7 C 17/2022-40 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se domáhala návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, dodaným do datové schránky soudu dne 16.9.2021 po žalovaném zaplacení částky ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu neoprávněně vyplaceného pojistného plnění za odtah vozidla v rámci pojistné události [číslo] neboť se na předmětnou událost nevztahovalo pojištění sjednané v pojistné smlouvě se žalovaným. Soud ve věci vydal platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou a byl proto zrušen ve smyslu ust. § 173 odst. 2 o.s.ř.. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř., proto soud dle §115a o.s.ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla doručena žalovanému spolu s uvedenou výzvou dne 27.1.2022 na adresu sídla podnikající fyzické osoby v záhlaví tohoto rozhodnutí. K žalobě se nijak nevyjádřil. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne 3. 1. 2019 uzavřeli žalovaný a [právnická osoba] [IČO] pojistnou smlouvu o sdruženém pojištění vozidla [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka] [anonymizováno], jehož součástí bylo i havarijní pojištění a pojištění skel a [anonymizována tři slova]. Dne 3.3.2020 byla žalovanému vyplacena částka 3 400 Kč za asistenční služby poskytnuté dne 10.9.2019 v částce 2 810 Kč bez DPH k tomuto vozidlu. Žalovaný byl výzvou žalobkyně ze dne 1.6.2019 upozorněn na evidovaný nedoplatek pojistného ze smlouvy [číslo] v částce 4 693 Kč a upozorněn na zánik pojištění k 22.7.2019. Dopis mu byl doručován prostřednictvím české pošty s.p. dne 5.6.2019. Na základě výše uvedených skutečností a důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba podaná žalobkyní je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Z listinných důkazů jí předložených měl soud prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byl sjednán smluvní závazkový vztah upravený v § 3 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a § 2758 a následujícím občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), jehož předmětem bylo dále havarijní pojištění a doplňkové asistenční služby k vozidlu. Toto pojištění zaniklo k 22.7.2019 v souladu s ust. § 2804 o.z. marným uplynutím lhůty k úhradě dlužného pojistného. Žalobkyně následně vyplatila žalovanému pojistné plnění za odtah vozidla, v době po zániku pojištění z důvodu výše. Tato částka ve výši žalovaného plnění byla vyplacena bez právního důvodu a žalovaný dle principu vydání bezdůvodného obohacení v § 2991 odst. 1 a 2 o.z. je povinen takové plnění přijaté bez spravedlivého důvodu vydat. Soud mu tuto povinnost uložil splnit spolu s úrokem z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za období ve výroku rozhodnutí. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a o.s.ř. tak, že uložil žalované povinnost nahradit úspěšnému žalobkyni účelně vynaložené náklady v tomto řízení, představované částkou 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobkyně po 1 000 Kč za 1 úkon právní služby dle § 7 bod 3. vyhl.č. 177/1996 Sb., celkem 3 úkony (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy), náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 této vyhlášky, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupce žalobkyně z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce 819 Kč Celkem tak výše nákladů přiznaných žalobci činí částku 5 119 Kč. Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní.