Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky ve výši 49 376,73 Kč (2 nároky celkově 27 326 + 22 050,73) s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. z titulu nezaplacené ceny za dodanou elektrickou energii do odběrného místa EAN č. , hodnota, na adrese , Adresa žalovaného, , za období od , datum, - , datum, a , datum, - , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s navrhovaným postupem soudu souhlasil již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, Ceníku a Obchodních podmínek dodávky elektřiny pro odběrná místa má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu, na základě které se žalobce zavázal dodávat žalované elektřinu do odběrného místa EAN č. , hodnota, na adrese , Adresa žalovaného, , a žalovaná se zavázala za tuto dodanou elektřinu zaplatit cenu. Nedílnou součástí smlouvy byly i Obchodní podmínky dodávky elektřiny a Ceník.5. Z faktur má soud za prokázané, že žalobce vyúčtoval žalované nedoplatek ceny za dodanou elektřinu ve výši celkem , hodnota, Kč za období od , datum, - , datum, a , datum, - , datum, .6. Z předžalobní výzvy a podacího lístku má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných pohledávek z výše uvedených faktur.7. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr. žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu, na základě které se žalobce zavázal dodávat žalované elektřinu do odběrného místa EAN č. , hodnota, na adrese , Adresa žalovaného, , a žalovaná se zavázala za tuto dodanou elektřinu zaplatit cenu. Nedílnou součástí smlouvy byly i Obchodní podmínky dodávky elektřiny a Ceník. Žalovaná za období od , datum, - , datum, a , datum, - , datum, neuhradila žalobci nedoplatek ceny za spotřebovanou elektřinu v celkové výši 49 376,73 Kč. Žalovaná dlužné částky neuhradila, a to ani po předžalobní výzvě žalobce.8. Podle § 50 odst. 1 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.9. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.10. Podle ustanovení § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.12. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalobce splnil svůj závazek vyplývající ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dodat žalované elektřinu. Žalovaná dosud nesplnila svoji povinnost zaplatit cenu za dodanou elektřinu v celkové výši 49 376,73 Kč. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalované nikterak rozporována, kdy bylo pouze a jen na žalované, aby uhrazení žalobní pohledávky žalobci tvrdila a současně taktéž i prokázala. Žalovaná takto nepostupovala a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. S ohledem na skutečnost, že se žalované nepodařilo prokázat splnění svých smluvních povinností, soud žalované žalobní pohledávku, specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku, uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., a to včetně úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 4 880 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 976 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (700 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 2 100 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 4 880 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka v obecné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.