6 C 101/2021-24 — Okresní soud v Nymburce

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se poskytnutou zápůjčku zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši [částka] (úroková sazba 20,5 % ročně), odměny za administrativní zpracování ve výši [částka] a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka] Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala úvěruschopnost žalované. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, naposledy hradila dne [datum], celkem zaplatila částku [částka]. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení zbývajících dlužných částek, konkrétně dlužnou jistinu ve výši [částka] a část poplatku ve výši [částka]. Původní věřitelka postoupila s účinností ke dni [datum] svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek z téhož dne, o čemž byla žalovaná písemně informována. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužných částek. Vzhledem k prodlení žalované požaduje žalobkyně přiznat též kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (úrok ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny [částka], který žalobkyně nárokuje za období od [datum], po uplynutí týdenní lhůty pro uhrazení dlužné částky, do [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky), kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (úrok ve výši 20,5 % ročně z dlužné jistiny [částka], který žalobkyně nárokuje za období od [datum], kdy vzniklo právo na úhradu celé dlužné částky, do [datum], kdy došlo k postoupení pohledávek), úrok ve výši 20,5 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou žalovaná v hotovosti převzala, což potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zároveň zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši [částka], který sestává z úroku ve výši [částka], částky za administrativní činnost ve výši [částka] a částky za hotovostní režim splátek ve výši [částka]. Zápůjčka byla splatná v 60 týdenních splátkách po [částka] (resp. poslední splátka [částka]). Splátky byly vždy splatné nejpozději do konce následujícího týdenního splátkového období. Výše výpůjční úrokové sazby činila 20,5 % ročně. 4. Ze zákaznické karty ze dne [datum] má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z [číslo obč. průkazu] s platností do [datum]. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty kolonky OP, pracovní smlouva/ŽL, výplatní pásky, SIPO. Žalovaná uvedla v údajích o zaměstnání, že je zaměstnaná na plný pracovní úvazek. Ve finančních informacích je uvedeno, že pravidelný měsíční příjem žalované činil v průměru za poslední tři měsíce částku [částka]. Běžné měsíční výdaje se pak skládaly z nájmu ve výši [částka], poplatku za telefon ve výši [částka], výdajů na domácnost [částka] (celkem tak [částka]), použitelný příjem tak činí [částka]. Žalovaná uvedla, že bydlí u rodičů, nevlastní automobil, nemá kreditní kartu ani půjčku u jiné společnosti a nemá bankovní účet na vlastní jméno. Správnost těchto údajů žalovaná potvrdila čestným prohlášením a podpisem. 5. Z tabulky umoření ze dne [datum] bylo zjištěno, že na dluh ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] žalovaná uhradila jednou splátkou částku ve výši [částka], a to [datum] tedy před uzavřením samotné smlouvy. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek má soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovanou. 7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího lístku bylo zjištěno, že byla dne [datum] zaslána výzva k zaplacení dlužné částky a současně vyrozumění o postoupení pohledávky na jméno [jméno] [příjmení]. 8. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že byla dnes dne [datum] odeslána výzva s upozorněním na prodlení s úhradou závazků ze smlouvy o zápůjčce [číslo] na jméno [jméno] [příjmení]. 9. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 12. Podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoSÚ“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 13. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva o úvěru byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy dostatečně a odborným způsobem zkoumána schopnost žalované jakožto spotřebitele sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 9 ZoSÚ, neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdce žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel. Porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr pak citovaný § 9 odst. 1 ZoSÚ sankcionuje absolutní neplatností takové smlouvy (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 23 Co 365/2017 – 53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). 15. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnutý úvěr ve výši [částka] zaplatit celkem [částka]. Z předložené zákaznické karty k úvěru ze dne [datum] je zřejmé, že společnost [právnická osoba] při prověřování úvěruschopnosti žalované postupovala formálně a spokojila se s tím, že v zákaznické kartě uvedené informace žalovaná stvrdila svým čestným prohlášením a podpisem. K uvedeným informacím nepředložila žalobkyně žádné doklady, nepředložila ani pracovní smlouvu/ŽL, výplatní pásky, doklad SIPO,