17 C 161/2021-28 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 14 997,78 Kč s příslušenstvím, s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]) a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne [datum] žalované částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou 8 917 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 789 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení zápůjčky ve výši 4 180 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč. Celkovou částku ve výši 18 917 Kč se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka měla být splatná dne [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka ze strany žalované byla uhrazena dne [datum]. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení činila dlužná částka jednak dlužnou jistinu a sjednaný poplatek celkem ve výši 14 997,78 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 1 138,26 Kč (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 7 520,86 Kč od [datum] do [datum]) a úrok částku 1 520,68 Kč (kapitalizovaný úrok ve výši 29 % ročně z částky 7 520,86 Kč od [datum] do [datum]). Dále žalobkyně požaduje po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení a úroku 29% ročně z jistiny od [datum] do zaplacení. Pokud se týče posuzování schopnosti žalované splácet úvěr, tak k tomu žalobkyně uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací požadovaných a získaných od žalované, kdy byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům od žalované vyžádaných. Teprve až po vyhodnocení získaných informací byla s žalovanou uzavřena smlouva. 2. Soud k projednání věci nařídil na [datum] jednání, z něhož se žalobkyně omluvila, souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti; žalovaná se k jednání nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Při jednání soud k důkazu provedl následující listiny, z nichž zjistil tyto, pro řízení podstatné, skutečnosti: 4. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu s poplatkem v celkové výši 8 917 Kč (1 789 Kč úrok, 4 180 Kč poplatek za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení zápůjčky, 2 948 Kč poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení) v 60 týdenních splátkách po 316 Kč. Žalovaná svým podpisem stvrdila, že částku 10 000 Kč převzala při podpisu smlouvy. (dle smlouvy o zápůjčce [číslo]). 5. Na smlouvu bylo žalovanou uhrazeno celkem 3 000 Kč. Neuhrazena zůstala částka jistiny ve výši 7 520,86 Kč (dle tabulky umoření ke smlouvě [číslo]) 6. Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy ze dne ověřovala ze skutečností, které jí sdělila žalovaná při vyplňování zákaznické karty, přičemž bylo zjištěno, že je žalovaná na rodičovské dovolené, její příjem činí 3 800 Kč, což bylo ověřeno z přehledu vyplacených dávek. Jako další příjmy žalovaná uvedla částku 25 440 Kč. Neměla žádné externí ani interní splátky, její odhadované měsíční výdaje činily 6 000 Kč (dle zákaznické karty ze dne [datum]) 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne, který byl žalované dne [datum] odeslán. V rámci oznámení o postoupení pohledávky byl žalovaná vyzván k úhradě dlužných částek do 10 dnů ode dne data doručení tohoto oznámení. (dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], vč. příloh, oznámení o postoupení pohledávky a doklad o jeho odeslání). <i>8. Dle §1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o.z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 9. Pokud se týče aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, pak ta byla prokázána žalobkyní předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], kdy k tomuto dni na žalobkyni přešly předmětné pohledávky za žalovanou. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno přípisem ze dne [datum], který byl žalované dne [datum] odeslán. <i>10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.</i> <i>11. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>14. Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 15. Na základě zjištěného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou probíhalo jednání o uzavření smlouvy o zápůjčce. V souvislosti s tím měla právní předchůdkyně žalobkyně povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, jakožto spotřebitele, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a to při každém jednotlivém poskytování zápůjčky. Zápůjčku měla žalované poskytnout pouze v případě, že z výsledku posouzení její úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně od žalované zjistila výši jejích příjmů, tuto dle předložených listin ověřila pouze pokud se vyplacených dávek rodičovského příspěvku týče. Nijak blíže se však dle všeho nezabývala dalšími příjmy žalované, které uváděla ve výši 25 440 Kč, ani výdaji žalované. 16. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozsudek ze dne 24. 3. 2010, sp.zn. 21 Cdo 4314/2008). 17. K tomu, aby žalobkyně mohla být ve věci plně úspěšná, musela by především tvrdit a p