9 C 66/2021-111 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 7. 12. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 305,46 Kč se smluvním úrokem ve výši 12,74 % ročně z částky 24 427,46 Kč od 1. 10. 2015 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 24 427,46 Kč od 1. 10. 2015 do zaplacení, a zaplacení částky 878 Kč, a to z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 2. 2. 2015, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr 30 000 Kč (úvěr byl vyplacen dne 5. 2. 2015). Žalovaný se smlouvou zavázal úvěr splatit 18 měsíčními splátkami po 3 031 Kč, první splátka měla být zaplacena v březnu 2015. Žalovaný uhradil celkem 7 062 Kč (20. 3. 2015 částku 3 031 Kč, 23. 3. 2015 částku 3 031 Kč, 30. 9. 2015 částku 1 000 Kč). Z důvodu prodlení žalovaného došlo k zesplatnění úvěru, pohledávka žalobkyně byla následně uplatněna v rozhodčím řízení – rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vydal dne 12. 10. 2015 rozhodčí nález č.j. [číslo jednací], kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 61 498 Kč s příslušenstvím; na základě uvedeného rozhodčího nálezu pak byla vedena exekuce, která však byla usnesením Okresního soudu v Nymburce ze dne 22. 6. 2020, č.j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2020, č.j. [číslo jednací], zastavena, a to z důvodu nedostatku pravomoci rozhodce k vydání rozhodčího nálezu. Žalobkyně tak pozbyla exekuční titul, její pohledávka však i nadále trvá, k jejímu promlčení nedošlo, neboť žalobkyně dne 21. 8. 2015 podala rozhodčí žalobu, rozhodčí nález byl vydán 12. 10. 2015, poté následovalo exekuční řízení, které bylo zastaveno dne 6. 10. 2020, a poté žalobkyně podala žalobu. Žalobkyně upravila výši smluvního úroku a požadovala smluvní úrok 12,74 % ročně, tedy v nižší než smlouvou sjednané výši. Z důvodu prodlené žalovaného žalobkyně požadovala rovněž smluvní pokutu 878 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 3. 8. 2015, žalovaný dlužnou částku neuhradil. 2. Žaloba byla žalovanému doručena dne 22. 4. 2021. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil s tím, že by byl ochoten uhradit dlužnou jistinu úvěru, namítnul však promlčení, a dále uvedl, že jeho úvěruschopnost byla zkoumána pouze formálně. Žalovaný rovněž uvedl, že s ohledem na jeho nepříznivý zdravotní stav a omezené výdělkové možnosti by mělo být postupováno dle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a nemělo být žádnému z účastníků přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. 3. Uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky bylo soudem zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 2. 2. 2015, přičemž návrh žalovaného na uzavření smlouvy byl žalobkyní akceptován 5. 2. 2015. Na základě uzavřené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 30 000 Kč na 18 měsíců, celková splatná částka činila 54 558 Kč, měsíční splátka úvěru byla sjednána ve výši 3 031 Kč se splatností vždy k 18. dni v měsíci, úroková sazba činila 130,97 % ročně. V případě prodlení žalovaného s úhradou splátky delším než 15 dnů měl žalovaný zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 8 % z výše dlužné splátky, při prodlení delším než 30 dnů pak další smluvní pokutu ve výši 13 % z dlužné jistiny (bod 12.1 smlouvy); smluvní pokuty byly splatné do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejich zaplacení. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky o více než 60 dnů mělo dojít bez dalšího k zesplatnění úvěru, a to 60. dnem prodlení. Ve smlouvě byly dále sjednány smluvní pokuty, a to smluvní pokuta pro případ neuhrazení zesplatněné dlužné částky v den zesplatnění ve výši 0,25 % denně z dlužné částky, a dále smluvní pokuta 25 % z dlužné nové jistiny, pokud žalovaný novou jistinu úvěru nezaplatí ani do 10 dnů po zesplatnění (bod 12.5 smlouvy). Dle smlouvy byl rovněž žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů vzniklých žalobkyni z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátky o délce nejméně 15 dnů, a to v paušální výši 200 Kč (bod 6.2 smlouvy). Totožnost žalovaného žalobkyně ověřila občanským průkazem. 4. Z potvrzení o příjmu žalovaného vystaveného pro [právnická osoba] ze dne 3. 2. 2015 soud zjistil, že příjem žalovaného byl potvrzován pro jiný subjekt, nikoli pro žalobkyni, dle potvrzení byl pracovní poměr žalovaného sjednán na dobu určitou do 21. 9. 2015, žalovaný byl zaměstnán od září 2014 a jeho čistý příjem za poslední tři měsíce činil: 15 245 Kč, 12 356 Kč, 15 350 Kč. 5. Z pracovní smlouvy žalovaného ze dne 19. 9. 2014, včetně platového výměru, soud mimo jiné zjistil, že pracovní poměr žalovaného byl sjednán na dobu určitou do 21. 9. 2015, plat žalovaného měl dle výměru činit 19 000 Kč hrubého měsíčně (základní plat). 6. Z výplatního lístku žalovaného za prosinec 2014 soud zjistil, že mzda žalovaného činila v čistém 14 897 Kč. 7. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období 14. 1. 2015 až 18. 1. 2015 soud zjistil, že zůstatek na účtu byl 111,37 Kč, mzda žalovaného byla připsána na účet dne 14. 1. 2015 ve výši 14 897 Kč. Dne 14. 1. 2015 byla z účtu žalovaného odepsána platba 357,40 Kč s popisem platby:„ splátka jistiny po splatnosti“. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného ke dni 4. 2 2015, včetně limitu inkasa, soud zjistil, že zůstatek na účtu byl 114,37 Kč. Celkový limit měsíčního inkasa pro splátku úvěru byl nastaven na 3 400 Kč. 8. Z výpisu žalovaného za telefonní služby soud zjistil, že žalovaný měl hradit za tyto služby pravidelné platby [částka] měsíčně, za leden 2015 měl zaplatit částku 628 Kč. 9. Z formuláře hodnocení klienta – žalovaného zpracovaného žalobkyní dne 5. 2. 2015 soud zjistil, že příjem žalovaného měl činit 15 000 Kč měsíčně čistého (pravidelný příjem), výdaje žalovaného a jeho partnerky měly činit 3 800 Kč, výdaje na nájemné, inkaso, dopravu a ostatní měly být 4 000 Kč měsíčně (celkem výdaje žalovaného 7 800 Kč měsíčně), žalovaný měl být dle občanského průkazu svobodný, vyučen a měl bydlet u rodičů. 10. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací týkajícího se žalovaného soud zjistil, že žalovaný byl hodnocen příznakem 14, tj. jako klient, který je v registru příliš nový nebo má rozpracované žádosti (o úvěr či půjčku). Ve výpisu záznamů z registru [příjmení] týkající se žalovaného nebylo nic uvedeno. 11. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že úvěr ve výši 30 000 Kč byl žalovanému vyplacen na jeho bankovní účet [číslo] [bankovní účet], a to dne 5. 2. 2015 pod variabilním symbolem [číslo] (tj. pod číslem smlouvy o úvěru). 12. Z přehledu plateb uhrazených žalovaným na poskytnutý úvěr a z karty klienta – žalovaného, č. smlouvy [číslo], soud zjistil, že žalovaný neplatil splátky řádně a včas, uhradil pouze částku 7 062 Kč, a to následovně: dne 20. 3. 2015 a dne 23. 3. 2015 částku 3 031 Kč, dne 30. 9. 2015 částku 1 000 Kč. 13. Z faktury vystavené žalobkyní žalovanému ze dne 18. 6. 2015 a 19. 7. 2015 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala smluvní pokuty, a to nejprve za období od 18. 5. 2015 do 3. 6. 2015 (8 % z dlužné splátky), a za období od 3. 6. 2015 do 18. 6. 2015 (13 % z dlužné splátky), celkem 636 Kč; poté za období od 18. 6. 2015 do 7. 7. 2015 (8 % z dlužné splátky), celkem 242 Kč. 14. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne 3. 8. 2015, dle poštovního podacího archu byla výzva žalovanému odeslána téhož dne. 15. Z rozhodčího nálezu rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 12. 10. 2015, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že žaloba byla k rozhodci podána 21. 8. 2015, rozhodčím nálezem bylo žalovanému z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 2. 2. 2015 uloženo zaplatit žalobkyni částku 61 498 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně od 21. 8. 2015 do zaplacení, smluvní pokutu 0,25 % denně z částky 48 496 Kč od 21. 7. 2015 do zaplacení a náklady 10 489,60 Kč; rozhodčí nález nabyl právní moci 19. 10. 2015. Následně byla na základě rozhodčího nálezu nařízena k vymožení pohledávky žalobkyně za žalovaným exekuce (exekutor byl jejím provedením pověřen dne 10. 5. 2016), přičemž z usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 22. 6. 2020, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že exekuce prováděná dle uvedeného rozhodčího nálezu byla zastavena, a to z důvodu nedostatku pravomoci rozhodce k vydání rozhodčího nálezu. Rozhodnutí Okresního soudu v Nymburce o zastavení exekuce bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Praze z 6. 10. 2020, č.j. [číslo jednací], rozhodnutí nabylo právní moci. 16. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 5. 2. 2015 smlouvu o úvěru [číslo] to na základě žádosti žalovaného ze dne 2. 2. 2015. Žalobkyně následně na základě této smlouvy poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, k jeho vyplacení došlo bezhotovostně na účet žalovaného [číslo] [bankovní účet], a to dne 5. 2. 2015. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit 18 měsíčními splátkami po 3 031 Kč, splatnými k 18. dni v měsíci, počínaje dnem 18. 3. 2015, úroková sazba činila 130,97 % ročně (celková splatná částka 54 558 Kč). Při vyhodnocení žádosti žalovaného