12 C 350/2021-19 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala po žalované peněžitého plnění ve výši 13.925,15 Kč, a to jako nezaplacené jistiny ve výši 10.000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3.925,15 Kč, přičemž tyto nároky žalobkyně dovozovala ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], kterou se žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ úvěrující“). Úroky z prodlení v zákonné výši požadovala žalobkyně ode dne následujícího po dohodnuté splatnosti úvěru. 2. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy soud zjistil, že se žalobkyně dne [datum] písemně dohodla s úvěrujícím jako postupitelem o postoupení pohledávky za žalovanou, vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum]. Žalobkyně však smlouvou o úvěru ze dne [datum] neprokázala, že se úvěrující a žalovaná, označená jménem, příjmením, identifikačním číslem podnikatele a sídlem, dne [datum] písemně dohodli, že úvěrující žalované poskytne částku 10.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v dohodnutém termínu spolu s částkou 3.925,15 Kč, neboť z této listiny nevyplývá, že úvěrující ověřil jakkoliv totožnost žalované ani, že takto řádně ztotožněná žalovaná skutečně prostřednictvím výše uvedených internetových stránek a [příjmení] kódu smlouvu o úvěru podepsala. Žalobkyně se k jednání konanému dne [datum] nedostavila, přestože byla k jednání řádně a včas předvolána. Soud proto nemohl žalobkyni poskytnout poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě doplnit k uvedeným tvrzením důkazy a zároveň ji poučit o následcích nesplnění této povinnosti. Výpisem z účtu žalobkyně prokázala, že úvěrující žalované převedl částku 10.000 Kč bezhotovostně na účet žalované. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně žalované dopisem odeslaným prostřednictvím České pošty, s. p. oznámila postoupení pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] a zároveň ji vyzvala k zaplacení pohledávky do tří dnů od doručení výzvy. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že spolu s oznámením o postoupení pohledávky zástupce žalobkyně vyzval k úhradě a upozornil žalovanou na možnost podat žalobu. 3. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ust. § 561 odst. 1 OZ k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 6. Podle § 2 písm. a) zákona č. 227/2000 Sb., zákon o elektronickém podpisu, elektronickým podpisem údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. 7. Podle ust. § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Žalobkyně, která ve smyslu ustanovení § 1879 OZ vstoupila do práv úvěrujícího, v řízení neprokázala žádnou z rozhodujících skutečností pro posouzení práva úvěrujícího na vrácení poskytnutých finančních prostředků a zaplacení úroků ve smyslu ust. § 2395 odst. 1 OZ. Z provedených důkazů vyplynulo pouze, že úvěrující částku 10.000 Kč skutečně převedl na účet žalované. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 10.000 Kč, plnila dle § 2991 o. z. bez právního důvodu, vzniklo jí ve smyslu citovaného ustanovení právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Žalobkyně žalovanou v souladu s ust. § 1958 odst. 2 OZ vyzvala k úhradě do 3 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované doručena v souladu s ust. § 573 OZ dne [datum]. Závazek žalované vrátit bezdůvodné obohacení ve výši 10.000 Kč se tak stal splatným dne [datum], kdy lhůta k plnění poskytnutá žalobkyní uplynula. Soud proto žalobě vyhověl pouze co do částky 10.000 Kč a zároveň rozhodl o povinnosti žalované zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od [datum], neboť od této doby byla žalovaná v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 8,25% p. a. Ve zbytku soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. 9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci jen částečný úspěch a zároveň v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. žalovanou před podáním žaloby vyzvala k plnění, soud o náhradě nákladů rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), a přiznal žalobkyni poměrnou část všech nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované, a to za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, tedy odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b bod 2), 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a), 21% DPH 189 Kč a za zaplacený soudní poplatek 400 Kč, což činí celkem 1.489 Kč, z toho 43,63 % nákladů činí 649,65 Kč. 10. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., místo plnění náhrady nákladů podle § 149 odst. 1 o.s.ř.