Okresní soud v Náchodě 6 C 183/2026-82 – Smlouva pracovní

Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru , Anonymizováno, ze dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, . a žalovaným, když žalovaný byl povinen uhradit jednak poskytnuté peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a úrok v pevné výši 1 116 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru v částce 10 780 Kč, úhradu za administrativní činnost 3 038 Kč a úhradu za splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 3 960 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku 40 894 Kč uhradit v 14 měsíčních splátkách po 2 921 Kč, poslední splátka byla stanovena na , datum, .2. O zkoumání úvěruschopnosti žalovaného netvrdil žalobce ničeho. Na písemnou výzvu soudu doplnil tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti takto: Poskytovatel úvěru získal informace od žalovaného a tyto vyhodnotil a ověřil doklady od žalovaného a nahlédl do veřejných registrů, tj. NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenční rejstřík. Žalovaného se dotázal na rodinné, majetkové pracovní a jiné poměry a informace ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Informace zaznamenal poskytovatel úvěru do Žádosti o úvěr ze dne , datum, . Žalovaný uvedl, že je od , datum, zaměstnán u zaměstnavatele , jméno FO, , jeho měsíční příjem činí 22 783 Kč. Jeho měsíční výdaje činí 14 053 Kč. Dále žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, je rozvedený, nemá vyživovací povinnost. Poskytovatel úvěru ověřil informace z pracovní smlouvy a výplatních pásek, výdaje byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu. Poskytovatel úvěru vyhodnotil, že žalovaný je schopen úvěr splácet.3. Žalobce požaduje zaplacení jistiny 20 495,54 Kč a sjednaný úrok 969,17 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 9 931 Kč, úhradu za administrativní činnost 2 821,16 Kč, úhradu za platby v hotovosti 3 677,14 Kč, smluvní pokutu ve výši 11 000 Kč, dále žádal zaplacení smluvených úroků a úroků z prodlení.4. Poskytovatel úvěru postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými žalobci, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem.5. Žalobce se podanou žalobou dále domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru , Anonymizováno, ze dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, . a žalovaným, když žalovaný byl povinen uhradit jednak poskytnuté peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a úrok v pevné výši 1 014 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru v částce 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost 2 770 Kč a úhradu za splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 3 600 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku 37 184 Kč uhradit v 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč, poslední splátka byla stanovena na , datum, .6. O zkoumání úvěruschopnosti žalovaného netvrdil žalobce ničeho. Na písemnou výzvu soudu doplnil tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti takto: Poskytovatel úvěru získal informace od žalovaného a tyto vyhodnotil a ověřil doklady od žalovaného a nahlédl do veřejných registrů, tj. NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenční rejstřík. Žalovaného se dotázal na rodinné, majetkové pracovní a jiné poměry a informace ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Informace zaznamenal poskytovatel úvěru do Žádosti o úvěr ze dne , datum, . Žalovaný uvedl, že je od , datum, zaměstnán u zaměstnavatele , jméno FO, , jeho měsíční příjem činí 21 466 Kč. Jeho měsíční výdaje činí 15 320 Kč. Dále žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, je rozvedený, nemá vyživovací povinnost. Poskytovatel úvěru ověřil informace z pracovní smlouvy a výplatních pásek, výdaje byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu. Poskytovatel úvěru vyhodnotil, že žalovaný je schopen úvěr splácet.7. Žalobce požaduje zaplacení jistiny 13 069,74 Kč a sjednaný úrok 439,52 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 5 880 Kč, úhradu za administrativní činnost 1 780,46 Kč, úhradu za platby v hotovosti 2 314,29 Kč, smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč, dále žádal zaplacení smluvených úroků a úroků z prodlení.8. Poskytovatel úvěru postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými žalobci, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem.9. Žalobce se podanou žalobou dále domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru , Anonymizováno, ze dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, . a žalovaným, když žalovaný byl povinen uhradit jednak poskytnuté peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a úrok v pevné výši 1 014 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru v částce 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost 2 770 Kč a úhradu za splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 3 600 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku 37 184 Kč uhradit v 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč, poslední splátka byla stanovena na , datum, .10. O zkoumání úvěruschopnosti žalovaného netvrdil žalobce ničeho. Na písemnou výzvu soudu doplnil tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti takto: Poskytovatel úvěru získal informace od žalovaného a tyto vyhodnotil a ověřil doklady od žalovaného a nahlédl do veřejných registrů, tj. NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenční rejstřík. Žalovaného se dotázal na rodinné, majetkové pracovní a jiné poměry a informace ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Informace zaznamenal poskytovatel úvěru do Žádosti o úvěr. Žalovaný uvedl, že je od , datum, zaměstnán u zaměstnavatele , jméno FO, , jeho měsíční příjem činí 21 900 Kč. Jeho měsíční výdaje činí 14 120 Kč. Dále žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, je rozvedený, nemá vyživovací povinnost. Poskytovatel úvěru ověřil informace z pracovní smlouvy a výplatních pásek, výdaje byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu. Poskytovatel úvěru vyhodnotil, že žalovaný je schopen úvěr splácet.11. Žalobce požaduje zaplacení jistiny 10 232,52 Kč a sjednaný úrok 274,68 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 4 592 Kč, úhradu za administrativní činnost 1 384,80 Kč, úhradu za platby v hotovosti 1 800 Kč, smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč, dále žádal zaplacení smluvených úroků a úroků z prodlení.12. Poskytovatel úvěru postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými žalobci, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem.13. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvu soudu nereagoval, k nařízenému jednání se nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil.14. Smluvní vztah vznikl za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., (dále jen o.z.).15. Soud provedl následující důkazy:16. Ze žádosti o úvěr datované , datum, (vztahuje se ke smlouvě tvrzené v odstavci 1 odůvodnění rozsudku) zjistil soud, že žalovaný uvedl, že je rozvedený, bydlí u rodičů. Má střední vzdělání. Je zaměstnán na plný úvazek. Žalovaný uvedl čistý měsíční příjem 22 783 Kč. Hradí náklady na bydlení a energie 2 250 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady 4 470 Kč, srážky ze mzdy má 1 933 Kč, měsíční splátky stávajících půjček 5 400 Kč. Předložil výplatní pásky a pracovní smlouvu. Kopie výplatní pásky za únor 2024 dokládá výši příjmu 23 400 Kč. Exekuce hradil žalovaný v částce 2 100 Kč.17. Smlouva (viz odst. 1) prokazuje poskytnutí úvěru ve výši 22 000 Kč, závazek uhradit úrok a poplatky jek je tvrzeno v žalobě (viz odst. 1) Celková dlužná částka byla ve výši 40 894 Kč. RPSN 272,44 %. Žalovaný měl dlužnou částku uhradit v 14 měsíčních splátkách po 2 921 Kč. Pro případ porušení smlouvy byla sjednána povinnost hradit smluvní pokutu.18. Přehled splácení – tabulka umoření dokládá existenci dluhu. Na dluh z této smlouvy uhradil žalovaný částku 3 000 Kč.19. Žalovanému byly zaslány upomínky.20. Ze žádosti o úvěr datované , datum, (vztahuje se ke smlouvě tvrzené v odstavci 5 odůvodnění rozsudku) zjistil soud, že žalovaný uvedl, že je rozvedený, bydlí u rodičů. Má střední vzdělání. Je zaměstnán na plný úvazek. Žalovaný uvedl čistý měsíční příjem 21 466 Kč. Hradí náklady na bydlení a energie 2 250 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady 4 470 Kč, srážky ze mzdy má 3 900 Kč, měsíční splátky stávajících půjček 4 700 Kč. Předložil výplatní pásky a pracovní smlouvu. Kopie výplatní pásky z roku 2023 (měsíc nečitelný) dokládá výši příjmu 21 800 Kč. Exekuce hradil žalovaný v částce 4 300 Kč.21. Smlouva (viz odst. 5) prokazuje poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, závazek uhradit úrok a poplatky jek je tvrzeno v žalobě (viz odst. 5) Celková dlužná částka byla ve výši 37 184 Kč. RPSN 272,44 %. Žalovaný měl dlužnou částku uhradit v 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Pro případ porušení smlouvy byla sjednána povinnost hradit smluvní pokutu.22. Přehled splácení – tabulka umoření dokládá existenci dluhu. Na dluh z této smlouvy uhradil žalovaný částku 13 700 Kč.23. Ze žádosti o úvěr datované , datum, (vztahuje se ke smlouvě tvrzené v odstavci 9 odůvodnění rozsudku) zjistil soud, že žalovaný uvedl, že je rozvedený, bydlí u rodičů. Má střední vzdělání. Je zaměstnán na plný úvazek. Žalovaný uvedl čistý měsíční příjem 21 900 Kč. Hradí náklady na bydlení a energie 2 250 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady 4 470 Kč, srážky ze mzdy má 3 400 Kč, měsíční splátky stávajících půjček 4 000 Kč. Předložil výplatní pásku a pracovní smlouvu. Kopie výplatní pásky z června 2023 dokládá výši příjmu 22 450 Kč. Exekuce hradil žalovaný v částce 1 000 Kč.24. Smlouva (viz odst. 9) prokazuje poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, závazek uhradit úrok a poplatky jek je tvrzeno v žalobě (viz odst. 9) Celková dlužná částka byla ve výši 37 184 Kč. RPSN 272,44 %. Žalovaný měl dlužnou částku uhradit v 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Pro případ porušení smlouvy byla sjednána povinnost hradit smluvní pokutu.25. Přehled splácení – tabulka umoření dokládá existenci dluhu. Na dluh z této smlouvy uhradil žalovaný částku 18 900 Kč.26. Pracovní smlouva dokládá zaměstnání žalovaného.27. Ze systému ISAS podepsaného soudu je prokázáno, že proti žalovanému bylo zahájeno opakovaně exekuční řízení, a to přede dnem podání žádosti o úvěr, v roce 2022 zahájeny 2 exekuce, v dřívějších letech byly exekuce zahajovány a vedeny opakovaně ( 8 exekucí v letech 2013 až 2019), další exekuce byly vedeny v předchozích obdobích.28. Postoupení pohledávek prokazuje smlouva, seznam postoupených pohledávek, potvrzení o uhrazení úplaty a oznámení o postoupení pohledávky.29. Žalobce se domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru, když součástí ujednání byl i závazek uhradit sjednané poplatky, což je obsaženo ve smlouvě i ve všeobecných obchodních podmínkách.30. Aktivní legitimace žalobce je dána smlouvou o postoupení pohledávky, k důkazu byla předložena také kopie oznámení o postoupení pohledávky adresovaná žalovanému.31. Soud rozhodoval na základě předložených listinných důkazů. V první řadě byl soud povinen zkoumat, zda je smlouva uzavřena platně.32. Úsudek, zda úvěrová smlouva je platná nebo naopak absolutně neplatná, protože nedošlo k řádnému zjištění a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je soud povinen činit z moci úřední. Opačný závěr by byl ve zjevném rozporu s rozhodovací praxí ESDF, podle níž články 8 a 23 Směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby se z úřední povinnosti zabýval tím, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.33. Absolutní neplatnost smlouvy způsobuje také lichevní výše sjednaných úroků. RPSN u smluv činila 272,44 %. V daných smlouvách je úrok sjednán pevnou částkou. Poskytovatel úvěru ale dále požaduje zaplacení dalších různých poplatků, čímž dochází k navýšení plateb nad přiměřenou výši. Výše nákladů úvěru je zřejmá z výše RPSN. Judikatura Nejvyššího soudu i Ústavního soudu dlouhodobě nevychází pouze ze sjednaného úroku, ale z celkové ceny úvěru a z ekonomického smyslu transakce. Bankovní spotřebitelské úvěry se pohybují řádově v jednotkách až nižších desítkách procent RPSN. Výše RPSN u sjednaných smluv je v takové výši, kterou lze hodnotit jako lichevní. V uvedené RPSN se skrývají další náklady, které prodražuji poskytnutý úvěr a jsou ve výši, kterou lze hodnotit jako nepřiměřenou, což způsobuje absolutní neplatnost smlouvy.34. Pokud si účastníci ve smlouvě sjednali úrok, respektive RPSN výrazně vyšší, byla smlouva od počátku neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z., kdy neplatně sjednaný úrok vzhledem k ustálené soudní praxi způsobil neplatnost celé smlouvy o úvěru (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Odo 236/2005 nebo 21 Cdo 1484/2004). Sjednané poplatky považuje soud za skrytou formu úroku, uvedené poplatky mají generovat poskytovateli úvěru další zisk. Ujednání takových poplatků je neplatné s odkazem na ustanovení § 1813/1 o.z. a § 1815 o.z.35. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek úroku sjednaného v rozporu s dobrými mravy, je přitom nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, kterou je soud povinen zabývat se i bez návrhu žalovaného. Soud vyhodnotil, že z důvodů nepřiměřené výše sjednaných smluvních úroků i RPSN jsou obě smlouvy absolutně neplatné.36. Soud dále nemá za prokázané, že by otázka úvěruschopnosti žalovaného byla zkoumána pečlivě. Poskytovatel úvěru vycházel z údajů žadatele, Kopie výplatních pásek doložil vždy jen za 1 měsíc před poskytnutím úvěru. V tvrzení uvedl, že výdaje žadatele posoudil z výpisu z účtu, kopii výpisu nedoložil, nesdělil soudu číslo účtu a nenavrhl vyžádání výpisu z účtu k důkazu. Žalovaný byl zatížen v období před žádostí o úvěr několika exekucemi, je zcela zřejmé, že v minulosti své finanční závazky řádně neplnil, přesto mu byl poskytnut úvěr. Skutečnost, že hradí exekuce musela být poskytovateli úvěru známa, neboť je srážky na exekuci jsou uvedeny ve výplatních páskách. Přesto poskytovatel úvěru úvěr poskytl, a to opakovaně v rozmezí jen několika málo měsíců. Poskytovatel úvěru neřešil skutečnost, že žalovaný má jiné exekuce, dále je povinen hradit splátky ze smluv o úvěru, které mu poskytovatel sám právní předchůdce žalobce. Takovým jednáním mohl poskytovatel úvěru snadno uvést žalovaného do dluhové pasti. Žalobce netvrdí nic o tom, jak posoudil tvrzené výdaje žalovaného, které se jeví soudu v kontextu toho, že žalovaný splácel exekuce, měl platit splátky úvěru a hradit své životní náklady, jako nepřiměřeně nízké, a to i s ohledem na skutečnost, že žil v bytě svých rodičů. Poskytovatel úvěru měl dle názoru soudu tvrzené náklady ověřit a pokud tak učinil, měl o tom předložit důkaz. To neučinil, ačkoliv k předložení všech důkazů o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného byl vyzván. Soud uzavřel, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo jen formální a zcela nedostatečné. Zákonná povinnost tedy nebyla splněna, a to u všech smluv, které jsou předmětem tohoto řízení.37. Soud je toho názoru, že cílem poskytovatelů nebankovních úvěrů byl pouze generovaný zisk od osob, které při uzavírání úvěru jsou v nějaké tíživé finanční situaci a nejsou schopni náležitě zvážit své schopnosti hradit sjednané závazky v budoucnu a nejsou schopni posoudit, zda částka, která je požadována jako sjednaný úrok a další platby je adekvátní poskytované výši úvěru. Takové jednání pak vyhodnotil soud i ve světle současné judikatury jako jednání, které je v rozporu s dobrými mravy a způsobuje absolutní neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru.38. Samotný zákon o spotřebitelském úvěru byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 z. s. ú. je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 z. s. ú. uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text "v době přiměřené jeho možnostem" míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze , právnická osoba, vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2017, s. 436-440).39. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 z. s. ú. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů "lichvářských" úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.40. Sjednané smlouvy hodnotí soud jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy, kdy sjednaná výše úroku, respektive RPSN je lichevní a dále z důvodů pouze formálního zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. V řízení nebylo prokázáno, že ze strany žalobce došlo k pečlivému posouzení schopnosti úvěr žalovaným splácet. Důkazy předložené žalobcem svědčí jen o formálním zkoumání této otázky, jak vysvětlil soud výše, údaje poskytoval úvěru řádně nezkoumal a nevyhodnotil. Tento závěr nemůže změnit ani skutečnost, že žalovaný částečně své smluvní povinnosti plnil a po určitou dobu sjednané splátky hradil. Tyto splátky započetl soud na úhradu jistiny, neboť další sjednané platby hodnotí soud jako neplatné.41. Pokud právní předchůdce žalobce přesto poskytl žalovanému úvěr, a to opakovaně v rozmezí jen jednoho měsíce, hodnotí soud smlouvy od počátku za neplatné ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. Neplatnost každé Smlouvy je důsledkem porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.42. Po právní stránce posuzuje soud žalobu podle následujících ustanovení.43. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.44. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen jako„ z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.45. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.46. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.47. Podle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.48. Podle § 1813 o.z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.49. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako potupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).50. Soud posoudil uzavřené smlouvy jako absolutně neplatné, neboť poskytoval úvěru sice zkoumal úvěruschopnost žalovaného, ale dle názoru soudu jen zcela formálně, poskytnuté údaje řádně nevyhodnotil, neověřil. Dále sjednal lichevní úrok mnohonásobně převyšující běžnou výši úroků u spotřebitelských úvěrů. Žalobce má tedy právo jen na vrácení bezdůvodného obohacení, a to nevrácené částky poskytnutého úvěru. Žalobce tvrdí, že žalovaný na smlouvu z března 2024 (viz odst. 1 odůvodnění) uhradil částku 3 000 Kč, na smlouvu označenou v odůvodnění rozsudku v odstavci 5. uhradil celkem částku 13 700 Kč a na smlouvu označenou v odůvodnění rozsudku v odstavci 9. uhradil celkem částku 18 900 Kč, žalovaný to nevyvrátil. Úvěr ze smlouvy v odst. 1. byl v částce 22 000 Kč, žalovaný je tedy povinen zaplatit 19 000 Kč. Úvěr ze smlouvy uvedené v odst. 5. byl v částce 20 000 Kč, žalovaný je tedy povinen vydat bezdůvodné obohacení ve výši 6 300 Kč. Úvěr ze smlouvy uvedené v odst. 9. byl v částce 20 000 Kč, žalovaný je tedy povinen vydat bezdůvodné obohacení ve výši 1 100 Kč. Žalovaný není dosud v prodlení s úhradou této dlužné částky, neboť tato povinnost je dána až rozhodnutím soudu. Soud přiznal žalovanému možnost úhrady dluhu ve splátkách, a to poměrně nízkých vzhledem k výši dlužné částky tak, aby byl schopen dluh uhradit. Splátky jsou přiznány pod ztrátou výhody splátek, když podle § 1931 o.z. (občanský zákoník č. 89/2012 Sb.) bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.51. Ve zbývající části tedy požadavku na úhradu dalších sjednaných částek, smluvní pokuty, sjednaných poplatků a úroků a úroků z prodlení a to u každé smlouvy, která je předmětem tohoto řízení, byla žaloba zamítnuta.52. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/2 o.s.ř., Žalobce měl úspěch ve věci menší než 50 %, proto mu není přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému náklady řízení nevznikly.