10 C 16/2021-18 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala proti žalovanému zaplacení částky [částka] z titulu sjednané smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ původní věřitel, na základě které původní věřitel v hotovosti poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr společně s poplatkem za poskytnutí úvěru v jedné splátce nejpozději do [datum]. Na poskytnutý úvěr však nezaplatil ničeho. Žalobkyně nabyla pohledávku od původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne [datum] a též byl upomínán zástupcem žalobkyně k zaplacení úvěru výzvou ze dne [datum]. Žalovaný však na svůj dluh ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř. 4. V průběhu řízení doručila žalobkyně soudu vyjádření, ve kterém uvedla, že nedisponuje doklady, kterými by mohla prokázat, že původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, proto bere žalobu v rozsahu kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka] zpět. Žalobkyně tak požadovala zaplacení toliko částky [částka] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] (za období od [datum] do [datum]) a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení. Dle ustanovení § 96 odst. 3 a 4 o.s.ř., dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nevyžaduje se souhlas ostatních účastníků. Jelikož žalobkyně vzala částečně žalobu zpět dříve, než začal soud ve věci jednat, zastavil soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby, aniž by zjišťoval stanovisko žalovaného (výrok I). 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. <b>Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav věci:</b> 7. Mezi žalovaným a [právnická osoba], (původní věřitel) byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které poskytl původní věřitel žalovanému dne [datum] v hotovosti částku [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku [částka] vrátit v jedné splátce nejpozději do [datum]. Pohledávka původního věřitele byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl o zaplacení dluhu upomínán původní věřitelkou upomínkami ze dne [datum], [datum], [datum] a naposledy žalobkyní dne [datum]. Žalovaný na svůj dluh ničeho nezaplatil. 8. Jelikož bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému v hotovosti peněžní prostředky, které žalovaný nevrátil ve stanoveném termínu do [datum], uznal soud žalobu jako důvodnou a uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni částku [částka] představující poskytnutou jistinu. Jelikož byl žalovaný v prodlení se splacením úvěru od [datum], vyhověl soud žalobkyni i ohledně nároku na zaplacení příslušenství pohledávky, které představují kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka] za období od [datum] do [datum]) a zákonný úrok ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum]. Požadovaná výše úroků odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (výrok II). 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v části, ve které řízení zastavil podle § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a ve zbývající části podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Jelikož byla žalobkyně v řízení úspěšná z 65 %, přiznal jí soud nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a z částky [částka] za jeden úkon ve věci samé podle § 11 odst. 1 a.t. (částečné zpětvzetí žaloby), jedné paušální náhrady výdajů ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 a.t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], výslednou částku [částka] soud snížil na 30 %, neboť od úspěchu žalobkyně vyjádřeného 65 % odečetl úspěch žalovaného představující 35 % (výrok III).