7 C 226/2021-29 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 11. 5. 2021 žalobkyně vůči žalované uplatnila nárok na zaplacení částky ve výroku I. sestávající z poskytnuté a nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru ve výši 27 063 Kč, částky splátek dlužných ke dni zesplatnění ve výši 4 500Kč, smluvní pokuty za 3 opožděné splátky ve výši 1 497 Kč, smluvní pokuty 0,1% denně z nesplaceného spotřebitelského úvěru z částky 31 563 Kč za období 29.3.2021 - 10.5.2021 v částce 1 357 Kč, 1 420 Kč, a nákladů mimosoudního vymáhání shora uvedených částek ve výši 300 Kč. Dále požadovala smluvní úrok a úrok z prodlení z částky jistiny jdoucí od data 29.3.2021 do zaplacení. Uvedla, že se žalovanou dne 17. 12. 2020 sjednala smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] v částce 30 000 Kč. Před sjednáním spotřebitelského úvěru žalovaná předložila dokumenty, na jejichž základě žalobkyně posoudila její tzv. úvěruschopnost. Další dokumenty si v této souvislosti opatřila sama žalobkyně. Konkrétně se jednalo především o výplatní pásky žalované, výpisy z bankovních účtů, k nimž měla žalovaná dispoziční právo, výpisy z veřejně dostupných registrů a o čestná prohlášení žalované. Z částky poskytnutého spotřebitelského úvěru bylo následně žalované na jí označený bankovní účet dne 18. 12. 2020 vyplaceno 27 500 Kč s tím, že částka 2 500 Kč byla vyplacena zprostředkovateli sjednaného spotřebitelského úvěru. Žalovaná se zavázala poskytnuté plnění vrátit spolu s úrokem v celkové částce 37 500 Kč formou 25 měsíčních splátek po 1 500 Kč, počínaje datem 20. 1. 2021. Žalovaná přestala sjednané splátky hradit, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru k 28.3.2021. 2. Soud ve věci nařídil jednání nejprve na den 12.11.2021, které bylo na žádost žalované ze zdravotních důvodů odročeno již na den 5.11.2021. Předvolání k jednání bylo doručeno žalované dne 19.10.2021. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila. Soud jednal v její nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Žalobkyně se z jednání předem omluvila. 3. Dokumentem označeným jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ ([číslo]) datovaným k 17. 12. 2020, bylo prokázáno, že se žalobkyně zavázala žalované poskytnout plnění ve výši 30 000 Kč. Z uvedeného plnění dle čl. II. písm. b) smlouvy připadla částka 2 500 Kč na úhradu provize pro zprostředkovatele kontraktu, zatímco zbytek měl být vyplacen na bankovní účet č. [bankovní účet] označený žalovanou. Uvedené plnění, navýšené v důsledku sjednaného úročení ve výši 21,55% ročně na částku 37 500 Kč se žalovaná zavázala hradit formou měsíčních splátek po 1500 Kč vždy k 20 dni v měsíci, počínaje dnem 20.1.2021 Celkem se tak jednalo o 25 splátek. Pro případ, kdy by se žalovaná s plněním některé ze splátek dostala do prodlení delšího než dva měsíce, zakotvil č. IV. bod 1 písm. d) smlouvy žalobkyni právo zesplatnit celé dosud neuhrazené plnění s tím, že datum splatnosti nastane k datu, kdy žalobkyně odeslala žalované vyrozumění o zesplatnění s tím, že částka jistiny nesplacené do data zesplatnění bude, ve smyslu čl. IV. bodu 3 písm. c) až do zaplacení úročena smluvní úrokovou sazbou. V čl. IV. bodu 2 smlouvy byly zakotveny smluvní pokuty, které byla žalobkyně oprávněna vůči žalované nárokovat v případě porušení zde uvedených smluvních povinností. Za prodlení s plněním na jednu každou splátku tak žalobkyni vůči žalované vzniklo, ve smyslu čl. IV. bodu 2 písm. c) smlouvy, právo nárokovat částku 499 Kč a pro případ prodlení s úhradou zesplatněného plnění žalobkyni, ve smyslu čl. IV. bodu 2 písm. b) smlouvy, vzniklo právo nárokovat smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužného plnění za každý den prodlení. Obě uvedené smluvní pokuty byly dle čl. IV. bodu 2 písm. e) smlouvy [číslo] splatné bez písemného vyzvání, a to k datu úhrady zesplatněného plnění, resp. neuhrazené splátky. Čl. IV. v bodu č. 4 pak obsahoval„ Sazebník poplatků“, dle kterého si žalobkyně za každou zaslanou upomínku k úhradě účtovala 100 Kč. Spolu s textem smlouvy byly soudu doloženy též všeobecné obchodní podmínky žalobkyně - označené jako„ Úvěrové podmínky“ a dokument -„ Příloha [číslo]“ obsahující informace o poskytnutém plnění, který byl žalované předán spolu s textem podepsané smlouvy. Současně žalovaná ve smlouvě ke své osobě uvedla, že je vdaná, má 2 vyživovací povinnosti, je zaměstnána u [právnická osoba] spol. s.r.o. s příjmem 20 tis. Kč měsíčně, bydlí v nájemním bytě, celkový příjem domácnosti je 51 000 Kč a výdaje na bydlení činí 4 300 Kč, další splátky úvěrů 3 600 Kč. 4. Ke smlouvě [číslo] byl připojen též dokument, označený jako„ Závazky spotřebitele-čestné prohlášení, ve kterém žalovaná sdělila, že v době uzavření smlouvy k datu 14. 2. 2020 splácela další závazky po 3 600 Kč měsíčně. Na bydlení měsíčně vynakládala 4 300 Kč a její další, svojí povahou běžné výdaje činily 3 000 Kč, přičemž její měsíční příjmy činily 20 000 Kč. Doložila též své výplatní pásky za měsíce listopad 2020 s příjmem 19 764 Kč, prosinec 2020 s příjmem 20 843 Kč, a to jednak výpisem z účtu a výplatními páskami. Žalobkyně sama ve vztahu k hodnocení majetkových poměrů žalované provedla lustraci její osoby a jejího manžela [jméno] [příjmení] v insolvenčním rejstříku a v Centrální evidenci exekucí s negativním výsledkem u obou k datu 18.12.2020. Na základě uvedených údajů následně žalobkyně vypracovala soudu předložený dokument označený jako„ Posouzení úvěruschopnosti zákazníka - ke smlouvě o spotřebitelském úvěru“, ve kterém uzavřela, že žalovaná, po zohlednění shora uvedených výdajů a příjmů, měsíčně disponuje částkou 12 100 Kč. 5. Ze sdělení [právnická osoba] bylo zjištěno, že částku 27 500 Kč žalovaná dne 18.12.2020 čerpala na účet [číslo] u této banky. 6. Upomínkami datovanými k 27. 1. 2021 a 28.2.2021 odeslanými téhož dne hybridní poštou České pošty byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných splátek a dopisem z 28.3.2021 vyrozuměna o zesplatnění úvěru. Tyto skutečnosti soud zjistil z uvedených upomínek a výpisu hybridní pošty, zesplatňovací výzvy a podacího lístku. 7. Při právním posouzení vycházel soud z níže uvedených ustanovení. 8. Podle § 419 občanského zákoníku, z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 9. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném k datu 14. 2. 2020 (dále jen z. s. ú.) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Podle § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú. (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru