7 C 296/2020-33 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se coby příjemce příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výroku I. rozsudku. Žalovaný v rozporu se svou zákonnou povinností vlastnil nebo provozoval v období od [datum] do [datum] vozidlo se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 [registrační značka], aniž měl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Sazba příspěvku činila [částka] za den, tj. [částka] za 62 dní, dále žalobkyně účtuje náklady na uplatnění nároku [částka]. 2. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, který se žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, z tohoto důvodu soud platební rozkaz zrušil. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř., proto soud dle §115a o. s. ř. rozhodl na základě účastníky předložených listin. Žalovanému byla žaloba doručena s výzvou k vyjádření dne [datum], žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Lustrací registru obyvatel (ISZR), jakož i ze zprávy Ministerstva vnitra ČR – odbor azylové a migrační politiky, bylo zjištěno, že žalovaný je státním příslušníkem Ruské federace. Soud se proto předně zabýval otázkou, zda má pravomoc (mezinárodní příslušnost) ve věci rozhodnout. Žalovaný má na území České republiky od [číslo] [rok] hlášen pobyt na adrese [adresa]. Z doplňujícího sdělení Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje vyplývá, že dne [datum] byla podána žádost na zrušení místa hlášeného pobytu. Na uvedené adrese nebylo možné doručení soudní zásilky ani prostřednictvím soudního doručovatele. Bývalá manželka [jméno] [příjmení] dne [datum] informovala soud, že žalovaný před několika měsíci odjel do Ruska a neví, kde se tam zdržuje a jakou má adresu. Dle sdělení Městského úřadu Nymburk je žalovaný evidován jako vlastník vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. 4. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Dle § 86 odst. 2 o. s. ř. proti tomu, kde nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek. Přestože tedy není soudu známo, že by se žalovaný ke dni podání žaloby zdržoval v České republice, je pravomoc soudu dána, neboť má v České republice evidovaný majetek (vozidlo, viz výše). 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný byl jako vlastník vozidla [registrační značka] s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 dopisem žalobkyně ze dne [datum] vyzýván k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel za období od [datum] do [datum], tj. 62 dní v částce po [částka], a to ve lhůtě 30 dní od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, a to ani přes následující předžalobní výzvu ze strany zástupce žalobkyně. 6. Na základě výše uvedených skutečností a důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba podaná žalobkyní je důvodná v celém rozsahu. V daném případě soud posoudil žalobu dle ustanovení zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [rok] a má za prokázané, že žalovaný byl jako vlastník vozidla v předmětném období podle § 4 odst. 1 tohoto zákona povinen k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo odpovědnosti z provozu vozidla ve výši stanovené v § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., tj. [částka] denně, celkem tedy [částka] za požadovaných 62 dní. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil, tudíž žádná ze skutečností, jež by jej úhrady této částky zprostila, např. uzavření pojistné smlouvy, tvrzena nebyla. V souladu s ustanovením § 2a posledně uvedené vyhlášky přiznal soud žalobkyni také náklady spojené s uplatněním práva ve výši [částka]. 7. Vedle povinnosti k úhradě dlužné částky vč. částky nákladů spojených s uplatněním práva soud uložil žalovanému povinnost k zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K prodlení žalovaného došlo nejdříve den následující po lhůtě stanovené k úhradě ve výzvě z [datum], tj. [datum] (30 dní od doručení výzvy dne [datum]), žalobkyně požaduje zaplacení úroku z prodlení od pozdějšího data, a to od [datum]. 8. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal soud úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému představované částkou [částka] za soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobkyně v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po [částka] za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., celkem požadované 3 úkony (sepis žaloby, předžalobní kvalifikované výzvy, převzetí věci), náhradou hotových výdajů za 3 úkony po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupce žalobkyně z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce [částka] Celkem činí náhrada nákladů řízení částku [částka]. 9. Lhůtu k plnění soud stanovil v obecné zákonné délce tří dnů dle § 160 o. s. ř. [obec] plnění náhrady nákladů řízení soud určil podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.