6 C 130/2022-46 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 82 872,68 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že představuje nesplacený úvěr ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], č. [anonymizováno]. 2. Žalobkyně vyčíslila celkový dluh na částku 82 872,68 Kč, spolu se smluvním úrokem 15,9 % ročně z částky 82 872,68 Kč od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení z částky 82 872,68 Kč od [datum] do zaplacení, smluvním úrokem 8,5 % ročně z částky 82 872,68 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným smluvní úrok ve výši 6 959,13 Kč za období od [datum] do [datum]. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav. 5. Listina označená jako Rámcová smlouva [číslo] o našich službách včetně platebních obsahuje u kolonky„ Váš podpis dodatku:“ strojově psaný text„ SMS kód [číslo]“ (zjištěno z rámcové smlouvy [číslo] o našich službách včetně platebních). Soud zde konstatuje, že žádný důkaz neprokazuje, že by SMS kód připojil žalovaný, či že by žalovaný uvedenou listinu skutečně podepsal. 6. Listina označená jako Dodatek [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] obsahuje u kolonky„ Váš podpis dodatku:“ strojově psaný text„ SMS kód [číslo]“ (zjištěno z Dodatku [číslo] k Rámcové smlouvě [číslo]). Soud zde konstatuje, že žádný důkaz neprokazuje, že by SMS kód připojil žalovaný, či že by žalovaný uvedenou listinu skutečně podepsal. 7. Žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] peněžní prostředky ve výši 99 612 Kč (zjištěno z výpisu z běžného účtu). 8. Žalovaný uhradil žalobkyni částku v celkové výši 65 208 Kč (zjištěno z přehledu plateb). 9. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky dopisem ze dne [datum], který byl odeslán dne [datum] (zjištěno z dopisu ze dne [datum] a podacího archu). 10. Soud ve věci dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 11. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný jakýmkoli způsobem podepsal listinu Dodatek [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] či, že by žalovaný souhlasil s jejich obsahem. 1. Žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 99 612 Kč. Žalovaný žalobkyni vrátil celkem částku ve výši 65 208 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky dopisem odeslaným dne [datum]. 2. Soud ve věci provedl dále následující důkazy, ze kterých však s ohledem na výše uvedený skutkový závěr a právní posouzení věci nic podstatného pro rozhodnutí ve věci nezjistil: listiny č. l. 16, splátkový kalendář č. l. 18 – 19, úvěrová zpráva č. l. 20 – 27, výpis z běžného účtu č. l. 28, výpis z běžného účtu č. l. 29 – 30, změna smluvních ujednání č. l. 31, výpis z běžného účtu č. l. 32 – 33, změna smluvních ujednání č. l. 34, podmínky pro používání úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, obchodní podmínky, obchodní podmínky, splátkový kalendář, dodatek [číslo] podmínky pro používání úvěru 12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 3. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda došlo k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným a to na základě předložených důkazů, přičemž dospěl k závěru, že nikoli. <i>4. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.</i> <i>5. Podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytne poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.</i> <i>6. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.</i> <i>7. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>8. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.</i> 9. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být dle § 104 ZoSÚ uzavřena v písemné formě a musí být podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen„ nařízení“). 10. Dle § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Soud konstatuje, že toto ustanovení je v pozici speciality k § 582 odst. 1 OZ, tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany. 11. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je přípustné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. 12. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese [webová adresa]). 13. Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou. 13. V projednávané věci žalobkyně netvrdila, jakým způsobem měly být smlouva uzavřena (Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě [číslo]), přičemž soud nemá za prokázané, že by žalovaný smlouvu (dodatek) podepsal nebo s jeho obsahem souhlasil. 14. Dále soud konstatuje, že žalobkyně soudu předložila znění smlouvy (dodatku) ve formátu elektronického souboru.pdf bez podpisu, který by šel přiřadit žalovanému. S ohledem na absenci zaručeného elektronického podpisu, však nemá soud za prokázané, že žalovaný s předloženým zněním smlouvy souhlasil, resp. že se jedná o znění, se kterým souhlasil či že nedošlo ke změně smlouvy. 15. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnosti a zachycení skutečné vůle žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít předmětnou smlouvu předloženou soudu, neboť tato nebyla žalovaným podepsána takovým způsobem, který by prokazoval, že smlouva byla podepsána právě žalovaným. 16. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, natož v podobě předložené soudu. Žalobkyně tak v řízení neunesla svoje břemeno důkazní co do prokázání uzavření smlouvy (v podobě předložené soudu). Žalobkyně nevyužila svého práva účasti na jednání, čímž se připravila o možnost poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. k doplnění označení důkazů. <i>17. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>18. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 19. Jelikož soud shledal, že nedošlo k uzavření smluv mezi účastníky, tedy plnění poskytnuté žalobkyní bylo ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ plněním poskytnutým bez právního důvodu, a proto je žalovaný povinen žalobkyni dle § 2991 odst. 1 OZ vydat oč se obohatil. 20. Žalobce od žalobkyně obdržel finanční prostředky ve výši 99 612 Kč, které vrátil žalobkyni co do výše 65 208 Kč, a proto soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 33 815,02 Kč. <i>21. Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, k