10 C 21/2022-20 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podaným u nadepsaného soudu dne 1. 9. 2021 ve znění doplnění ze dne 11. 2. 2022, domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 098 Kč jako nároku z nezaplaceného pojistného a souvisejících poplatků dle pojistné smlouvy [číslo] účinné k 24. 2. 2020, kdy pojistná smlouva byla k 12. 9. 2020 ukončena pro neplacení pojistného. Žalobkyně dále nárokovala též poplatek za odeslaní upomínky (200 Kč) a zákonný úrok z prodlení z částky neuhrazeného pojistného (898 Kč), jdoucí od 13. 9. 2020 do zaplacení. 2. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně výslovně a žalovaná postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Soud proto dle § 115a o.s.ř. rozhodoval na základě předložených listin. Žaloba byla žalované, spolu s výzvou k vyjádření, doručena dne 21. 2. 2022, avšak tato se k předmětné výzvě a ani k uplatněnému nároku nijak nevyjádřila. 3. Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Ke dni 24. 2. 2020 se žalobkyně, oproti podpisu dokumentu označeného jako„ Pojistná smlouva - sdružené pojištění vozidla“, zavázala žalované poskytnout pojistné služby zahrnující pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [registrační značka] a dále též pojištění asistence, včetně úrazového pojištění dopravovaných osob. Pojistné za poskytované služby bylo účastníky sjednáno ve výši 8 316 Kč ročně, se splatností rozloženou do 4 splátek, jež byly splatné k pevně stanoveným datům. Popsaný závazek byl sjednán s odkazem na všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a její Sazebník. Žalovaná však následně splátku pojistného splatnou k 24. 5. 2020 neuhradila. Z tohoto důvodu byla žalovaná žalobkyní k úhradě upomínána výzvou datovanou k 22. 7. 2020, a to s upozorněním, že v případě, nezaplatí-li dlužné pojistné do 10. 9. 2020, bude pojištění k 11. 9. 2020 ukončeno. Žalovaná nicméně na tuto výzvu nereagovala, a proto byl žalobkyní, cestou sdělení ze dne 22. 9. 2020, upozorněn, že k datu 11. 9. 2020 pojištění zaniklo, přičemž jeho povinnost uhradit dlužné pojistné i nadále trvá, na což byla dodatečně upozorněna ještě k 24. 10. 2020. Zaslání výzvy k plnění na dlužné pojistné, uskutečněné po skončení pojištění, bylo zpoplatněno částkou 200 Kč, stanovenou Sazebníkem žalobkyně. Naposledy pak byla žalovaná k úhradě vyzývána prostřednictvím výzvy zaslané zástupkyní žalobkyně, datované k 10. 6. 2021, podané k poštovní přepravě ještě téhož dne, avšak přesto nesplatila ničeho. 4. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že je podaná žaloba důvodná v plném rozsahu, tedy co do nároku na dlužné pojistné, ve výši 898 Kč, poplatek za zaslanou upomínku, ve výši 200 Kč, i zákonný úrok z prodlení jdoucí od data 13. 9. 2020 do zaplacení. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že byl mezi účastníky sjednán závazek upravený v § 3 zákona č. 168/1999 Sb. zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění pozdějších předpisů, resp. podpůrně aplikovatelnými ustanoveními občanského zákoníku, ve smyslu § 1 odst. 3 téhož zákona. Sjednané pojištění nebylo časově omezeno. Podle § 2782 odst. 1 o.z. tak měla žalobkyně, jako pojistitel, právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Žalovaná, jako pojistník, byla tudíž povinna žalobkyni pojistné zaplatit, a jestliže tak ke sjednanému datu neučinila, byla povinna platbu provést alespoň dodatečně, k datu po zániku pojištění, tj. k 11. 9. 2020, případně i později. Pojištění pak zaniklo, v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) cit. zákona č. 168/1999 Sb., právě v důsledku neplacení pojistného. Výše pojistného, 898 Kč, i náklady upomínání v částce 200 Kč, odpovídají příslušným smluvním ujednáním, resp. doloženému Sazebníku. Do prodlení s plněním na popsaný dluh, ve smyslu § 1968 o. z., se žalovaná dostala k 12. 9. 2020 (den po konci prvé lhůty k plnění), s tím, že od uvedeného data též žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z., vzniklo právo nárokovat zákonný úrok z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přičemž žalobkyně sama nárok toto plnění uplatnila až k datu následujícímu. 5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal soud procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, neboť tato žalovanou před podáním žaloby vyzvala k dobrovolné úhradě. Náhrada je představovanou částkou 400 Kč za soudní poplatek a částkou odměny za zastoupení v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatňovaném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, po 200 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za celkem 3 provedené úkony právní služby (sepis žaloby a předžalobní kvalifikované výzvy, převzetí věci), náhradou hotových výdajů za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, to vše zvýšené o náhradu za DPH ve výši 21 %, jíž je zástupkyně žalobkyně z odměny a náhrad povinna odvést dle zvláštního právního předpisu, ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., v částce 189 Kč Celkem tedy jde o 1 489 Kč. 6. Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako zákonná třídenní, náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna provést k rukám její zástupkyně, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. 7. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.