7 C 265/2020-23 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně uplatnila v návrhu doručeném soudu dne [datum] nárok na zaplacení částky ve výroku I. tohoto rozsudku jako právní nástupkyně [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo] [země]. Nároku se domáhala z titulu nevrácené jistiny zápůjčky ze dne [datum] sjednané prostřednictvím elektronického formuláře na stránkách [anonymizováno]. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem za zpracování zápůjčky do [datum], což v celém rozsahu neučinila. K postoupení pohledávek došlo smlouvou ze dne [datum]. 2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou a byl proto zrušen ve smyslu ust. § 173 odst. 2 o.s.ř.. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], ke kterému se žalobkyně omluvila a žalovaná bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání jí bylo doručeno dne [datum]. Soud jednal a rozhodoval v jejich nepřítomnosti, dle § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud učinil následující zjištění o skutkovém stavu. Mezi žalovanou a [právnická osoba] [příjmení] p.l.c.,se sídlem: [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ [anonymizováno]“), byla uzavřena dohoda, na jejímž základě poskytla společnost žalované částku [částka] dne [datum] na účet č. [bankovní účet] dle žádosti žalované. Tyto měla vrátit spolu s poplatkem [částka] do [datum]. Mezi [právnická osoba] a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena dohoda o postoupení pohledávek, jejíž součástí byla i pohledávka za žalovanou. Oproti tomu nebylo v řízení prokázáno, že by se předchůdce žalobkyně jakkoliv zkoumal schopnost žalované tento úvěr splatit. 4. Po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni sjednání smlouvy dne [datum]. 5. Podle ust. § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2391 odst. 1 o.z. má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. Podle § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 6. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z.s.ú.) ve znění účinném od 24. 2. 2013, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 7. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. V daném případě měl soud z doložených listin prokázáno, že se právní předchůdkyně žalobkyně jako zapůjčitel zavázala poskytnout žalované peněžní částku [částka]. Mezi nimi by měl být sjednán smluvní závazkový vztah ze smlouvy o zápůjčce ve smyslu shora citovaného § 2390 o. z. modifikovaný zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná bezhotovostně tuto částku čerpala. Žalobkyně současně prokázala, že v souladu s § 1879 a násl. o. z. vstoupila do práv původního věřitele. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti /jako věřitel ve smyslu § 3 písm. b) z. s. ú./ poskytla žalované, fyzické nepodnikající osobě / jako spotřebiteli ve smyslu § 3 písm. a) z. s. ú., peněžité plnění. Žalovaná měla zápůjčku splatit do [datum] spolu s poplatkem [částka]. S ohledem na zmíněný zákon č. 145/2010 Sb. a znění § 9 odst. 1 tohoto zákona účinného v době uzavření smlouvy dne [datum] se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany úvěrující. Žalobkyně k výzvě soudu a ve shodě s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 4129/2018 k této otázce ničeho nedoložila. Dle názoru soudu nesplnila povinnost uloženou citovaným ustanovením, neboť nedoložila, že by se vůbec touto otázkou zabývala a jakkoliv schopnost žalované úvěr splatit posuzovala. Uvedenou smlouvu soud proto vyhodnotil jako právní jednání absolutně neplatné pro rozpor se zákonem a související zjevné narušení veřejného pořádku ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 588 o. z., jež mezi smluvními stranami od samého počátku nemohlo založit subjektivní práva ani povinnosti. Posouzení úvěruschopnosti se činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však nijak nedošlo a vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalované v daném případě ani nemohlo dojít. 12. Převzala-li žalovaná předmět plnění na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit dle principů vydání bezdůvodného obohacení v § 2991 odst. 2 o.z. Jelikož žalovaná obdržela částku [částka], její alespoň částečnou úhradu nijak nedoložila ani netvrdila, předmětem tohoto řízení jiné plnění nebylo, je povinna vydat žalobkyni tuto částku dle principu vydání bezdůvodného obohacení, dále spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. v požadované výši od [datum], neboť od této doby byla žalovaná prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Požadovaná výše úroků z prodlení je v souladu s jejich zákonnou výší dle nař. vl. [číslo] Sb. Lhůtu k plnění stanovil zákonnou třídenní. 13. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a o.s.ř. tak, že uložil žalované povinnost nahradit úspěšné žalobkyni účelně vynaložené náklady v tomto řízení, představované částkou [částka] za zaplacený soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobkyně v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po [částka] za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., celkem 3 úkony (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy), náhradou hotových výdajů za 3 úkony po [částka] dle § 14b odst. 5 písm.a) této vyhlášky, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21%, kterou je zástupce žalobce z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce [částka] Celkem tak výše nákladů přiznaných žalobci činí částku [částka]. 14. Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní.