17 C 168/2021-29 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 14 890 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 348,19 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 808,38 Kč, úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobce (společností [právnická osoba], [IČO]) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, obsažené na další straně smlouvy. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 84-89 zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, a to především na základě zhodnocení žalovanou poskytnutých informací, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům uvedeným v kartě zákazníka. Na základě odborného posouzení dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že nejsou dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a 290 Kč na životní pojištění. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč týdně počínaje dnem [datum], poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Na pohledávku uhradila pouze částku 2 800 Kč, která byla použita ve výši 1 400 Kč na úrok, 679,27 Kč na poplatek za administrativní činnost a 672,01 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek a 48,72 Kč na poplatek za životní pojištění. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Ode dne [datum] (následující po dni, kdy měla být pohledávka žalovanou dle smlouvy uhrazena) byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky, zároveň pak má žalovaná povinnost hradit i nadále smluvní úrok ve sjednané výši z dlužné jistiny, jakož i úrok z prodlení. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. K tomuto dni činila pohledávka za žalovanou částku 14 890 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatků ve výši 4 890 Kč, a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 348,19 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 3 808,38 Kč. I po postoupení žalobkyně úročí dlužnou jistinu sjednaným smluvním úrokem, jakož i úrokem z prodlení v zákonné výši. 2. Soud k projednání věci nařídil na [datum] jednání, z něhož se žalobkyně omluvila, souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti; žalovaná se k jednání nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Při jednání soud k důkazu provedl následující listiny, z nichž zjistil tyto, pro řízení podstatné, skutečnosti: 4. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu s poplatkem v celkové výši 7 690 Kč (1 400 Kč za úrok, 2 000 Kč za administrativní činnost, 4 000 Kč za hotovostní inkaso splátek a 290 Kč za pojištění) v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Žalovaná svým podpisem stvrdila, že částku 10 000 Kč převzala při podpisu smlouvy. (dle smlouvy o úvěru [číslo]). 5. Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy ze dne [datum] ověřovala ze skutečností, které jí sdělila žalovaná při vyplňování karty zákazníka. V rámci této karty žalovaná uvedla, že bydlí v nájemním bydlení, je na mateřské dovolené, její příjem ze státních podpor činí 16 400 Kč. Toto bylo ověřeno z výplatní pásky a dokladu o přiznání mateřské. Výdaje na bydlení uvedla ve výši 4 000 Kč, osobní výdaje ve výši 5 000 Kč. K žádosti přiložila oznámení o změně výše dávky – příspěvku na bydlení, oznámení o zvýšení příspěvku na živobytí, první stranu smlouvy o nájmu bytu, a výpis z účtu. (dle karty zákazníka ze dne [datum] a přiložených listin jako na č.l. 20-21 spisu) 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne, který byl žalované dne [datum] odeslán. V rámci oznámení o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne data doručení tohoto oznámení. (dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], vč. přílohy, oznámení o postoupení pohledávky a doklad o jeho odeslání). 7. Po právní stránce soud věc posoudil dle následujících zákonných ustanovení: <i>8. Dle §1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o.z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 9. Pokud se týče aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, pak ta byla prokázána žalobkyní předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], kdy k tomuto dni na žalobkyni přešla předmětná pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno přípisem ze dne [datum], který byl žalované dne [datum] odeslán. <i>10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.</i> <i>11. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>14. Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 15. Na základě zjištěného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru. V souvislosti s tím měla právní předchůdkyně žalobkyně povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, jakožto spotřebitele, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a to při každém jednotlivém poskytování úvěru. Úvěr měla žalované poskytnout pouze v případě, že z výsledku posouzení její úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z příjmu žalované, avšak nedostatečně zohlednila to, že tento příjem žalované je tvořen zčásti příspěvkem na živobytí a příspěvkem na bydlení. Již jen z povahy těchto příspěvků je zřejmé, že majetkové poměry žalované nebyly dobré, když přiznání těchto příspěvků odůvodňovaly. Žalovaná byla v době sjednávání úvěru na mateřské dovolené, měla tedy minimálně jednu vyživovací povinnost, což rovněž mělo být žalobkyní zohledněno. Právní předchůdkyně žalobkyně však, pokud se výdajů týče, vycházela pouze ze skutečností, žalovanou uvedených, když dle kopie nájemní smlouv