5 C 312/2021-35 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení finančního plnění zahrnujícího částku jistiny ve výši 10.000 Kč, částku účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením ve výši 500 Kč a příslušenství sestávajícího z kapitalizovaného úroku z jistiny ve výši 1.699,80 Kč. Žalobu odůvodnila zejména tím, že nárok na shora uvedená finanční plnění nabyla z titulu„ smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou uzavřela se společností [právnická osoba], které byla pohledávka postoupena společností [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“). Původní věřitel na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], poskytl žalovanému neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 35.000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně, poplatek za čerpání úvěru z každé čerpané částky úvěru ve výši 12,5 %. Žalovaný pak vyčerpal celkem částku ve výši 10.000 Kč, kterou měl splácet vždy v pravidelných splátkách v minimální výši uvedené ve výpisu, a to až do výše celkové dlužné částky. Žalovaný však na svůj dluh ničeho nezaplatil. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán. 2. K výzvě soudu žalobkyně sdělila, že stran procesu zkoumání tzv. úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje žádnými důkazními prostředky. V souvislosti s tímto konstatováním proto žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to co do shora popsané částky kapitalizovaného smluvního úroku a částky účelně vynaložených nákladů, tj. vše v celkové výši 2.199,80 Kč ([číslo] + 500). Vzhledem k tomu, že žalobkyně akt částečného zpětvzetí provedla ještě před zahájením prvého jednání ve věci samé, soud tomuto návrhu vyhověl bez zjišťování stanoviska žalovaného a s odkazem na § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v této části zastavil (výrok I. tohoto rozsudku). 3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že si je vědom toho, že si někde v roce 2017 půjčoval částku asi 10.000 Kč. V mezidobí však byl ve výkonu trestu a tudíž nemohl ničeho splácet. V současné době je bez zaměstnání a je veden na úřadu práce. Nově mu byl do výchovy svěřen syn, neboť bývalá přítelkyně onemocněla a nemůže se o syna starat. S obživou mu vypomáhají rodiče, u kterých rovněž bydlí. Je zcela nemajetný. Závěrem žalovaný uvedl, že je ochoten dluh hradit v měsíčních splátkách do maximální výše 1.000 Kč. <b>4. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav věci:</b> Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným měla být prostředky na dálku (přes internet) uzavírána smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum]. Jejímu uzavření předcházelo zřízení uživatelského účtu pro žalovaného registrací na stránkách společnosti na internetové adrese [webová adresa]. Registrací tak žalovaný sdělil společnosti [právnická osoba] své jméno a příjmení, rodné číslo, skutečně užívané telefonní číslo, skutečně užívanou emailovou adresu, číslo svého účtu a kód banky a kopii občanského průkazu. Úvěr byl žalovanému vyplacen obratem na jeho účet u [právnická osoba], č.ú. [anonymizováno] – [bankovní účet] ve výši 10.000 Kč. Poskytnutý úvěr spolu s úroky ve výši 8,5 % měsíčně, poplatkem za čerpání úvěru z každé čerpané částky úvěru ve výši 12,5 % se žalovaný zavázal vrátit ve lhůtě do [datum]. Žalovaný však úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradil. Původní věřitel pak pohledávku z výše specifikované smlouvy o úvěru postoupil na společnost [právnická osoba], která následně pohledávku postoupila žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný na svůj dluh ani přes upomínky ničeho nezaplatil. 5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen z. s. ú.), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. 8. Podle § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú. (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. (2) Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k datům počátku prodlení. 20. Při právním hodnocení projednávaného nároku soud předně vyšel z povahy práv a povinností, které si mezi sebou původní věřitel a žalovaný ujednali prostřednictvím smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum]. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud předmětný závazek právně kvalifikoval jako úvěr ve smyslu § 2395 o. z. Předmětný úvěr pak postupitel jako poskytovatel nebankovních půjček/úvěrů sjednal v rámci své podnikatelské činnosti, tedy jako poskytovatel ve smyslu § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaný naopak předmětný úvěr sjednal mimo rámec jakékoli podnikatelské či samostatně výdělečné činnosti, tedy jako spotřebitel ve smyslu § 419 o. z., a proto je třeba sjednaný úvěr právně kvalifikovat též jako sp