8 C 12/2021-47 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 48 297,60 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] byla mezi žalovaným a [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“), uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy bylo žalovanému poskytnuto 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, což však nečinil. Na úvěr nezaplatil ničeho. Poslední splátka byla splatná dne [datum]. Dlužná částka činí 31 200 Kč, z toho jistina 20 000 Kč, poplatek za správu úvěru 4 400 Kč, inkasní poplatek 1 200 Kč (požadován v nižší než sjednané výši) a úrok z úvěru 5 600 Kč (za období od [datum] do [datum]). Dále žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 17 097,60 Kč. Před poskytnutím úvěru původní věřitel posuzoval schopnost žalovaného splácet ověřením jím uvedených údajů o příjmech. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. 4. V průběhu řízení před zahájením jednání ve věci samé vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do zaplacení smluvní pokuty ve výši 7 097,60 Kč. Soud proto v této části řízení zastavil ve smyslu § 96 odst. 2 o.s.ř. (výrok I.). 5. Z listiny označené jako„ Smlouva o úvěru [číslo]“ soud zjistil, že tato byla podepsána původním věřitelem a žalovaným dne [datum]. Obsahem je ujednání o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč a závazek žalovaného zaplatit úrok ve výši 25,85 % ročně, poplatek za správu úvěru ve výši 4 400 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 3 800 Kč, celkem tedy 33 800 Kč, a to v měsíčních splátkách po 2 600 Kč ke každému 19. dni v měsíci počínaje [datum]. Pro případ prodlení se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, maximálně však polovinu výše poskytnuté jistiny. 6. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru soud zjistil, že v ní žalovaný uvedl příjem ve výši 19 079 Kč z pracovního poměru na dobu určitou do [datum], jeho výdaje činí 3 000 Kč na bydlení, 3 000 Kč na stravování a 1 673 Kč na telefon. Jako doklady byly zaškrtnuty pracovní smlouva a složenka. 7. Z čestného prohlášení žalovaného soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že matce přispívá na bydlení částkou 3 000 Kč. 8. Ze složenky ze dne [datum] soud zjistil, že tato je na částku 1 673 Kč. 9. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u [právnická osoba] za mzdu ve výši 19 000 Kč hrubého s možností příplatků. 10. Z notářského zápisu NZ [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba] koupila část závodu původního věřitele, který je tvořen divizí spotřebitelských úvěrů. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] 12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 13. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. 14. Z dopisu ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o.z."), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 18. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 19. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobkyně jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o.z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla řádně posouzena podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., když byly pracovní smlouvou a ověřeny příjmy žalovaného, výdaje uvedené žalovaným odpovídají běžné spotřebě a rovněž byly částečně ověřeny ze složenky a čestného prohlášení. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel. Poslední 13. splátka měla být zaplacena dne 19.2.2019. S ohledem na pasivitu žalovaného pak soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení jistiny ve výši 20 000 Kč, poplatku ve výši 4 400 Kč, inkasního poplatku ve výši 1 200 Kč a úroku z úvěru ve výši 5 600 Kč (výše odpovídá úroku 25,85 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum]). V souladu se smluvním ujednáním vzniklo původnímu věřiteli právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč, když se jedná o maximální výši sjednané pokuty a ujednaná výše smluvní pokuty 0,1 % denně z částky 31 200 Kč od [datum] do [datum] tuto maximální výši přesahuje. Postoupení pohledávky na žalobkyni ve smyslu § 1879 o.z. bylo řádně prokázáno. 20. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl dnem následujícím po splatnosti poslední splátky (tj. ke dni [datum]) v prodlení s placením dluhu, přiznal soud žalobkyni i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 902,37 Kč, přičemž tato částka představuje 70,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 85,3 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 14,7 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 933 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48 297,60 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Použití § 14b a.t. opírá soud o zjištění, že na základě obsahově totožných návrhů byla u zdejšího soudu zahájena i další řízení, např. 7 C 18/2021, 9 C 14/2021 a 10 C 15/2021.