10 C 155/2022-35 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se jako právnická osoba, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeném nadepsanému soudu dne 24. 3. 2022, doplněném 12. 8. 2022, po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 363 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši, jako ve výroku I. rozsudku. Předmět svého nároku žalobkyně vymezila tak, že byl žalovaný evidován jako vlastník vozidla [registrační značka], které bylo v období od 23. 10. 2020 do 28. 2. 2021 vedeno jako provozované bez sjednání pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V návaznosti na takto uplatněný nárok dále žalobkyně požadovala paušální náhradu za mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně výslovně, žalovaný formou fikce, ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, zda souhlasí s vyřízením věci bez nařízení jednání. Soud proto dle §115a o. s. ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla žalovanému doručena spolu s uvedenou výzvou dne 18. 7. 2022, a to poté, co uplynula 10 denní lhůta k vyzvednutí. Nato byla zásilka vhozena do domovní schránky v místě trvalého pobytu žalovaného. Při hodnocení skutkového stavu soud vycházel z doložených listin. Dokumentem označeným jako„ Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP“, datovaným k 21. 10. 2021, žalobkyně, za současného stanovení 60 denní lhůty k plnění plynoucí od doručení předmětného dokumentu, vyzvala žalovaného k úhradě položky„ příspěvek“ ve výši 6 063 Kč, sestávající z celkem 129 denních sazeb po 47 Kč Náklady mimosoudního uplatnění byly vypočteny paušálem ve výši 300 Kč. Stran nároku na vyplacení částky představované položkou„ příspěvek“ žalobkyně žalovanému sdělila, že vlastní, resp. provozuje vozidlo [registrační značka], osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, což bylo pro účely soudního řízení dále potvrzeno fakturou [číslo] ze dne 14. 7. 2017, oproti jejímuž podpisu, za současného vyúčtování kupní ceny ve výši 5 000 Kč, bylo žalovanému vozidlo tov. zn. Opel VECTRA CARAVAN 1.6 KLIMA předáno. Provoz předmětného vozidla pak nebyl v období od 23. 10. 2020 do 28. 2. 2021 kryt pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Uvedená výzva k plnění byla žalobkyni k 2. 11. 2021 vrácena jako nedoručená (doručováno k 25. 10. 2021), s odůvodněním„ adresát neznámý“. Naposledy, po předchozím vyhotovení jedné další upomínky, byl žalovaný k úhradě vyzván zástupkyní žalobkyně, a to cestou dokumentu označeného jako„ Předžalobní upomínka“, datovaného k 23. 2. 2022, který byl k poštovní přepravě podán ještě téhož dne. Všechny shora označené zásilky žalobkyně, resp. její zástupkyně, byly žalovanému doručovány na adresu místa jeho trvalého pobytu. Na základě skutkových zjištění shora uvedených soud shledal uplatněný nárok jako důvodný. Žalovaný v období zahrnujícím celkem 129 dnů vlastnil, resp. provozoval vozidlo, jehož provoz nebyl kryt pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž se jednalo o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3. Z titulu porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tak žalobkyni, ve smyslu § 1 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZPOPV“), vůči žalovanému vzniklo právo na úhradu paušální denní sazby ve výši 47 Kč, ve smyslu § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“), ve spojení s § 4 odst. 3 ZPOPV, a to za jeden každý den, kdy nebyl provoz žalovaným vlastněného, resp. provozovaného vozidla kryt pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla, celkem tedy 129 x 47 Kč, tj. 6 063 Kč. Žalobkyně pak uvedené plnění vůči žalovanému nejprve vymáhala mimosoudně, cestou zaslané výzvy, v důsledku čehož jí, ve smyslu § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve spojení s § 4 odst. 4 ZPOPV, vzniklo právo na paušálně stanovenou úhradu úkonů souvisejících s mimosoudním vymáháním, ve výši 300 Kč. Žalovaný totiž na výzvu k uhrazení dlužného plnění nereagoval, a proto se se s jeho plněním, od prvého data následujícího po datu splatnosti, tj. k 25. 12. 2021, dostal do prodlení, ve smyslu § 1968 o. z. V souvislosti se vznikem prodlení na straně žalovaného tak žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z., vzniklo též právo nárokovat zákonný úrok prodlení. Žalobkyně nicméně právo na úhradu úroku z prodlení uplatnila až od data pozdějšího, konkrétně od 5. 1. 2022, a proto soud žalobkyni přiznal právo na úhradu zákonného úroku z prodlení až od jí uvedeného data. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal soud procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, představovanou částkou 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a částkou náhrady za odměnu za zastoupení v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatňovaném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, po 200 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za celkem provedené 3 úkony právní služby (sepis žaloby a předžalobní kvalifikované výzvy, převzetí věci), náhradou hotových výdajů za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, to vše zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupce žalobkyně z odměny a náhrad povinen odvést dle zvláštního právního předpisu, ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., v částce 189 Kč Celkem tedy jde o částku 1 489 Kč. Lhůta k plnění byla soudem určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako zákonná, třídenní. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen provést k rukám zástupce žalobkyně, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn, ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř., dle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.