10 C 217/2022-21 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podaným u nadepsaného soudu dne 5. 4. 2022, ve znění doplnění ze dne 5. 9. 2022, vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 560 Kč, jako nároku z nezaplaceného pojistného dle pojistné smlouvy [číslo] ze dne 20. 6. 2020, přičemž její cestou sjednané pojištění bylo ukončeno k 14. 12. 2021, právě v důsledku neplacení pojistného. Žalobkyně dále nárokovala též zákonný úrok z prodlení, vymezený ve výroku I. tohoto rozsudku. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně výslovně a žalovaný na základě fikce, ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. Soud proto dle § 115a o.s.ř. rozhodoval na základě předložených listin. Žaloba byla žalovanému, spolu s výzvou k vyjádření, doručena dne 5. 9. 2022, a to poté, co se v desetidenní lhůtě po dodání zásilky nepřihlásil do své datové schránky. Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Ke dni 20. 6. 2020 žalobkyně, s odkazem na své všeobecné obchodní podmínky -„ Podmínky pojištění“, vypracovala dokument označený jako„ Smlouva [číslo]“ (dále jen Smlouva [číslo]), oproti jehož podpisu se, s účinností ke 14. 9. 2020, zavázala žalovanému, po dobu neurčitou, poskytnout pojistné služby zahrnující pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [registrační značka] (tzv. povinné ručení) a dále též pojištění asistence, zahrnující odtah předmětného vozidla. Pojistné za poskytované služby, splatné formou bankovního převodu, bylo stanoveno ve výši 1 704 Kč ročně za tzv. povinné ručení a 336 Kč ročně za asistenční služby. Splatnost pojistného byla stanovena pevně k 14. 9. jednoho každého roku, počínaje 14. 9. 2020, pod variabilním symbolem [číslo]. S takto vymezenými právy a povinnostmi žalovaný, identifikovaný v rámci Smlouvy [číslo] mj. i uvedením e-mailové adresy - [email], vyslovil souhlas formou zaplacení prvního předepsaného pojistného, jež provedl k datu 26. 6. 2020 formou bankovního převodu, platbou doplněnou o variabilní symbol [číslo] označený v textu Smlouvy [číslo]. Následně však žalovaný nezaplatil pojistné splatné k 14. 9. 2021, jehož výše bylo pro období 14. 9. 2021 až 13. 9. 2022 stanovena částkou 2 220 Kč, z níž 1 788 Kč připadlo na tzv. povinné ručení a 432 Kč na pojištění asistence. A to navzdory skutečnosti, že žalobkyně, prostřednictvím upomínky ze dne 13. 11. 2021, zaslané cestou e-mailu adresovaného na shora označenou e-mailovou adresu, dodatečně vyzvala žalovaného k úhradě s tím, že pokud nebude pojistné do 14. 12. 2021 zaplaceno, pojištění zanikne. K datu 19. 12. 2021 pak žalobkyně vypracovala sdělení -„ Konec pojištění“, v jehož rámci zaznamenala, že poskytování pojistných služeb k 14. 12. 2021 ukončila pro nezaplacení pojistného. S tím, že k tomuto datu činila částka nezaplaceného pojistného 560 Kč, odpovídající poměrné části celkem předepsaného pojistného za období od 14. 9. 2021 do 14. 12. 2021. Následně žalobkyně, prostřednictvím své zástupkyně, dodatečně vyzvala žalovaného k úhradě, a to cestou dvou dokumentů označených jako„ Předžalobní upomínka“, datovaných k 11. 1. 2022 a 10. 2. 2022, jež byly k poštovní přepravě podány vždy ke dni vystavení a zaslány na žalobkyni známé doručovací adresy žalovaného. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že je podaná žaloba důvodná v plném rozsahu, tedy co do nároku na dlužné pojistné ve výši 560 Kč i zákonný úrok z prodlení jdoucí z této částky od 27. 12. 2021 do zaplacení. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že byl mezi účastníky, distančně, ve smyslu § 2758 odst. 2 o. z. (po zaplacení první platby pojistného) sjednán závazek upravený v § 3 zákona č. 168/1999 Sb. zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, resp. podpůrně aplikovatelnými ustanoveními občanského zákoníku, ve smyslu § 1 odst. 3 téhož zákona. Sjednané pojištění nebylo časově omezeno. Podle § 2782 odst. 1 o. z. tak měla žalobkyně, jako pojistitel, právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Žalovaný, jako pojistník, byl tudíž povinen žalobkyni pojistné zaplatit, a jestliže tak ke sjednanému datu neučinil, byl povinen platbu provést alespoň dodatečně, k datu po zániku pojištění, tj. k 14. 12. 2021, případně i později. Pojištění pak zaniklo, v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) cit. zákona č. 168/1999 Sb., právě v důsledku neplacení pojistného. Výše pojistného, 560 Kč, odpovídá příslušným smluvním ujednáním. Do prodlení s plněním na popsaný dluh, ve smyslu § 1968 o. z., se žalovaný dostal k 15. 12. 2021 (den po konci dodatečné lhůty k plnění), s tím, že od uvedeného data též žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z., vzniklo i právo nárokovat zákonný úrok z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přičemž žalobkyně sama nárok na toto plnění uplatnila až k datu pozdějšímu. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. přiznal soud procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, neboť tato žalovaného před podáním žaloby vyzvala k dobrovolné úhradě. Náhrada je představována částkou 400 Kč za soudní poplatek a částkou odměny za zastoupení v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatňovaném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, po 200 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za celkem 3 provedené úkony právní služby (sepis žaloby a předžalobní kvalifikované výzvy, převzetí věci), náhradou hotových výdajů za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, to vše zvýšené o náhradu za DPH ve výši 21 %, jíž je zástupkyně žalobkyně z odměny a náhrad povinna odvést dle zvláštního právního předpisu, ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., v částce 189 Kč Celkem tedy jde o 1 489 Kč. Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako zákonná, třídenní, náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen provést k rukám zástupkyně žalobkyně, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn dle § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.