10 C 189/2021 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne 14. 8. 2017 právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovaným smlouvu o bankovních produktech, v jejímž rámci si smluvní strany sjednali vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] s limitem 5 000 Kč. Žalovaný porušil překročený povolený úvěrový limit a vznikl mu tak nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Původní věřitelka tak převedla debetní zůstatek ve výši 5 000 Kč dne 22. 11. 2019 na nově otevřený účet č. [bankovní účet], o čemž žalovaného informovala a zároveň ho vyzvala ke splacení dluhu do 26. 11. 2019. Dle úrokového lístku se nepovolený debetní zůstatek úročil 30 % ročně. Žalobkyně dále požaduje zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši od 21. 8. 2020. Pohledávka vyplývající z kontokorentního úvěru byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinností k 20. 8. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 11. 9. 2020. Ode dne postoupení pohledávky do podání žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 6 200 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 5 000 Kč a dlužnou část poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 200 Kč, dále požaduje zaplacení úroků ve výši 30 % ročně z částky 5 000 Kč od 27. 11. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z částky 6 200 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení. Žalovaný byl o zaplacení úvěru upomínán avšak bezúspěšně 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti. 3. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 4. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2) 7. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (2) 8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. <b>Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav věci:</b> 10. Mezi žalovaným a společností [právnická osoba], byla dne 14. 8. 2017 uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, na jejímž základě vedl původní věřitel pro žalovaného bankovní účet. Dne 11. 7. 2018 se původní věřitel a žalovaný dohodli na dispozici ke smlouvě o bankovních produktech a službách a k běžnému účtu žalovaného č. [bankovní účet] byl žalovaný oprávněn čerpat finanční prostředky v limitu 5 000 Kč. Součástí této dohody byla ujednání o tom, že úroková sazba činí 21,29 % ročně, poplatek za čerpání povoleného debetního zůstatku činí 29 Kč, úroková sazba v případě nepovoleného debetního zůstatku činí 29 % ročně, poplatek za zaslání každé upomínky činí 600 Kč poplatek za překročení povoleného debetního zůstatku činí 300 Kč. V žádosti o povolení debetního zůstatku [anonymizováno] žalovaný uvedl, že má průměrný měsíční příjem ve výši 22 566 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 25 000 Kč, jako druh bydlení uvedl„ pronajatý dům/byt, vzdělání učňovské, v položce ostatní nezbytné měsíční náklady uvedl částku 0 Kč, taktéž uvedl, že nemá srážky ze mzdy a neplatí jiné měsíční splátky. Žalovaný původnímu věřiteli předložil potvrzení o příjmu u zaměstnavatele [anonymizována dvě slova], s tím, že průměrný čistý příjem za poslední tři měsíce byl vyčíslen na částku 22 566,33 Kč. Z interní lustrace původního věřitele měl původní věřitel dostupnou informaci, že žalovaný měsíčně splácel částku ve výši 8 445 Kč (1000 Kč + 500 Kč a 6 945 Kč). Z výpisů z běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného č. 2018 2018 a 2019 2019 má soud za prokázané, že původní věřitel účtoval žalovanému v celkové výši úroky z povoleného debetu 1 147,35 Kč (86,50 Kč + 84,54 Kč + 84,39 Kč + 85,89 Kč + 88,67 Kč + 79,66 Kč + 89,41 Kč + 84,51 Kč + 86,17 Kč + 80,51 Kč + 72,12 Kč + 30,78 Kč + 48,53 Kč + 59,24 Kč), úroky z nepovoleného debetu ve výši 52,21 Kč (8,50 Kč + 5 Kč + 2,95 Kč + 5,62 Kč + 4,86 Kč + 5,49 Kč + 5,32 Kč + 5,12 Kč + 3,07 Kč + 6,28 Kč), poplatcích za vedení kontokorentního úvěru ve výši 319 Kč (11 x 29 Kč), poplatky za zaslání upomínky v celkové výši 8 400 Kč (14 x 600 Kč), poplatcích za překročení v celkové výši 2 700 Kč (9 x 300 Kč) a za jeden poplatek za vymáhací dopis ve výši 600 Kč. Jednotlivé položky byly automaticky strhávány z účtu žalovaného. Celkem tak původní věřitel žalovanému účtoval na úrocích a souvisejících poplatcích částku ve výši 13 218,52 Kč. Z výpisů z úvěrového účtu č. [bankovní účet] č. 2019 2019 má soud za prokázané, že dne 22. 11. 2019 byla na tento účet převedena částka 5 000 Kč, dne 27. 12. 2019 účtoval původní věřitel poplatek za upomínku 600 Kč a dne 15. 1. 2020 účtoval další poplatek za upomínku ve výši 600 Kč. Dne 19. 8. 2020 uzavřel původní věřitel a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávky, jejíž přílohu byl seznam postoupených pohledávek a pohledávka za žalovaným byla identifikována v řádku [číslo]. Původní věřitel potvrdil zaplacení kupní ceny za postoupené pohledávky dne 20. 8. 2020. Dopisem ze dne 28. 8. 2020, odeslaným dne 11. 9. 2020, byl žalovaný původním věřitelem vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobkyni. Výzvou k plnění ze dne 18. 12. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 8 023,34 Kč do 23. 1. 2021. 11. Po provedeném dokazování nemá soud za prokázané, že by původní věřitel disponoval informacemi, na jejichž základě by mohl s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného řádně a včas poskytnutý úvěr, neboť původní věřitel neměl žádné informace o nezbytných nákladech žalovaného (např. náklady na bydlení). 12. Bylo na žalobkyni, aby prokázala, že původní věř