6 C 149/2026-78 – Okresní soud v Náchodě

ECLI: ECLI:CZ:OSNA:2026:6.C.149.2026.1
Datum: 2026-06-30
Předmět: o zaplacení 141 815,62 Kč s příslušenstvím (úvěr)
Ustanovení: § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 150 z. č. 99/1963 Sb., § 87 z. č. 262/2006 Sb., § 580 z. č. 89/2012 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb.
bezdůvodné obohaceníinsolvenceneplatnost smlouvylhůtydokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladů
O co šlo: o zaplacení 141 815,62 Kč s příslušenstvím (úvěr) (§ 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 150 z. č. 99/1963 Sb., § 87 z. č. 262/2006 Sb., § 580 z. č. 89/2012 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb.)
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 136 479,91 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu ve výši 5 335,71 Kč z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, mezi žalobcem a žalovaným. Žalovanému byl na základě smlouvy poskytnut spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 63 100 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím sjednaným ve smlouvě v pravidelných denních splátkách ve výši určené smlouvou. První splátka byla splatná dne , datum, . smlouva byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, .2. Žalobce tvrdí, že řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, když zjistil celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, pravidelné měsíční výdaje, čisté měsíční příjmy, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Žalobce ověřil osobu žalovaného v registrech, a to výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, z registru neplatných dokladů, z registru hledaných osob, z registru politicky aktivních osob, z katastrálního rejstříku, z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Žalobce vycházel z předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících pravidelný příjem žadatele ve výši 25 000 Kč. Žalobce vyhodnotil dané údaje a úvěr poskytl.3. Žalovaný čerpal úvěr ve dnech od , datum, do , datum, . Žalovaný se zavázal hradit poplatky za službu , Anonymizováno, “ ve výši 303,83 K, poplatek za službu , Anonymizováno, ve výši 2 640 Kč, poplatek za informační SMS servis ve výši 79,73 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek a žalobce vypověděl uzavřenou smlouvu, o čemž byl žalovaný informován e-mailem dne , datum, . Od , datum, je žalovaný dle tvrzení žalobce v prodlení s úhradou celého úvěru.4. Žalobce žádá zaplacení jistiny 62 799,69 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 966,13 Kč, smluvní úrok 70 310,40 Kč. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 0,933 % denně z nesplacené části jistiny. Za službu Klidné spaní žádá žalobce zaplacení částky 109,80 Kč, za službu Presto poplatek 2 265,09 Kč a za informační SMS servis poplatek 28,80 Kč.5. Žalobce dále žádá smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný byl v prodlení s úhradou splátky splatné dne , datum, . Smluvní pokutu žádá žalobce po dobu 90 dnů a je v částce 5 335,71 Kč.6. Žalovaný se k věci nevyjádřil, zůstal nečinný. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný taktéž nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. Žalobce již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uvedl, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání.7. Soud vyzval žalobce, aby doložil důkazy o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, doložil, jak tvrzené údaje ověřil, aby sdělil, jakou částku celkem žalovaný na úhradu dluhu zaplatil a dále aby se vyjádřil k výši sjednaného úroku a RPSN z hlediska jejich výše a souladu s dobrými mravy.8. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, do maximální výše 63 100 Kč. Zápůjční úroková sazba byla ujednána 0,933 % denně, což je 340,54 % p.a., RPSN 1 492,15 %.9. Z výpisů transakcí je prokázáno čerpání úvěru dle tvrzení v žalobě.10. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti má soud za prokázané, že žalovaný uvedl příjem 30 0000 Kč, ověřen byl příjem 27 344 Kč, v domácnosti hospodaří 4 členové, každý z nich má vlastní příjem. Výše těchto příjmů nebyla zjištěna. Pravidelné měsíční výdaje na bydlení uvedl žalovaný v částce 6 0000 Kč a další výdaje 5 000 Kč, rezerva na výdaje 500 Kč.11. Z výzvy k úhradě má soud za prokázané, že žalovaný byl dne , datum, upomínán k úhradě dlužné částky z důvodů prodlení v délce 91 dní.12. Soud si dále vyžádal výpisy z účtu žalovaného, na který mu byl poskytnut úvěr. Z výpisů z účtu má soud za prokázané, že v době poskytnutí úvěru žalovaný hospodařil s minimálním zůstatkem na účtu (řády korun).13. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru s možností postupného čerpání. Žalovaný byl oprávněn čerpat částku do úvěrového rámce 63 100 Kč. Zápůjční úroková sazba byla ujednána 0,933 denně, 340,54 % p.a., RPSN 1 492,15 %. Původní věřitel řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, ale dle názoru soudu nikoliv řádně, respektive řádné a pečlivé zkoumání úvěruschopnosti nebylo dotvrzeno a prokázáno, ačkoliv byl k tomu žalobce vyzván. Žalobce předložil pouze listinu s údaji o výši počtu členů domácnosti, výši příjmu žalovaného a výši tvrzených výdajů. Žalobce tvrdí, že vycházel z výplatních pásek a výpisu z účtu žalovaného. Listiny k důkazu nepředložil. Z listiny „zkoumání úvěruschopnosti“ není zřejmé, z jakých zdrojů byly vypočítány minimální výdaje, rezerva, výdaje na bydlení. Z výpisu z účtu žalovaného z doby před žádostí o úvěr zjistil soud, že žalovaný de facto žádné rezervní finanční prostředky k dispozici neměl.14. Z výpisů z účtu žalovaného za období dvou měsíců před žádostí o úvěr zjistil soud, že žalovaný měl v řádech korun až nižších stovek korun.15. Soud je povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda je uzavřená smlouva platná. Zkoumá, zda neplatnost smlouvy nezpůsobuje jednak sjednání lichevní výše úroku a dále, zda byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, neboť neřádné zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr způsobuje absolutní neplatnost smlouvy.16. Soud vzal v úvahu tato ustanovení zákona.17. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jako i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.18. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen jako„ z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.21. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.22. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2) je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odstavce 3) změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.23. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě Smlouvy o úvěru jedná o platný smluvní závazek.24. Důvod pro závěr o neplatnosti uzavřené smlouvy je výše požadovaného úroku a RPSN, neboť úrok byl sjednán ve výši 340,54 % p.a. je zcela nepochybně lichevní, RPSN

Citovaná ustanovení

§ 86 (257/2016 Sb.)§ 87 (262/2006 Sb.)§ 580 (89/2012 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 150 (99/1963 Sb.)