6 C 273/2021-22 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 11 679,13 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná dne [datum] uzavřela s předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla společnost [právnická osoba] žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaná částka představuje nesplacenou část jistiny ve výši 7 030,98 Kč a poplatku ve výši 4 648,15 Kč. Žalovaná celkem uhradila částku 25 600 Kč. Žalovaná dne [datum] písemně uznala svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce [číslo] do částky 16 609,44 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav. 4. Dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] se žalovanou smlouvu [číslo] ve které se společnost [právnická osoba] zavázala žalované poskytnout peněžitou zápůjčku a žalovaná se zavázala jí splatit v 60 týdenních splátkách v hotovosti spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky. Dále bylo mezi společností [právnická osoba] a žalovanou sjednáno, že část zápůjčky ve výši 8 821 Kč bude použita na splacení (refeinancování) dlužného zůstatku z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo] [právnická osoba] dne [datum] poskytla žalované částku 11 179 Kč a (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]). 5. Žalovaná dne [datum] sdělila společnosti [právnická osoba], že bydlí v nájemním bydlení; je ženatá; k zaměstnání uvedla, že je v domácnosti (MD); pracovní zařazení: ČSSZ; čistý měsíční příjem činí 8 716 Kč a dále má další příjem ve výši 3 000 Kč; externí splátky činí 2 000 Kč; interní splátky činí 3 500 Kč; odhadované měsíční výdaje činí 4 500 Kč. K uvedeným tvrzením žalovaná nepředložila společnosti [právnická osoba] žádné dokumenty (zjištěno ze zákaznické karty ze dne [datum]). 6. Žalovaná celkem uhradila částku 25 600 Kč (zjištěno z tabulky umoření). 7. [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou ze smlouvy [číslo] (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek). 8. [právnická osoba] oznámila žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum] na žalobkyni (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]). 9. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou v dopise ze dne [datum] k zaplacení dlužné částky do [datum] (výzva k plnění ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]). 10. Žalovaná dne [datum] písemně uznala, že ze smlouvy [číslo] dluží částku ve výši 16 609,44 Kč společnosti [právnická osoba] (zjištěno z uznání dluhu vyjádření zákazníka k pohledávce firmy [právnická osoba] ze dne [datum]). 11. Soud ve věci dospěl k následujícím závěru o skutkovém stavu: 12. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy [číslo] ve které se společnost [právnická osoba] zavázala žalované poskytnout peněžitou zápůjčku a žalovaná se zavázala jí splatit v 60 týdenních splátkách v hotovosti spolu s poplatkem včetně úroku za poskytnutí zápůjčky, přičemž bylo ujednáno, že část zápůjčky ve výši 8 821 Kč bude použita na splacení (refeinancování) dlužného zůstatku z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo] [právnická osoba] dne [datum] poskytla žalované částku 11 179 Kč [právnická osoba] postoupila pohledávku na žalovanou. Žalovaná dne [datum] uznala, že ze smlouvy [číslo] dluží částku ve výši 16 609,44 Kč společnosti [právnická osoba] Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou v dopise ze dne [datum] k zaplacení dlužné částky do [datum] [právnická osoba] neměla při uzavření smlouvy k dispozici žádné listiny co do příjmových, výdajových a jiných poměrů žalované. 13. Soud nemá za prokázané, že by částka ve výši 8 821 Kč byla použita na refinancování dluhu žalované ze smlouvy [číslo]. Soud zde konstatuje, že žalobkyně k prokázání této skutečnosti nepředložila ani neoznačila žádné důkazy. 14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. <i>15. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>16. Podle § 2392 odst. 1 věty první OZ lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.</i> <i>17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> 18. Mezi společností [právnická osoba] jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě smlouvy o zápůjčce dle § 2390 OZ ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, co do částky ve výši 11 179 Kč, když společnost [právnická osoba] tuto částku přenechala žalované a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s poplatkem včetně úroku (viz § 2392 odst. 1 věta první OZ). 19. Soud konstatuje, že nemá za prokázané, že by žalovaná skutečně obdržela částku co do výše 8 821 Kč, resp. že by byla skutečně použita na refinancování dluhu žalované ze smlouvy [číslo]. Soud zde podotýká, že smlouva o zápůjčce je reálný kontrakt, který vzniká až okamžikem předání věci, nedošlo-li tedy k předání částky co do 8 821 Kč, resp. nedostala se tato částka do dispozice žalované či s částkou nebylo naloženo dle dohody (nedošlo k refinancování původního dluhu), nemohlo dojít ani ke vzniku smlouvy o zápůjčce co do této částky. 20. Dále se soud zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy a to s ohledem na splnění povinnosti žalobkyně jako poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného. <i>21. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>22. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i> <i>23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>24. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pořizují poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.</i> <i>25. Podle § 78 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.</i> <i>26. Podle § 588 OZ přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> 27. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uložena poskytovateli, přičemž pokud tuto svoji povinnost nesplní, je smlouva dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná a to absolutně, tedy soud k ní dle § 588 OZ přihlédne i bez návrhu. 28. Otázkou, zda § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovuje absolutní neplatnost, se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 31. 5. 2019, č. j. 27 Co 81/2019 – 71, ve kterém dospěl k závěru,„ že v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 OZ jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.“ 29. K podrobnějšímu odůvodněn