8 C 271/2022 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 24.227,57 Kč s příslušenstvím z titulu nevrácených peněžních prostředků ze smlouvy o revolvingovém úvěru„ [anonymizováno]“ [číslo] jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků. Tvrdil, že žalovaný na svůj dluh až dosud ničeho neuhradil a ke dni podání žaloby tak dlužil žalobci částku 24.227,57 Kč. 2. Soud rozhodl o žalobě dne [datum] platebním rozkazem, který byl žalovanému doručen dne [datum]. Součástí platebního rozkazu byla výzva, ve které soud žalovanému uložil, aby se v případě, že podá odpor, ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě s tím, že je povinen ve vyjádření uvést, zda uplatněný nárok uznává, popř. zda ho uznává jen zčásti nebo co do základu a v důsledku toho, že soud rozhodne rozsudkem pro uznání. Dále byl poučen, že je povinen v případě, že žalovaný nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, popř. připojit listiny, na něž se ve vyjádření odvolává. Dále byl žalovaný poučen o tom, že podá-li proti platebnímu rozkazu včas odpor a jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, a soud proto rozhodne rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 1 a 3 o.s.ř. 3. Dne [datum] podal žalovaný proti platebnímu rozkazu odpor, ve kterém nárok žalobce na zaplacení dlužné částky uznal. Poukázal na svou současnou tíživou situaci, kdy není schopen dluh uhradit, neboť od [datum] je veden v evidenci úřadu práce a pobírá dávky hmotné nouze. Současně předložil oznámení úřadu práce, ze kterého vyplývá, že pobírá dávku příspěvku na živobytí ve výši 4.437 Kč měsíčně. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaný uznal uplatněný nárok žalobce v základu i co do jeho výše, soud rozhodl podle § 153a odst. 1 o. s. ř. o žalobě rozsudkem pro uznání s tím, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku z titulu smlouvy o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky vzniklé z titulu neuhrazeného úvěru v zákonné výši má oporu v ustanovení § 1970 o. z. a v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. V posuzovaném případě je soud toho názoru, že povaha věci – nároky na vrácení peněžních prostředků ze smlouvy o úvěru - umožňuje, aby si účastníci svá vzájemná práva a povinnosti upravili svými právními úkony. Proto tato povaha věci rovněž umožňuje, aby skončili řízení soudním smírem. Protože soud dospěl k závěru, že v předmětné věci mohl být schválen smír ve znění žalobou požadovaného petitu, neboť není v rozporu s právními předpisy (ve smyslu § 99 odst. 2 o.s.ř.), proto bylo žalobě rozsudkem pro uznání vyhověno. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 9.924 Kč Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1.212 Kč, dále odměna advokáta ve výši 6.300 Kč za celkem tři úkony právní služby po 2.100 Kč (dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a paušální náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč za celkem tři úkony právní služby po 300 Kč (dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), to vše navýšené o 21 % DPH ve výši 1.512 Kč ze základu 7.200 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce. Soud přitom neshledal důvody zvláštního zřetele hodné, které by odůvodnily odpuštění povinnosti žalovaného nahradit žalobci náklady řízení, neboť žalovaný nikterak neosvědčil, z jakého důvodu se dlouhodobě nachází v evidenci úřadu práce a je odkázán pouze na státní sociální podporu. Žaloba ostatně byla padána důvodně pro chování žalovaného, který své závazky ze smlouvy o úvěru řádně neplnil. 7. S ohledem na žádost žalovaného o umožnění úhrady dluhu ve splátkách, ve které poukazoval na svoji tíživou životní situaci, soud rozhodl o tom, že dlužné plnění včetně nároku na náhradu nákladů řízení lze v daném případě učinit ve splátkách, když výši přiměřené měsíční splátky soud s ohledem na celkovou výši dluhu shledal v případě jistiny ve výši 800 Kč a v případě nákladů řízení ve výši 500 Kč. [příjmení] nyní záležet především na žalovaném, zda v řádných termínech uložené měsíční splátky žalobci uhradí, aby tak předešel nedobrovolnému výkonu rozhodnutí. Soud má za to, že stanovení splátek je v daném případě i v zájmu žalobce, který by velmi obtížně v rámci vykonávacího řízení dosáhl dřívějšího uspokojení své pohledávky.