5 C 290/2021-20 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10.440 Kč uhradit v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 480 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, tj. [datum]. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 7.811,66 Kč. Pohledávka za žalovaným je tak tvořena dlužnou jistinou ve výši 10.394,07 Kč, souhrnným poplatkem 7.234,27 Kč a kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 16.955,72 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení jdoucími z částky 17.628,34 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení této pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. Dále byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], uzavřena smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou půjčkou spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8.352 Kč uhradit v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 384 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, tj. [datum]. Žalovaný na svůj dluh z předmětné smlouvy uhradil pouze částku 13.478,34 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky z předmětné smlouvy o půjčce částku 13.831,23 Kč, z toho 4.052,87 Kč na jistině, 2.820,79 Kč na poplatku a 6.957,57 Kč tvoří kapitalizované úroky z prodlení za dobu od 7. 6. 2008 do 18. 12. 2020. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán. 2. Před zahájením jednání ve věci samé vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do nároků vyplývajících ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum]. Konkrétně o zaplacení celkové částky 34.584,06 Kč, která je tvořena dlužnou jistinou ve výši 10.394,07 Kč, souhrnným poplatkem 7.234,27 Kč a kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 16.955,72 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení jdoucími z částky 17.628,34 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Dle ustanovení § 96 odst. 3,4 o.s.ř. dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nevyžaduje se souhlas ostatních účastníků se zpětvzetím návrhu. Soud proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil (výrok I. rozsudku). 3. V řízení soud pak dále pokračoval o zaplacení částky 6.873,66 Kč (4.052,87 Kč na jistině, 2.820,79 Kč na poplatku) a částky 6.957,57 Kč jako kapitalizovaných úroků z prodlení za dobu od [datum] do [datum] a zákonných úroků z prodlení dále jdoucích od [datum] do zaplacení. V této souvislosti tedy soud poznamenává, že tím se spor stal bagatelním, neboť předmětem řízení zůstalo peněžité plnění nepřevyšující 10.000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). 4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným. Na jejím základě poskytl věřitel žalovanému peněžní prostředky v částce 12.000 Kč, které žalovaný v hotovosti převzal, což potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zároveň zavázal vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 8.352 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal zaplatit 20.352 Kč v 53 týdenních splátkách po 384 Kč. Splátky byly splatné počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře smlouvy jsou součástí smlouvy. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovaným s účinností ke dni [datum]. 6. Z oznámení o postoupení ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobkyni a současně vyzván k dobrovolné úhradě svých závazků. 7. Předžalobní výzvou ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalobkyně opětovně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu před podáním žaloby. 8. Z výpisu z databáze časových řad ARAD týkajících se výše úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR (nové obchody), která je dostupná na webových stránkách [obec] národní banky, vyplývá, že v době od ledna 2007 do prosince 2007 nepřekročila úroková sazba 14 % ročně. Soud provedl tento důkaz i bez návrhu účastníků, neboť v průběhu řízení vyšla najevo potřeba takový důkaz provést za účelem řádného zjištění skutkového stavu (§ 120 odst. 2 o. s. ř.). 9. Dle § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti, tj. od 1. 1. 2014. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 3 citovaného ustanovení). 10. Pro právní posouzení této věci jsou tak rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.). 11. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 12. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 13. Podle § 52 odst. 1 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. 14. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 15. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází a nebo se příčí dobrým mravům. 16. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená (odst. 2 citovaného ustanovení). 17. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci. 18. Mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum], na základě které žalovaný obdržel půjčku ve výši 12.000 Kč v hotovosti. Ve smlouvě se strany dohodly, že žalovaný zaplatí společnosti [právnická osoba] souhrnný poplatek ve výši 8.352 Kč. V případě tohoto poplatku se ve skutečnosti jedná o úrok jako odměnu za užívání jistiny. Žádný jiný úrok totiž dohodnut nebyl. [příjmení] 8.352 Kč tak představuje 69,6% poskytnuté jistiny. Žalovaný se pak půjčku ve výši 12.000 Kč zavázal zaplatit v 53 týdenních splátkách po 384 Kč. Vzhledem k době, na kterou byla půjčka poskytnuta, se jedná o roční úrok ve výši 68,5 %. Za těchto okolností se musel soud z moci úřední zabývat tím, zda úrok sjednaný vždy ve výši 68,5 % ročně není pro rozpor s dobrými mravy neplatný podle § 39 obč. zák. Podle judikatury Nejvyššího soudu je v souladu s dobrými mravy takové jednání věřitele, který se při sjednávání úroků z půjčené částky spokojí – bez ohledu na situaci dlužníka – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, který tedy své volné peněžní prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem. Pokud výše úroků podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, jde o lichvářský úrok, který je v rozporu s dobrými mravy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Soud zjistil, že v době uzavření smlouvy o půjčce byla běžná úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami do 14 % ročně. Jestliže v daném případě byl sjednán úrok ve výši 68,5 % ročně, je jeho výše zjevně nepřiměřená, lichvářsk