6 C 320/2021-36 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 14. 1. 2018 mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným, když žalovaný byl povinen uhradit jednak zapůjčenou částku 35 000 Kč a dále 28 079 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 577 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky a doručení ve výši 8 970 Kč a náklady za administrativní činnost - hotovostní inkaso splátek ve výši 10 532 Kč. Žalovaný se zavázal splácet celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 505 Kč, poslední splátka byla stanovena na 14. 7. 2019. Žalovaný dluh splácel, naposledy však zaplatil dne 10. 6. 2019. Ke dni 14. 7. 2019 činil dluh žalovaného na jistině částku 27 047,41 Kč a na dlužném poplatku částku 18 855,59 Kč. Dlužná jistina se úročí smluveným úrokem ode dne následujícího po datu stanovené splatnosti poslední splátky. Žalovaný po tomto datu uhradil částku 0,00 Kč. Do dne podpisu smlouvy o postoupení pohledávky uhradil žalovaný celkem částku 17 176 Kč. Po postoupení pohledávky neuhradil žalovaný žádnou částku. 2. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávky činila výše postoupené pohledávky bez příslušenství částku 66 203 Kč. Příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí této částky je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce nepožaduje. Žalobce po postoupení pohledávky požaduje zaplacení dlužné částky 45 903 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 27 047,41 Kč a z dlužného poplatku 18 855,59 Kč, dále zaplacení úroku ve smluvené výši 29% ročně z dlužné jistiny, když tento je v kapitalizované výši za dobu od 15. 7. 2019 (tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tzn. pro úhradu celého úvěru) do 18. 12. 2020 (datum postoupení pohledávky) v částce 11 395,22 Kč a dále je žádán k zaplacení kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny za dobu od 14. 8. 2019 (tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky do 18. 12. 2020 (datum uzavření smlouvy o postoupení pohledávky) ve výši 3 703,99 Kč, dále je žádán zákonný úrok z prodlení a to ode dne následujícího po postoupení pohledávky do zaplacení ve výši platné v okamžiku začátku prodlení a současně je žádáno zaplacení smluveného úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od stejného dne do zaplacení. 3. Poskytovatel zápůjčky splnil zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost splácet zápůjčku. [příjmení] rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného, ověřil informace poskytnuté žalovaným oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Ověření úvěruschopnosti žalovaného vyplývá z uzavřené smlouvy. Žalovanému byly řádně vysvětleny všechny předsmluvní informace, byly jí vysvětleny důsledky prodlení se splácením dlužné částky. Sám žalovaný prohlásil, že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s uzavřenou smlouvou. Žalovaný byl povinen jednat poctivě a uvést pravdivé údaje. 4. K návrhu žalobce byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému řádným způsobem doručit. Platební rozkaz soud zrušil. 5. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému bylo doručeno vhozením do schránky. 6. Smluvní vztah vznikl za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., (dále jen o.z.). 7. Žalobce se domáhal zaplacení dlužných částek z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce, když součástí ujednání byl i závazek uhradit poplatek ze zápůjčky, což je obsaženo ve smlouvě i ve všeobecných obchodních podmínkách. Žalobní tvrzení prokazuje smlouva a smluvní podmínky. Poskytovatel zápůjčky zjišťoval potřebné skutečnosti k posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný zůstal nečinný. K žalobnímu tvrzení se nevyjádřil, netvrdil žádné skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku, ačkoliv byl soudem k vyjádření vyzván. Listiny se dostaly do sféry vlivu žalovaného, byly doručeny v souladu s občanským soudním řádem. 8. Aktivní legitimace žalobce je dána smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 12. 2020, s účinností od 5. 1. 2021. K důkazu byla předložena také kopie oznámení o postoupení pohledávky adresovaná žalovanému. 9. Po právní stránce posuzuje soud žalobu podle následujících ustanovení. 10. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 12. Podle § 1931 o.z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. 13. Podle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 14. Podle § 1813 o.z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 15. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako potupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Žalobce prokázal svá tvrzení důkazy shora uvedenými. Žalobní tvrzení je v souladu s předloženými listinnými důkazy, vzájemně tvoří logický celek. O podmínkách smlouvy byl žalovaný náležitě poučen a informován. Soud neshledává ve smlouvě žádná nepřiměřená ujednání. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána. Smluvený úrok odpovídá sazbám jiných poskytovatelů zápůjček nebo úvěrů. Podmínky zápůjčky byly žalovanému řádně a srozumitelně oznámeny- jsou obsaženy ve smlouvě. Žalovaný zůstal zcela nečinný. Smlouva je podle § [číslo], § 2392 a § 1931 o.z. Žalovaný dluh nesplnil, je tedy povinen uhradit jak dlužnou částku včetně smluvně sjednaného poplatku, dále smluvní úrok ve sjednané výši, zákonný úrok z prodlení ve výši sazby platné v okamžiku začátku prodlení. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a kapitalizovaný smluvní úrok je vypočten za dobu do postoupení pohledávky. 18. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený soudní poplatek 1 837Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 500 Kč, tedy 1 500 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst. 5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 4 015 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce. 19. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť ž