovaným oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Ověření úvěruschopnosti žalovaného vyplývá z uzavřené smlouvy. Žalovanému byly řádně vysvětleny všechny předsmluvní informace, byly jí vysvětleny důsledky prodlení se splácením dlužné částky. Sám žalovaný prohlásil, že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s uzavřenou smlouvou. Žalovaný byl povinen jednat poctivě a uvést pravdivé údaje. 3. K návrhu žalobce byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému řádným způsobem doručit. Platební rozkaz soud zrušil. 4. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému bylo doručeno vyvěšením na úřední desku. 5. Smluvní vztah vznikl za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., (dále jen o. z.). 6. Žalobce se domáhal zaplacení dlužných částek z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce, když součástí ujednání byl i závazek uhradit poplatek ze zápůjčky, což je obsaženo ve smlouvě i ve všeobecných obchodních podmínkách. Žalobce ale žádá pouze úhradu nesplacené jistiny, když na tuto započetl veškeré platby realizované žalovaným. Žalobní tvrzení prokazuje smlouva a smluvní podmínky, zákaznická karta, tabulka umoření. Poskytovatel zápůjčky zjišťoval potřebné skutečnosti k posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný zůstal nečinný. K žalobnímu tvrzení se nevyjádřil, netvrdil žádné skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku, ačkoliv byl soudem k vyjádření vyzván. Listiny se dostaly do sféry vlivu žalovaného, byly doručeny v souladu s občanským soudním řádem. 7. Po právní stránce posuzuje soud žalobu podle následujících ustanovení. 8. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 10. Podle § 1931 o.z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. 11. Podle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 12. Podle § 1813 o.z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Žalobce prokázal svá tvrzení důkazy shora uvedenými. Žalobní tvrzení je v souladu s předloženými listinnými důkazy, vzájemně tvoří logický celek. O podmínkách smlouvy byl žalovaný náležitě poučen a informován. Soud neshledává ve smlouvě žádná nepřiměřená ujednání. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána. Podmínky zápůjčky byly žalovanému řádně a srozumitelně oznámeny- jsou obsaženy ve smlouvě. Žalobce požaduje pouze úhradu nesplacené jistiny a zákonný úrok z prodlení. Další sjednané platby nejsou předmětem žaloby. Žalovaný zůstal zcela nečinný. Smlouva je podle § [číslo], § 2392 a § 1931 o.z. Žalovaný dluh nesplnil, je tedy povinen uhradit jak dlužnou částku a zákonný úrok z prodlení ve výši sazby platné v okamžiku začátku prodlení. 15. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený soudní poplatek 400 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 200 Kč, tedy 600 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst. 5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce. 16. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, údajích o uzavření smlouvy, výši dlužné částky a výši poplatku. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.