10 C 56/2022-18 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeného nadepsanému soudu dne 6. 12. 2021, vůči žalovanému domáhala zaplacení neuhrazeného jízdného (30 Kč) a přirážek (2 x 1 500 Kč) za porušení přepravních podmínek při jízdě jí provozovanými prostředky hromadné dopravy, spočívající v jízdě bez platného jízdního dokladu dne 7. 9. 2021 (I.) a 16. 9. 2021 (II.). Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně výslovně a žalovaný na základě fikce, ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto dle § 115a o. s. ř. rozhodoval na základě předložených listin. Žaloba byla žalovanému, spolu s výzvou k vyjádření, doručena dne 21. 3. 2022 s tím, že sdělení o doručení bylo vyvěšeno na úřední desce soudu. Z předložených listin soud učinil níže rozvedený závěr o skutkovém stavu. (Ad. I.) Žalovaný se v rámci kontroly, provedené dne 7. 9. 2021 v lince [číslo] tramvaje provozované žalobkyní, neprokázal platným jízdním dokladem, přičemž o provedené kontrole byl sepsán zápis [číslo]. Totožnost žalovaného byla při kontrole ověřována z jeho občanského průkazu a žalovaný zápis o kontrole podepsal. (Ad. II.) Žalovaný se v rámci kontroly, provedené dne 16. 9. 2021 v lince [číslo] autobusu provozovaného žalobkyní, neprokázal platným jízdním dokladem, přičemž o provedené kontrole byl sepsán zápis [číslo]. Totožnost žalovaného byla při kontrole ověřována z jeho občanského průkazu a žalovaný zápis o kontrole podepsal. Přirážka za jízdu bez platného jízdního dokladu činí dle čl. 8 odst. 4„ Smluvních přepravních podmínek“ žalobkyně 1 500 Kč. V zápisech o provedené kontrole pak byl žalovaný mj. poučen, že v případě, splatí-li předepsaná plnění na místě či ve lhůtě 15 dnů, činí výše přirážky 800 Kč Cena základní, půlhodinové pásmové jízdenky, činila dle t. č. účinného tarifu žalobkyně 30 Kč. (Ad. I.) Soud kvalifikoval projednávaný případ dle § 2052 o. z., dle § 2550 a násl. o. z., zejména s odkazem na § 2578 o. z., dále dle § 37 odst. 4 písm. d), odst. 5 písm. b), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a dle § 3 odst. 1 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a návrhu v celém rozsahu vyhověl. Z předložených listinných důkazů vzal soud tvrzení žalobkyně za prokázaná. Žalovaný použil dne 7. 9. 2021 k jízdě prostředek městské hromadné dopravy provozovaný žalobkyní (tramvaj), aniž by se prokázal platným jízdním dokladem. Svým jednáním tak porušil ustanovení výše uvedených právních předpisů, a proto je povinen zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému dle smluvních přepravních podmínek ve výši 1 500 Kč, jako tzv. penále (obdobně viz nález Ústavního soudu publikovaný jako [číslo] Sb.), to vše spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jdoucím z částky 1 500 Kč od 8. 9. 2021 do zaplacení, neboť splatnost nárokovaného plnění byla stanovena k 7. 9. 2021, a žalovaný se tak, ve smyslu § 1968 o. z., k následujícímu datu dostal do prodlení, s tím, že nevyužil možnost splatit předepsané plnění ve zkrácené lhůtě 15 dnů od data kontroly, a plnit tak s nižší přirážkou. Nárok na zaplacení jízdného v tomto případě žalobkyně neuplatnila. (Ad. II.) Soud kvalifikoval projednávaný případ dle § 2550 a násl. o. z., § 2578 a násl. o. z., § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. c), odst. 3 a odst. 4 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a dle § 3 odst. 1 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu a návrhu v celém jeho rozsahu vyhověl. Z předložených listinných důkazů má soud tvrzení žalobkyně za prokázaná. Žalovaný dne 16. 9. 2021 použil k jízdě prostředek městské hromadné dopravy provozovaný žalobkyní (autobus), přičemž se neprokázal platnými jízdními doklady. Svým jednáním tak porušil ustanovení výše uvedených právních předpisů, a proto je povinen zaplatit žalobkyni jízdné (30 Kč) a přirážku k jízdnému dle smluvních přepravních podmínek ve výši 1 500 Kč, jako tzv. penále (obdobně viz nález Ústavního soudu publikovaný jako č. 78/2001 Sb.), to vše spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jdoucím z částky 1 530 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, neboť splatnost nárokovaného plnění byla stanovena k 17. 9. 2021, a žalovaný se tak, ve smyslu § 1968 o. z., k následujícímu datu dostal do prodlení, s tím, že nevyužil možnost splatit předepsané plnění ve zkrácené lhůtě 15 dnů od data kontroly, a plnit tak s nižší přirážkou. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovanému, který byl formou podání ze dne 18. 11. 2021 zástupcem žalobkyně vyzván k dobrovolnému uhrazení vzniknuvšího dluhu, uložil povinnost nahradit v řízení úspěšné žalobkyni účelně vynaložené náklady, zahrnující částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a částku odměny jejího zástupce za 3 úkony právní služby (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy), jejichž tarifní hodnotu, 200 Kč, soud určil s odkazem na § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť šlo v projednávané věci o řízení v tarifní hodnotě do 10 000 Kč, zahájené na návrh podaný na ustáleném vzoru podávaném žalobkyní opakovaně a to ve skutkově i právně obdobných věcech. Dále žalobkyni náleží právo na náhradu hotových výdajů jejího zástupce za 3 shora uvedené úkony právní služby po 100 Kč ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, to vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupce žalobkyně z odměny a náhrad povinen odvést dle zvláštního právního předpisu v částce 189 Kč Celkem výše náhrady přiznané žalobkyni činí 1 489 Kč. Lhůta k plnění byla v obou případech určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako zákonná, tedy třídenní. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen provést k rukám zástupce žalobkyně, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.