17 C 152/2021-21 — Okresní soud v Nymburce

1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 2 490 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit do [datum] spolu s poplatkem a úrokem. Smlouva o úvěru byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy. Žalovaný poté zaslal právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Dne [datum] byla žalovanému zaslána částka 15 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet]. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala dle lustrací v dostupných databázích. Po posouzení nevznikly pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, neuhrazena tak zůstává jistina 15 000 Kč, poplatek 5 119,14 Kč a úrok 398,86 Kč. Krom toho žalobkyně požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího po dni, kdy měl žalovaný dlužnou částku vrátit, tj. ode dne [datum] do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 12 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud k projednání věci nařídil na [datum] jednání. Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, souhlasil s rozhodnutím v jeho nepřítomnosti, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 4. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl následující důkazy, z nichž zjistil tyto podstatné skutečnosti: 5. Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným měla být uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] [spisová značka], na jejímž základě měla společnost [právnická osoba], poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit do [datum], při překročení doby splatnosti činila celková částka k zaplacení 20 489 Kč (dle smlouvy [číslo] [spisová značka]). 6. Dne [datum] byl na účet vedený na jméno žalovaného poukázána částka ve výši 15 000 Kč (dle výpisu z účtu na č.l. 17-19). 7. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], který mu byl téhož dne zaslán. V rámci tohoto dopisu byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku uhradil do 3 dnů ode dne obdržení dopisu. (dle smlouvy o postoupení pohledávek vč. přílohy, oznámení o postoupení pohledávky, podací arch), 8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 9. Právní předchůdkyní žalobkyně byla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru zaslána na jeho účet dne [datum] částka 15 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou s právní předchůdkyní žalobkyně. O postoupení pohledávek byl žalovaný písemně vyrozuměn, zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení tohoto oznámení, přičemž oznámení bylo žalovanému zasláno dne [datum]. 10. Takto uvedený skutkový závěr soud posoudil po stránce právní takto: <i>Dle §1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o.z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 11. Pokud se týče aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, pak ta byla prokázána žalobkyní předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], kdy k tomuto dni na žalobkyni přešla předmětná pohledávka. Soud proto uzavřel, že žalobkyně je v tomto sporu aktivně legitimována. <i>12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.</i> <i>13. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>14. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>16. Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 17. Na základě zjištěného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zaslala na účet dne [datum] částku 15 000 Kč, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru. V souvislosti s touto smlouvou však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla spotřebitelský úvěr žalovanému po posouzení jeho úvěruschopnosti s odbornou péčí, tvrdila toliko, že tuto ověřovala dle nahlédnutí do dostupných databází. Neoznačila však žádný důkaz k prokázání těchto svých tvrzení, zejména pak co se příjmů a výdajů žalovaného týče. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozsudek ze dne 24. 3. 2010, sp.zn. 21 Cdo 4314/2008). Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že dostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudil soud předmětnou smlouvu o úvěru dle výše uvedeného ustanovení jako absolutně neplatnou, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť porušení zákonné povinnosti zkoumat před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele splácet odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). 18. Žalobkyně tak poskytla žalovanému částku ve výši 15 000 Kč z neplatné smlouvy o úvěru, čímž se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z. vydat. Žalovaný tak byl povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o.z. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by před oznámením o postoupení pohledávky byl žalovaný vyzýván, přičemž nepřítomnou žalobkyni nebylo možné vyzvat dle § 118a odst. 1 a