10 C 185/2022-14 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeného nadepsanému soudu dne 25. 3. 2022, vůči žalovanému domáhala zaplacení neuhrazeného jízdného (30 Kč) a přirážek (1 000 + 1 500 Kč) za porušení přepravních podmínek při jízdě jí provozovaným prostředkem hromadné dopravy (metro), spočívající v pokusu o útěk před revizorem a jízdě bez platného jízdního dokladu (5. 1. 2022). Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně výslovně, žalovaný formou fikce, ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, zda souhlasí s vyřízením věci bez nařízení jednání. Soud proto dle §115a o. s. ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla žalovanému doručena spolu s uvedenou výzvou dne 27. 7. 2022, oproti jeho podpisu. Z předložených listin soud učinil níže rozvedený závěr o skutkovém stavu. Žalovaný se v rámci kontroly, provedené dne 5. 1. 2022 v lince metra C provozované žalobkyní, neprokázal jízdním dokladem, přičemž se prováděnou kontrolu jízdních dokladů neúspěšně pokusil zmařit útěkem. O provedené kontrole byl sepsán zápis [číslo] v návaznosti na útěk žalovaného ještě zápis [číslo]. Totožnost žalovaného byla při sepisování předmětných zápisů ověřována z jeho občanského průkazu a žalovaný oba zápisy podepsal. Přirážka za jízdu bez platného jízdního dokladu činí dle čl. 8 odst. 4„ Smluvních přepravních podmínek“ žalobkyně 1 500 Kč, za narušení práce zaměstnance žalobkyně pak je účtována přirážka 1 000 Kč, ve smyslu čl. 8 odst. 7„ Smluvních přepravních podmínek“. V zápisech o provedené kontrole pak byl žalovaný mj. poučen, že v případě, zaplatí-li jízdné a přirážku, předepsanou v souvislosti s uskutečněním cesty bez platného jízdního dokladu, na místě či ve lhůtě 15 dnů, činí výše přirážky 800 Kč Cena základní, půlhodinové pásmové jízdenky, činila dle t. č. účinného tarifu žalobkyně 30 Kč. Soud kvalifikoval projednávaný případ dle § 2052 o. z., dle § 2550 a násl. o. z., zejména s odkazem na § 2578 o. z., dále dle § 37 odst. 4 písm. d), odst. 5 písm. b), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a dle § 3 odst. 1 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a návrhu v celém rozsahu vyhověl. Z předložených listinných důkazů vzal soud tvrzení žalobkyně za prokázaná. Žalovaný použil k jízdě prostředek městské hromadné dopravy provozovaný žalobkyní, aniž by se prokázal jízdním dokladem a prováděnou revizi se pokusil zmařit útěkem. Svým jednáním tak porušil ustanovení výše uvedených právních předpisů, a proto je povinen zaplatit žalobkyni dlužné jízdné, ve výši 30 Kč, i přirážky k jízdnému dle„ Smluvních přepravních podmínek“ ve výši 1 500 Kč + 1 000 Kč, jako tzv. penále (obdobně viz nález Ústavního soudu publikovaný jako [číslo] Sb.), to vše spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jdoucím z částky 2 530 Kč od 6. 12. 2022 do zaplacení, neboť splatnost nárokovaného plnění byla stanovena k 5. 1. 2022, a žalovaný se tak, ve smyslu § 1968 o. z., k následujícímu datu dostal do prodlení, s tím, že nevyužil možnost splatit část předepsaného plnění ve zkrácené lhůtě 15 dnů od data kontroly, a plnit tak s nižší přirážkou za jízdu bez jízdního dokladu. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovanému, který byl formou podání ze dne 14. 3. 2022 zástupcem žalobkyně vyzván k dobrovolnému uhrazení vzniknuvšího dluhu, uložil povinnost nahradit v řízení úspěšné žalobkyni účelně vynaložené náklady, zahrnující částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a částku náhrady odměny jejího zástupce za 3 úkony právní služby (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy), jejichž tarifní hodnotu, 200 Kč, soud určil s odkazem na § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť šlo v projednávané věci o řízení v tarifní hodnotě do 10 000 Kč, zahájené na návrh podaný na ustáleném vzoru podávaném žalobkyní opakovaně a to ve skutkově i právně obdobných věcech. Dále žalobkyni náleží právo na náhradu hotových výdajů jejího zástupce za 3 shora uvedené úkony právní služby po 100 Kč ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, to vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupce žalobkyně, ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., z odměny a náhrad povinen odvést dle zvláštního právního předpisu v částce 189 Kč Celkem výše náhrady přiznané žalobkyni činí 1 489 Kč. Lhůta k plnění byla v obou případech určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako zákonná, tedy třídenní. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen provést k rukám zástupce žalobkyně, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn dle § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.