5 C 204/2021-27 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdce uzavřel s žalovanou prostřednictví svých webových stránek smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne [datum]. Žalobkyně tvrdila, že na jejím základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 13.618,95 Kč s tím, že předmětný úvěr měl být splacen nejpozději do 29. 11. 2020. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10% musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3.410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byla žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaná byla prokazatelně upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Celková výše nároků žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalované činí celkem 13.618.95 Kč nejpozději splatných dne 29. 11. 2020. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Z listiny označené jako„ smlouva o revolvingovém úvěru“ má soud prokázáno, že zachycuje obsah smlouvy o úvěru s úvěrovým limitem až do výše 80.000 Kč. Jako věřitel je označena společnost [právnická osoba] Adresa internetových stránek pak [webová adresa]. Žalovaná ke své identifikaci uvedla své rodné číslo, adresu bydliště, telefonní číslo a emailovou adresu. Předmětem této smlouvy měl být úvěr až do výše 80.000 Kč, který měl být čerpán po celou dobu trvání smlouvy, a to i opakovaně. Čerpání mělo probíhat tak, že o převod peněz bylo možno požádat prostřednictvím internetových stránek nebo telefonicky. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 0 %. Úvěr měl být vyčerpán v plné výši dne 29. 1. 2020 a byl poskytnut na 1 rok. Na konci dokumentu jsou jen textovým editorem vypsána označení„ [právnická osoba]“ a jméno a příjmení žalované. Podpisy nejsou připojeny! 4. Z listiny označené jako„ Standardní informace o spotřebitelském úvěru“ má soud prokázáno, že zachycuje obsah informací k poskytovanému úvěru. Jako věřitel je označena společnost [právnická osoba] Adresa internetových stránek pak [webová adresa]. Na konci dokumentu nejsou připojeny žádné podpisy účastníků a nejsou vypsány ani textovým editorem jejich označení. 5. Z listiny označené jako platební informace má soud prokázáno, že aktuální celková dlužná částka k datu splatnosti, tj. k 29. 11. 2020 činila 13.618,95 Kč, z toho měl zůstatek (jistina) po poslední platbě činit 10.841,46 Kč a úroky za období čerpání ke dni 29. 11. 2020 byly vyčísleny ve výši 2.777,49 Kč. 6. Ze zprávy [právnická osoba] má soud prokázáno, že majitelem účtu číslo [bankovní účet] je žalovaná. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalobkyně se stala věřitelkou žalované. Právním důvodem pohledávky měl být neuhrazený dluh z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru. Postoupení pohledávky bylo žalované přípisem ze dne 23. 12. 2020 řádně oznámeno. 8. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 12. 2020 má soud prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu v celkové výši 20.630,08 Kč z toho jistina 13.516,08 Kč a náklady právního zastoupení 7.114 Kč. Ve výzvě je pak výslovně uvedeno, že žalované měla být zapůjčena částka ve výši 9.933,32 Kč. 9. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Dle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění toto povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 13. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 14. Podle § 551 o.z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. 15. Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Na základě shora uvedeného a po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 17. Žalobkyně především v řízení neprokázala, že by její právní předchůdce s žalovanou platně uzavřel smlouvu o úvěru. Smlouva o úvěru nemusí mít nutně písemnou formu a může být tedy uzavřena i formou komunikace na dálku prostřednictvím internetu, v takovém případě však musí žalobkyně jednoznačně prokázat, že k uzavření smlouvy o úvěru skutečně došlo. Nepostačuje tvrzení o tom, že kontraktační proces se odehrával na internetových stránkách žalobkyně, resp. původního věřitele. Za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby pak nelze považovat zadání hesla (PIN) spojeného s následným„ odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání podepsaná data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových„ podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizované) osoby. Listina nazvaná„ Smlouva o revolvingovém úvěru“ neobsahuje podpisy jejích účastníků ani jiný technický prostředek umožňující určení jednajících osob. Tato listina obsahuje pouze v hlavičce identifikaci původního věřitele a žalované. Muselo by tedy být prokázáno, že se žalovaná a původní věřitel jinak než písemně domluvili na poskytnutí úvěru za konkrétních podmínek. Žádný takový důkaz ale předložen nebyl, neboť ani listina nazvaná„ Standardní informace o spotřebitelském úvěru“ (která zachycuje podmínky poskytnutí úvěru) neobsahuje žádný podpis žalované. 18. Žalobkyně dále nesplnila svou povinnost tvrzení a s tím související povinnost důkazní. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní jsou ve vzájemné jednotě. Žalobkyně především nesplnila svou povinnost tvrzení, natož aby prokázala, jakým konkrétním způsobem měl být úvěr ze strany žalované čerpán. Tato skutečnost přitom nevyplývá z žádného důkazu. Z žaloby není rovněž patrné, jakým konkrétním způsobem dospěla žalobkyně k výši uplatněné částky. Skutečnosti zjištěné z jednotlivých důkazů jsou pak v rozporu s tím, co bylo tvrzeno žalobkyní. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 13.618,95 Kč. Z provedených důkazů se však tato skutečnost nepotvrzuje. Naopak z platebních informací ze dne 29. 11. 2020 se podává, že dlužná částka 13.618,95 Kč se má skládat z úroků za období čerpání ve výši 2.777,49 Kč a jistiny stanovené ke dni 10. 9. 2020 ve výši 10.841,46 Kč. Ve výzvě před podáním žaloby ze dne 23. 12. 2020 zase žalobkyně uvádí, že žalované měla být zapůjčena částka ve výši 9.933,32 Kč. 19. Přitom soud již v rámci přípravy jednání usnesením ze dne 18. 8. 2021 pod č.j. 5 C 204/2021-17, vyzval žalobkyni k doplnění žaloby o neúplná tvrzení zejména právě k tomu, jakým způsobem žalobkyně dospěla k výši uplatněné pohledávky a na základě čeho. Žalobkyně na toto usnesení nijak nereagovala. Soud pak ve věci nařídil jednání, protože se však žalobkyně tohoto jednání nezúčastni