7 C 144/2022-50 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne 10.3.2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky spolu s úrokem a úrokem z prodlení vymezenými ve výroku I. rozsudku. Uvedla, že poskytla žalovanému na základě smlouvy ze dne 17.8.2015 úvěr ve výši 150 000 Kč, který měl hradit formou splátek se smluveným úrokem v dohodnutých měsíčních splátkách. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátek, úvěr nesplatil do 12.8.2021, dluží na jistině částku 17 918,01 Kč a poplatcích 4 500 Kč, dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok za období 17.8.2015 2.3.2022 a úrok z prodlení za období 13.8.201 2.3.2022 v částkách ve výroku I. 2. Okresní soud v Nymburce ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který byl pro nedoručitelnost zrušen. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný postupem dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), proto soud dle §115a o.s.ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla doručena žalovanému spolu s uvedenou výzvou dne 14. 7. 2022 do vlastních rukou náhradním způsobem na adresu trvalého bydliště v záhlaví rozhodnutí. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu. 4. Mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena dne 17.8.2015 smlouva o úvěru, na jejímž základě měla žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 13,9% v anuitních splátkách po 3 111Kč měsíčně ve lhůtě do 12.8.2021, což soud zjistil z textu této smlouvy. Podle výpisu úvěrového účtu byla tato částka čerpána dne 18.8.2015 na účet žalovaného. Z tohoto výpisu pořízeného k datu 28.2.2022 dále vyplývá, že žalovaný dlužil nadále nesplacenou jistinu v částce 17 918,01 Kč a poplatky 4 500 Kč k tomuto datu činily smluvní úroky částku 2 355,97 Kč a úrok z prodlení 1 141,10 Kč. 5. K výzvě soudu týkající se doplnění tvrzení a důkazů ohledně způsobu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně doložila žádost žalovaného o poskytnutí úvěru, ze kterého vyplývá, že žalovaný uvedl k datu14.8. 2015, že je v zaměstnaneckém poměru s příjmem okolo 14 tis Kč. Z částečných výpisů účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od března 2015 do srpna 2015 žalobkyně doložila, že ověřovala platby na vrub účtu na nájemné v částce 6 854 Kč měsíčně a mzdy ve prospěch účtu zaměstnavatele [příjmení] [anonymizováno] a [stát. instituce] v částkách 13 766 Kč a 23 363 Kč měsíčně (v dubnu a březnu od [stát. instituce] 13 766 Kč měsíčně). Doložila také interní schvalovací protokol o vyhodnocení platební kapacity žalovaného včetně informací registrů BRKI/NRKI, Solus a insolveční rejstřík, negativní záznam o ztrátě dokladu, bez zjištění dluhu po splatnosti. 6. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni sjednání smlouvy dne 17.8.2015. 7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána důvodně. V daném případě se smlouvou o úvěru žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému v jeho prospěch peněžní částku ve výši 150 000 Kč. Mezi účastníky tak došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu shora citovaného ustanovení § 2395 o.z. modifikovaném dále ustanovení z.č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen z.s.ú.) Podmínku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného má soud na základě výše uvedených zjištění po výzvě soudu ve vztahu k ust. § 9 z.s.ú. splněnu. Žalobkyně dostatečným způsobem zkoumala a ověřila veškeré podstatné údaje týkající se jak příjmové, tak výdajové stránky žalovaného, zjistila dostatečný příjem pro dohodnutý závazek přesahující 30 tis. Kč měsíčně, započítala zdokladované výdaje na bydlení s připočtením další částky na výživu, ověřila další závazky, exekuce a insolvence žalovaného s negativním zjištěním a vycházela z platební kapacity přes 23 tis. Kč, tedy dostatečné pro splátky 3 111 Kč měsíčně. Žalovaný peněžní prostředky poskytnutého úvěru čerpal a tento v den splatnosti úvěru [číslo] nesplatil. Soud proto uložil žalovanému splnit povinnost spočívající v zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 22 418,01 Kč včetně poplatků narostlých dle doloženého výpisu spolu se sjednaným úrokem z úvěru a úrokem z prodlení kapitalizovaných ke dni sepisu žaloby 2.3.2022 ve výše uvedené částce ve výroku I. a dále od této doby do zaplacení. Výše úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a o.s.ř. tak, že uložil žalovanému povinnost nahradit úspěšné žalobkyni účelně vynaložené náklady v tomto řízení, představované částkou 897 Kč za zaplacený soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobkyně částkou odměny za zastoupení žalobkyně v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po 300 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen AT), celkem 3 úkony (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy), náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21%, kterou je zástupce žalobkyně z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce 252 Kč, celkem 2 349 Kč. 13. Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní.