17 C 180/2021-84 — Okresní soud v Nymburce

[Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] 3. Mezi účastnicemi nebylo sporu o tom, že že v katastru nemovitostí je pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemek parc. [číslo] vše v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsán ve vlastnictví žalované, nabývacím titulem je smlouva darovací ze dne [datum]. Dále mezi účastnicemi není sporné, že z účtu žalobkyně byla ve prospěch účtu žalované zaslána dne [datum] částka 776 400 Kč. Ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) tak soud z těchto skutečností vycházel jako ze svých skutkových zjištění. 4. Ke zjištění skutkového stavu soud dále provedl následující důkazy, z nichž zjistil tyto pro řízení podstatné skutečnosti: 5. Smlouvou darovací, podepsanou dne [datum], měla žalobkyně darovat předmětné nemovitosti žalované, která tento dar přijala do svého vlastnictví. Podpis obou účastnic na této listině je notářsky ověřen. Na straně, kde jsou podpisy účastnic, je mj. uvedeno, že jedno vyhotovení smlouvy bude předáno katastrálnímu úřadu za účelem provedení vkladu práva vlastnického a že smluvní strany žádají příslušné katastrální pracoviště, aby dle této smlouvy provedl změny na příslušných listech vlastnictví. (dle darovací smlouvy č.l. 6-7) 6. Dne [datum] podala žalobkyně trestní oznámení na žalovanou, kdy mj. uvedla, že jí žalovaná nabídla, že se o ni bude starat, neboť měla různá lékařská vyšetření. Za poslední rok 2021 byla několikrát v nemocnici, vždy si ji tam nechají na 2-3 dny. [příjmení] nemocnice si nebrala svoji platební kartu, ta zůstala v bytě, kam má přístup jedině žalovaná. Domnívá se, že žalovaná vstoupila do jejího bytu, sebrala jí platební kartu, neoprávněně odčerpala částku 800 000 Kč a poté platební kartu opět vrátila. Následně její právní zástupce zjistil, že předmětné nemovitosti jsou ve vlastnictví žalované, a to na základě darovací smlouvy. Tuto nemovitost ale žalobkyně nikdy nikomu nedarovala. (dle protokolu č.l. 9-10) [Anonymizovaný odstavec.] 8. Dle výpisu z knihy notářky došlo k ověření podpisů účastnic dne [datum] (dle kopie knihy č.l. 71-74) 9. Dne [datum] zadala žalobkyně příkaz k úhradě částky 776 400 Kč z účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet] se splatností dne [datum] (dle příkazu k úhradě založeného v přílohách) 10. K notářce přišla žalobkyně s dotazem ohledně závěti a vydědění. Poté, co měla závěť a vydědění pro žalobkyni připravenu, žalobkyně přišla s tím, že to chce jinak. Přišla [datum], to u ní byla podruhé a řekla, jak si to pomyslela, jak to chce. Notářka následně dle jejího přání tyto listiny změnila, [datum] přišla žalobkyně znovu, s listinami souhlasila a došlo k sepisu závěti a listiny o vydědění, která byla součástí této závěti. Žalobkyně k ní původně chodila se žalovanou, při sepisu závěti jedná ale jen se sepisující osobou, bez přítomnosti dalších osob. Pokud se týče darovací smlouvy, tak je jí známo, že se žalobkyně dostavila do její kanceláře a domáhala se jejího zrušení. Tajemnice poté zjistila, že proběhlo ověřování podpisů. Notářka u toho osobně nebyla, dělali to její zaměstnanci. Nebyla přítomna žádnému hovoru mezi účastnicemi ohledně darování či nájmu. Nepamatuje si, kdo sepis závěti objednával, závěti dopředu neposílá, nevzpomíná si, kdo za závěť platil. Pokud by měla pochybnost o tom, že žalobkyně nemá zachovány rozpoznávací schopnosti, pak by závěť odmítla sepsat, jak to již několikrát učinila. U vydědění jsou navíc na pořizovatele kladeny vyšší nároky, ani v té souvislosti se jí nezdálo, že by žalobkyně nebyla přesvědčena o tom, že tento úkon učinit nechce. Darovací smlouvu svědkyně nesepisovala, žádné právní služby v této věci účastnicím neposkytovala. (dle výslechu Mgr. [jméno] [příjmení] při jednání dne [datum]) 11. Svědkyně [příjmení] coby tajemnice notářky uvedla, že si na ověřování podpisů účastnic vzpomíná. Toto proběhlo v době lockdownu, kdy ověřovali pouze přes okénko. Šla k okénku, účastnice přijely, vzala si jejich občanské průkazy a šla jejich nacionále zapsat do knihy. Listiny obě podepisovaly před ní. Pamatuje si, že žalovaná vytahovala z auta kabáty. Žádný dialog mezi účastnicemi si nevybavuje. Zda žalobkyně měla možnost si smlouvu přečíst, si nevybavuje. O jakou listinu se jedná, je patrné z ověřovací knihy, to vyplnila až poté, co se jí obě účastnice do knihy podepsaly, technicky to jinak nešlo. Žalobkyně na ni nepůsobila tak, že by byla zmatená. Smlouvu si přinesly s sebou, neví, zda byla sešitá. Nepamatuje si, kdo podpis k ověření platil. O tom, o jakou listinu se jednalo, ví, protože si to přečetla v knize. (dle výslechu [jméno] [příjmení] při jednání dne [datum]) [Anonymizovaný odstavec.] 13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 14. Na základě darovací smlouvy datované dne [datum] byla žalovaná zapsána jako vlastnice předmětných nemovitostí do katastru nemovitostí. V rámci darovací smlouvy bal na poslední stránce před podpisy účastnic uvedena informace o tom, že bude jedno vyhotovení smlouvy předání katastrálnímu úřadu za účelem provedení vkladu vlastnického práva, s tím, že smluvní strany žádají příslušné katastrální pracoviště, aby dle této smlouvy provedl změny na příslušných listech vlastnictví. Podpisy na darovací smlouvě byly ověřeny dne [datum] v kanceláři notářky Mgr. [jméno] [příjmení] tzv. u okénka pracovnicí notářské kanceláře, svědkyní [příjmení]. Ta uvedla, že si nejprve vzala od účastnic doklady totožnosti, tyto šla zapsat do kanceláře, následně před ní účastnice listiny podepsaly. V rámci účastnické výpovědi žalobkyně sice uváděla, že byla nucena listiny podepsat, žádná forma donucení k podpisu listin však z výslechu svědkyně [příjmení] nevyplynula, na svědkyni žalobkyně nepůsobila zmateně. Následně se žalobkyně informovala u notářky [příjmení] na otázku sepsání závěti a listiny o vydědění, tyto nakonec u notářky sepsala. V průběhu sepisu těchto listin se žalobkyně notářce jevila tak, že má plně zachovány své rozpoznávací schopnosti. 15. Dne [datum] podala žalobkyně na žalovanou trestní oznámení, trestní řízení bylo ukončeno odložením věci s tím, že nejde o podezření z trestného činu. Žalobkyně žalovanou vinila z toho, že za použití platební karty žalobkyně odcizila peníze v celkové hodnotě 800 000 Kč a že dále v této době provedla převod předmětných nemovitostí na svou osobu bez toho, aby darovací smlouvu žalobkyně podepsala. Policejní orgán dospěl k závěru, že v době hospitalizace žalobkyně nedošlo k neoprávněnému čerpání z jejího účtu a pokud se týče převodu nemovitostí, pak k podpisu smlouvy došlo u okénka notářky dobrovolně. V rámci účastnické výpovědi pak žalobkyně uvedla, že částku 800 000 Kč žalované poskytla, aby jí zařídila bydlení. 16. Soud neprovedl důkaz navrhovaný žalobkyní, a to výslech jejího syna, který se měl vyjádřit k tomu, jaké měl a má vztahy se žalobkyní, měl vyvrátit tvrzení uvedená ve vyjádření žalované, neboť skutečnosti, k jejichž prokázání měl jeho výslech směřovat, nejsou pro rozhodnutí soudu v této věci podstatné. Provedení tohoto důkazu by tak bylo nadbytečné. Provedeným dokazováním byl skutkový stav zjištěn pro právní posouzení věci dostatečně. 17. Nejprve se soud zabýval primární argumentací žalobkyně, tedy že darovací smlouva, kterou účastníce uzavřely, je pro omyl na straně žalobkyně neplatná. V té souvislosti soud vycházel z následujících zákonných ustanovení: <i>18. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.</i> <i>19. Podle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.</i> 20. Omyl je založen na nesprávné představě jednajícího o určité skutečnosti týkající se jeho právního jednání a jeho důsledkem je rozdíl mezi právními následky, které účastník svým jednáním zamýšlel vyvolat, a právními následky, které jeho jednání ve skutečnosti působí. V daném případě měl omyl žalobkyně spočívat v tom, že byla žalovanou přesvědčena, že listina, na níž připojuje svůj podpis, je smlouvou o nájmu, ačkoliv to ve skutečnosti byla smlouva darovací. Lze uzavřít, že omyl je ve smyslu § 583 podstatný, pokud se týká kterékoli skutečnosti rozhodné pro provedení právního jednání. O tuto situaci jde tehdy, pokud by znalost skutečného stavu věci vedla účastníka k tomu, že by dané právní jednání neprovedl vůbec anebo by je provedl za podstatně odlišných podmínek ([příjmení], Jiří. § 583 (Podstatný omyl). In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654) . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. [číslo], marg. [číslo]) Bylo-li by tedy tvrzení žalobkyně prokázáno, jednalo by se o omyl o rozhodující skutečnosti, a pokud by žalobkyně byla v tento omyl uvedena žalovanou, bylo by právní jednání k námitce žalobkyně neplatné. 21. K tomu, aby žalobkyn