7 C 342/2019-308 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3.10. 2019 domáhala po obou žalovaných zaplacení částky 1 139 449 Kč spolu s úrokem z prodlení od 13.8. 2019 do zaplacení rukou společnou a nerozdílnou. Uvedla, že dne 30.10. 2017 došlo k úrazu jejího pojištěnce [jméno] [příjmení] v areálu 1. žalované v důsledku pádu ze střechy [anonymizováno] stáje [anonymizována dvě slova] [číslo] kde pracoval jako smluvní zhotovitel při rekonstrukci střešní krytiny. Zraněný byl letecky transportován do Fakultní nemocnice v [obec], kde mu byla diagnostikována zlomenina lebky s poraněním mozku a nitrolebním krvácením, zlomenina dolní čelisti, oboustranný pneumotorax, zlomeniny žeber vpravo, zlomenina pánve a laterace jater a sleziny. Následně byl přeložen k dalšímu léčení do [anonymizováno] nemocnice v [obec]. Uvedla, že nehodu šetřila policie, žalobkyně se jako poškozená připojila v trestním řízení s nárokem na náhradu škody, tehdy známými náklady za zdravotní služby. Následně bylo šetření ve věci podezření ze spáchání přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 trestního zákoníku odloženo, neboť nejde o podezření ze spáchání přečinu. V rámci tohoto šetření byl vypracován znalecký posudek znalce [jméno] [příjmení] [číslo] [rok], který konstatoval, že došlo k porušení bezpečnostních předpisů, jak ze strany postiženého [jméno] [příjmení], tak obou žalovaných, ve vztahu objednatele a zhotovitele. Oba dle žalobkyně porušili ustanovení § 2 odst. 2 písm.b) a § 160 z.č. 183/2006 Sb. stavebního zákona, neboť druhý žalovaný není ve smyslu těchto předpisů stavebním podnikatelem, který by mohl být smluvním zhotovitelem stavby a řádně zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění, vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění. Dále byl porušen § 153 a násl. tohoto zákona, neboť pro realizaci stavby nebyl ustanoven kvalifikovaný stavbyvedoucí, který by zabezpečil odborné vedení stavby, v jeho rámci zajistil dodržování povinností vyplývajících ze zvláštních předpisů a působil k odstranění závad, zjištěných při provádění stavby. Dále dle § 157 tohoto zákona nebyl veden stavební deník a byl porušen § 3 odst. 1 z. č. 309/2006 o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, neboť zúčastnění žalovaní jako zaměstnavatelé, resp. osoby považované dle § 12 a 13 tohoto zákona nezajistili na pracovišti zadavatele vybavení pro bezpečný a zdraví neohrožující výkon práce pro všechny zúčastněné zhotovitele. Dále tím, že 2. žalovaný převzal od 1. žalovaného staveniště, dostal se do pozice vedoucího pracovníka a měl zajistit bezpečnost práce dle příslušných ustanovení §§101,102 z.č. 262/2006 Sb. zákoníku práce (dále jen ZP) a nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, konkrétně § 3. Podle zjištění znalce nebyl instalován nebo určen ze strany 2. žalovaného žádný kotvící bod pro osobní jištění, ale ani žádné kolektivní jištění. Nadto z výpovědi osob zúčastněných při úrazu v tento den nárazově foukalo a bylo deštivo. Příčinou úrazu [jméno] [příjmení] bylo uklouznutí na kovovém povrchu panelů, a to proto, že jejich povrch byl v té době mokrý a kluzký. Žalobkyně v příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví uhradila náklady [jméno] [příjmení] jako účastníka zdravotního pojištění ve výši 1 139 449 Kč a podle § 55 z.č. 48/1997 Sb. má právo na jejich náhradu v požadované výši vůči žalovaným v důsledku jejich zaviněného protiprávního jednání vůči tomuto pojištěnci. K tomuto plnění byli oba marně vyzváni dopisem z 7.12.2018. 2. Žaloba byla doručena oběma žalovaným spolu s platebním rozkazem vydaným soudem dne 31.10. 2019 č.j. 7 C 342/2019-74, a to prvé žalovaná dne 6.11. 2019 a 2. žalovanému dne 11.11. 2019. Oba žalovaní reagovali včas podaným odporem proti tomuto platebnímu rozkazu, 1. žalovaná dne 19.11. 2019 a 2. žalovaný dne 26.11. 2019 (předaným k doručení již 25.11. 2019). Oba se žalobou ani zčásti nesouhlasili. 3. Prvá žalovaná se domnívala, že nejsou dány předpoklady její odpovědnosti za náklady vynaložené žalobkyní, neboť se nedopustila žádného ze žalobkyní tvrzeného protiprávního jednání, neexistuje ani příčinný vztah mezi tímto jednáním a náklady, neboť [jméno] [příjmení] si úraz způsobil sám bez přičinění třetí osoby. Současně namítala, že žalobkyně ani nedoložila úhradu vynaložených nákladů. Uvedla, že stavbu neprováděla svépomocí, nýbrž prostřednictvím zhotovitele dle uzavřené smlouvy, druhého žalovaného, který byl schopen jednat v souvislosti s přípravou a realizací stavby se znalostí a pečlivostí, takto i zajišťoval v minulosti jiné stavení práce. Mezi ní a [jméno] [příjmení] nebyl žádný smluvní vztah, ten se na stavbě podílel na základě smluvního vztahu s 2. žalovaným. Domnívala se, že z žádného tvrzeného ustanovení nevyplývá, že by nemohla smlouvu uzavřít právě s druhým žalovaným, stejně jako důvod zajištění stavbyvedoucího. Rozhodně nelze 1. žalovanou stavět do role zaměstnavatele. 4. Druhý žalovaný odkazoval plně na závěry Policie ČR, ze kterých jednoznačně vyplývá, že k úrazu [jméno] [příjmení] došlo bez zavinění třetí osoby, proto nárok žalobkyně na náhradu nákladů hrazených služeb vůči pojištěnci není dán. Posléze doplnil, že on a [jméno] [příjmení] pracovali na zakázce společně jako dva samostatní podnikatelé, oba se na zakázku jeli společně podívat, i když smlouvu s prvou žalovanou uzavřel jen on, dělili se i o zisk. 5. Na základě podání doručeného soudu dne 16.10. 2020 vstoupila do řízení na stranu 1. žalované vedlejší účastnice [název vedlejší účastnice] [IČO] na základě sjednaného pojistného vztahu o pojištění odpovědnosti za škodu v souladu s ust. § 93 o.s.ř. 6. Mezi účastníky nebyly sporné tyto skutečnosti, které vzal soud dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. za svá a nevedl k nim dokazování. Účastníci nijak nerozporovali, že dne [datum] [jméno] [příjmení] utrpěl zranění tvrzená žalobkyní pádem ze střechy, kde v té době prováděl druhý žalovaný na základě dohody s prvým žalovaným její rekonstrukci. Dále nebylo zpochybňováno, že [jméno] [příjmení] byl pojištěncem žalobkyně ze zdravotního pojištění. 7. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. 8. Z obsahu připojeného spisu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, územní odbor [obec], oddělení obecné kriminality [obec], [číslo jednací] bylo zjištěno, že tímto orgánem byly dne 30.10. 2017 zahájeny úkony trestního řízení ve věci ublížení na zdraví z nedbalosti spáchaného v obci [obec], [ulice a číslo] neznámým pachatelem, kdy v době 9.25 9.30 hod. téhož dne byly nezjištěným způsobem způsobeny blíže nezjištěná zranění [jméno] [příjmení], [datum narození]. Z protokolu o ohledání místa činu na č.l. 3 a 4 tohoto spisu vyplývá, že při příjezdu k venkovnímu zastřešenému stání [anonymizována dvě slova] v tomto objektu se nalézal na příjezdové cestě zaparkovaný stroj [anonymizováno] červené značky [registrační značka] s [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Rameno stroje bylo v úhlu 45 stupňů a jeho zakončení ve výšce 420 cm. Pod tímto se ve vzdálenosti 230 cm nachází na cestě klec na přepravu osob červené barvy o rozměrech 146x204x120 bez podlahy s utrženými dvířky z pantu. Na střeše budovy byl současně ohledán zmáčknutý profil plechové střechy, s deformací u jedné trapézy cca 3cm. Na tomto se nacházela červená barva. K tomuto byla pořízena fotodokumentace. 9. Součástí tohoto spisu byl dále znalecký posudek vypracovaný dne 22.12. 2017 [jméno] [příjmení], znalcem z oboru bezpečnost práce, specializace stavebnictví pod č. zn. deníku 005/ 2017 s vědomím následků vědomě nepravdivého posudku. Znalec dospěl k závěru, že ze strany objednatele [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] byly porušeny předpisy týkající se bezpečnosti práce, neboť druhý žalovaný byl na základě ústní dohody jmenován zhotovitelem, ač nenaplnil požadavky na kvalifikaci stavebního podnikatele. Přesto byl postaven do smluvní pozice vedoucího pracovníka. Jelikož neprováděla opravu střešního pláště prostřednictvím stavebního podnikatele ani vlastními silami, měla se bezpečností a ochranou zdraví při práci (dále jen BOZP) věnovat sama a jmenovat vedoucího pracovníka, který by ji v této oblasti zastupoval. Vedoucí pracovník pak nestanovil bezpečný odstup pro provádění činnosti při opravě střešního pláště dle § 11 ZP, konkrétně dle § 101 odst. 1,2,5 a § 102 odst. 2,4 ZP. Dále vedoucí pracovník nevyžadoval plnění požadavků bezpečnosti práce pro činnosti ve výšce dle nařízení vlády č. 362/2005 Sb., § 3 a dále nařízení vlády č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, konkrétně § 4. Dle znalce dále sám poškozený [jméno] [příjmení], který byl objednán na opravu střešního pláště [celé jméno žalovaného], ač ten nebyl stavebním podnikatelem a nemohl přijímat další subdodavatele. [jméno] [příjmení] byl proškolen firmou [právnická osoba] k tech