5 C 254/2021-18 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdce - [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ banka“), uzavřel se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] ze dne [datum]. Na jejím základě poskytla banka žalovanému částku 13.000 Kč Smlouva pak byla uzavřena na základě návrhu učiněného ze strany žalovaného, který banka bez výhrad akceptovala. Nedílnou součástí smlouvy jsou rovněž všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník poplatků. Žalovaný se zavázal splácet zápůjčku v 12 pravidelných měsíčních splátkách po 1.161 Kč. První splátka byla splatná dne [datum] a každá další splátka pak byla splatná vždy k 17. dni v měsíci. Splátky měly být dle smlouvy hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného č. [bankovní účet], přičemž žalovaný byl povinen zajistit, aby v den splatnosti každé splátky byl na tomto účtu dostatek disponibilních prostředků. Mezi bankou a žalovaným bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 12,90% p.a. Žalovaný se též zavázal hradit další případné platby (zejména poplatky) dle smlouvy, resp. aktuálního sazebníku poplatků. Žalovaný však svůj dluh řádně a včas nesplácel. Proto jej banka písemně upozornila, aby tento stav napravil. Žalovaný však na toto upozornění nijak nereagoval. Banka proto svou pohledávku za žalovaným s účinností ke dni [datum] zesplatnila. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum], ve kterém byl rovněž vyzván k zaplacení zůstatku pohledávky a upozorněn na možnost vymáhání dané pohledávky. Předmětná pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Pohledávka za žalovaným činí celkem 5.179,36 Kč a je tvořena jistinou ve výši 4.559,95 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení z jistiny úvěru do [datum] ve výši 8,51 Kč, kapitalizovaným úrokem z úvěru z jistiny úvěru do 26.08.2020 ve výši 192,15 Kč, poplatky a smluvní pokutou ve výši 418,75 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplatit sjednaný úrok ve výši 12,90% p.a. a zákonné úroky z prodlení jdoucí z jistiny úvěru od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř. <b>4. Soud zjistil tento skutkový stav věci:</b> Mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovaným byla nejprve písemně uzavřena„ Rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb [právnická osoba]“ ze dne [datum]. Totožnost žalovaného byla ověřena z [číslo obč. průkazu] 298 777. Na základě této rámcové smlouvy se banka zavázala zejména poskytovat žalovanému služby dle své aktuální nabídky. Následně žalovaný požádal návrhem [číslo] o zápůjčku ve výši 13.000 Kč, který banka po ověření úvěruschopnosti žalovaného bez výhrad akceptovala. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník poplatků. Žalovaný se zavázal zápůjčku ve výši 13.000 Kč splácet v 12 pravidelných měsíčních splátkách po 1.161 Kč. První splátka byla splatná dne [datum] a každá další splátka pak byla splatná vždy k 17. dni v měsíci. Splátky měly být dle smlouvy hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného č. [bankovní účet], přičemž žalovaný byl povinen zajistit, aby v den splatnosti každé splátky byl na tomto účtu dostatek disponibilních prostředků. Mezi bankou a žalovaným bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 12,90% p.a. Žalovaný se též zavázal hradit další případné platby (zejména poplatky) dle smlouvy, resp. aktuálního sazebníku poplatků. Žalovaný však svůj dluh řádně a včas nesplácel. Proto jej banka písemně upozornila, aby tento stav napravil. Žalovaný však na toto upozornění nijak nereagoval. Banka proto svou pohledávku za žalovaným s účinností ke dni 26. 8. 2020 zesplatnila. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum], ve kterém byl žalovaný rovněž vyzván k zaplacení zůstatku pohledávky a upozorněn na možnost vymáhání dané pohledávky. Předmětná pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Pohledávka za žalovaným činí celkem 5.179,36 Kč a je tvořena jistinou ve výši 4.559,95 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení z jistiny úvěru do 26. 8. 2020 ve výši 8,51 Kč, kapitalizovaným úrokem z úvěru z jistiny úvěru do [datum] ve výši 192,15 Kč, poplatky a smluvní pokutou ve výši 418,75 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplatit sjednaný úrok ve výši 12,90% p.a. a zákonné úroky z prodlení jdoucí z jistiny úvěru od 27. 8. 2020 do zaplacení. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán. 5. Nebylo naopak prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil. 6. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Dle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k 20. 7. 2018 (dále jen z. s. ú.), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú. (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. (2) Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve světle citovaných právních ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto žalobě vyhověl. 16. Soud vyhověl žalobkyni i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 1970 o.z., když období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byl žalovaný s plněním své povinnosti již v prodlení. Požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají z