17 C 190/2020-27 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]) a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne [datum] žalovanému částku [částka], kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou [částka], představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka] s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši [částka] a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši [částka]. Celkovou částku ve výši [částka] se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka měla být splatná dne [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku [částka] a dlužný poplatek [částka]. Pohledávka za žalovaným z této smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení činila dlužná částka jednak dlužnou jistinu a sjednaný poplatek celkem ve výši [částka], a dále úrok z prodlení ve výši [částka] (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum]) a úrok částku [částka] (kapitalizovaný úrok ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]). Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně a úrok ve výši 29 % ročně z částky jistiny od [datum] do zaplacení. Před poskytnutím úvěru byla právní předchůdkyní žalobkyně posuzována schopnost žalovaného schopnost splácet poskytnutý úvěr, a top především na základě informací, které byly právní předchůdkyni žalobkyně žalovaným poskytnuty před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své majetkové, rodinné, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny tam uvedenými doklady. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, zejména že má stálý příjem ze státní podpory a pracovního přivýdělku, žije v nájmu, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, dále s ohledem na výši jeho příjmu a výši požadované zápůjčky, dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k tomu, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná. 2. Soud k projednání věci nařídil na [datum] jednání, z něhož se žalobkyně omluvila, souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti; žalovaný se k jednání nedostavil, k žalobě se i přes výzvu nevyjádřil. 3. Při jednání soud k důkazu provedl následující listiny, z nichž zjistil tyto, pro řízení podstatné, skutečnosti: 4. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku [částka], kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem v celkové výši [částka] ([částka] za úrok, [částka] za zpracování, doručení a flexibilní splácení, [částka] za administrativní činnost a komfortní splácení) v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že částku [částka] převzal při podpisu smlouvy. (dle smlouvy o zápůjčce [číslo]). 5. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala ze skutečností, které jí sdělil žalovaný při vyplňování zákaznické karty, přičemž žalovaný uvedl, že má dva příjmy, jeden ve výši [částka] a druhý ve výši [částka], toto bylo ověřeno z dohody o pracovní činnosti do [datum], výměru důchodu za rok 2016 a poštovními složenkami s důchodem za [číslo], 01+ [číslo]. Jiné čisté příjmy domácnosti neuvedl. Pokud se týče výdajů, uvedl žalovaný, že ty činí odhadem [částka]. Dále uvedl, že je ženatý, žije v nájmu, nemá kreditní kartu ani zápůjčku u jiné společnosti, nemá bankovní účet. (dle zákaznické karty ze dne [datum]) 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne, který byl žalovanému dne [datum] odeslán. V rámci oznámení o postoupení pohledávky byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne data jeho doručení (dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], vč. přílohy, oznámení o postoupení pohledávky a doklad o jeho odeslání). 7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: 8. Před poskytnutím zápůjčky žalovanému posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně jeho schopnost splácet zápůjčku. Vycházela zejména ze skutečností, které jí žalovaný sám sdělil, tj. z jeho příjmu ve výši [částka], který doložil výměrem důchodu, poštovními poukázkami s důchodem a dohodou o pracovní činnosti. Další příjmy domácnosti neuvedl. Výdaje odhadl částkou [částka]. Na základě těchto informací žalobkyně dovodila, že je žalovaný schopen zápůjčku řádně splatit a zápůjčku žalovanému poskytla. Žalovaný částku ve výši [částka] převzal oproti podpisu smlouvy, což ve smlouvě výslovně prohlásil. [příjmení] právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena dohoda, dle níž ke dni podpisu této dohody na žalobkyni přechází soubor pohledávek, vč. pohledávky za žalovaný. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno dne [datum], žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení tohoto oznámení. 9. Po právní stránce postupoval soud dle následujících ustanovení: <i>10. Dle §1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o.z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 11. Pokud se týče aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, pak ta byla prokázána žalobkyní předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], kdy k tomuto dni na žalobkyni přešla předmětná pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno přípisem ze dne [datum], který byl žalovanému dne [datum] odeslán. <i>12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.</i> <i>13. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>14. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>16. Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 17. Na základě zjištěného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce. V souvislosti s tím měla právní předchůdkyně žalobkyně povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného. Zápůjčku tak měla žalovanému poskytnout pouze v případě, že z výsledku posouzení jeho úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně od žalovaného zjistila výši jeho příjmů, tuto dle předložených listin ověřila. Nijak se však nezabývala výdaji žalovaného, které by s ohledem na jeho bydlení v nájmu zcela jistě nebylo těžké ověřit (např. nájemní smlouvou či potvrzením o platbě nájemného. Nad to bylo žalovaný uved