17 C 253/2020-39 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému nahradit jí částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně ode dne [datum] do zaplacení. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do úroku z prodlení z částky [částka]. 2. Výrokem I. tak soud řízení s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby, k němuž došlo dříve, než bylo zahájeno jednání ve věci samé, zastavil, a to bez toho, aby zjišťoval názor žalovaného. (k tomu srov. § 99 odst. 1-4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“)) 3. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi žalovaným a [právnická osoba] [příjmení], p.l.c., se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], Sliema, Malta (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši [částka], tuto částku se jí žalovaný zavázal vrátit do [datum]. Úvěr byl žalovanému poskytnut na pčet č. [bankovní účet]. I přes opakované výzvy nebyl žalovaným úvěr uhrazen. [příjmení] jistiny zápůjčky pak žalobkyně požaduje po žalované úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky, tj. od [datum]. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Soud k projednání věci nařídil na [datum] jednání. Zástupkyně žalobkyně se z jednání omluvila, souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal v jejich nepřítomnosti. 6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 7. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo dle smlouvy o úvěru ze dne [datum] sjednáno, že žalobkyně poskytne žalovanému prostředky až do výše [částka], a to na jeho účet č. [bankovní účet] (dle smlouvy ze dne [datum], dokumentu loan application info) Při podpisu smlouvy byla ověřována totožnost žalovaného z fotokopie občanského a řidičského průkazu. (dle fotogradií průkazů) Úvěruschopnost byla ze strany právní předchůdkyně ověřována dle interních kritérií. (dle dopisu ze dne [datum]) Dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] zaslána částka [částka] (dle potvrzení o platbě ze dne [datum]) Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. (dle smlouvy o postoupení pohledávek) Žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne [datum], v němž byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky do 3 dnů. (dle oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum]) 8. Shora zjištěný skutkový stav soud posuzoval po stránce právní takto: <i>9. Dle §1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o.z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 10. Pokud se týče aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, pak ta byla prokázána žalobkyní předloženou smlouvou o postoupení pohledávek. Soud proto uzavřel, že žalobkyně je v tomto sporu aktivně legitimována. <i>11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.</i> <i>12. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>15. Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 16. Na základě zjištěného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě smlouvy o úvěru zaslala žalovanému na jím označený účet dne [datum] částku [částka]. V souvislosti s touto smlouvou však žalobkyně v řízení pouze obecně tvrdila, že ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru její právní předchůdkyně vycházela z jejích interních směrnic, avšak bez toho, aby uvedla, z čeho vycházela v tomto konkrétním případě, jaké kroky v tomto konkrétním případě činila, popř. jak ověřovala skutečnosti, které jí byly žalovaným sděleny. [příjmení] však soud mohl posoudit, zda žalobkyně postupovala v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, potřeboval by primárně vědět, jaké informace byly ze strany žalovaného žalobkyni poskytnuty, což však z žádného z důkazů, které byly ze strany žalobkyně navrhovány, nevyplývá. 17. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozsudek ze dne 24. 3. 2010, sp.zn. 21 Cdo 4314/2008). 18. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že dostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a zároveň ji soud přes její nepřítomnost při jednání nemohl ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. poučit o potřebě doplnění tvrzení a označení důkazů, posoudil soud předmětnou smlouvu o úvěru dle výše uvedeného ustanovení jako absolutně neplatnou, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť porušení zákonné povinnosti zkoumat před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele splácet odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 – přičemž dle názoru soudu je tato judikatura aplikovatelná i po změně právní úpravy). 19. Soud tak vycházel z toho, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši [částka] z neplatné smlouvy o úvěru, čímž se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z. vydat. Z tvrzení žalobkyně je přitom zřejmé, že žalovaný na pohledávky částečně hradil, přičemž neuhrazena zůstává jistina ve výši [částka], poplatky ve výši [částka] a smluvní úrok ve výši [částka]. Žalovaný tak je povinen s ohledem na shora uvedený právní názor soudu vrátit bezdůvodné obohacení ve výši jistiny bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o.z. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by se předchozí výzvy k plnění dostaly do dispozice žalovaného, přičemž nepřítomnou žalobkyni nebylo možné vyzvat dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů, bylo třeba za doručení výzvy považovat až doručení oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy žalobkyně ze dne [datum], kde byl žalovaný vyzván k plnění ve lhůtě 3 dnů. Tato výzva byla žalovanému zas