8 C 110/2023-56 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 41.600 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené jistiny, nákladů na vymáhání a smluvní pokuty vyplývající ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] který účastníci uzavřeli dne [datum] prostřednictvím Správce financí (webového rozhraní žalobce) a podepsán SMS kódem, a na jehož základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40.000 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez řádné omluvy nedostavil. 3. Ze smlouvy o půjčce – revolvingový úvěr [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] peněžní prostředky do úvěrového rámce 40.000 Kč při úrokové sazbě 27,90 % ročně při minimální měsíční splátce 3,310 % z úvěrového rámce. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní žalobce, kdy žalovaný namísto vlastnoručního podpisu, smlouvu opatřil číselným kódem [číslo]. 4. Z opisu výpisu proplacení smlouvy [číslo] má soud za prokázané, že na účet č. [bankovní účet] byla dne [datum] vyplacena částka 40.000 Kč. 5. Z výzvy ke splacení celého úvěru z [datum] a podacím archem z [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 45.698,41 Kč do 14 dnů od zaslání výzvy. 6. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalobce posuzoval úvěruschopnost spotřebitele zjišťováním jeho kreditního skóre, metodikou MSL, registry [příjmení], NRKI a lustrací [příjmení] a ISIR, jehož výstupem byla hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky. 7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobce dne [datum] převodem na bankovní účet žalovaného poskytl žalovanému na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši 40.000 Kč Smlouva byla uzavřena prostředky elektronické komunikace, kdy žalovaný namísto vlastnoručního podpisu, smlouvu opatřil číselným kódem [číslo]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 27,9 % ročně prostřednictvím minimální měsíční splátky 3,310 % z úvěrového rámce. Žalovaný však poskytnutý úvěr nehradil řádně a včas, když na svůj dluh ničeho neuhradil, proto žalobce využil svého práva a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 45.698,41 Kč, která představuje neuhrazenou jistinu ve výši 40.000 Kč, náklady na vymáhání 600 Kč a smluvní pokutu 1.000 Kč. Žalobce opakovaně vyzval žalovaného k vrácení dlužné částky. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. 11. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. 12. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 13. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 14. Podle § 5 zákona [číslo] o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze kvalifikovaný elektronický podpis, podepisuje-li elektronický dokument, kterým a) činí úkon nebo právně jedná stát, územní samosprávný celek, právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba zřízená nebo založená státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem nebo jejich orgán anebo jiná jejich součást (dále jen "veřejnoprávní podepisující"), nebo b) činí úkon osoba neuvedená v písmenu a) při výkonu své působnosti. 15. Podle § 6 odst. 1 zákona [číslo] o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se činí úkon vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti. Podle odst. 2 téhož ustanovení uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. 16. Podle § 7 zákona [číslo] o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5. 17. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 19. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] v podobě předložené soudu. Podle tvrzení žalobce měla být smlouva uzavřena v písemné formě, přičemž za písemnou formu se podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU), o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999). Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle ustanovení §§ 5 a 6 zákona č. 297/2016 Sb., lze k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na webových stránkách [webová adresa]). V projednávané věci měla být smlouva mezi účastníky uzavřena elektronicky na internetových stránkách žalobce, přičemž žalovaný uvedený dokument nijak nepodepsal. Z ostatních okolností kontraktačního procesu (zejména z registrace ve webovém rozhraní žalobce), které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním smlouvy, lze sice dospět k závěru, že žalobce jednal s žalovaným, avšak nelze z toho dovodit, na jakém znění smlouvy se smluvní strany dohodly. Žalobce soudu předložil znění smlouvy ve formátu elektronického souboru pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dopět k závěru, že znění smlouvy v okamžiku jejího odsouhlasení žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jeho následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tento dokument vytvořil. Žalobce tudíž neprokázal, že forma jednání, kterou zvolil, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne [datum] v podobě předložené soudu a že současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy ve smyslu ustanovení § 562 odst. 1 o. z. Zadání uživatelského jména, resp. jedinečného kódu přitom nijak neprokazuje, že smlouvu uzavřel skutečně žalovaný a že žalovaný tím potvrdil svou vůli uzavřít smlouvu ve znění, jež žalobce předložil soudu. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že se jednalo o zdánlivé jednání, k němuž se pod