7 C 309/2021-27 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 8. 8. 2021 žalobkyně vůči žalované uplatnila nárok na zaplacení částky ve výroku I. sestávající z poskytnuté a nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru ve výši 25 547 Kč, dlužných splátek ke dni zesplatnění ve výši 3 502 Kč, smluvní pokuty za 4 opožděné splátky ve výši 1 996 Kč, smluvní pokuty 0,1% denně z nesplaceného spotřebitelského úvěru z částky 29 049 Kč za období 1.7.2021 - 5.8.2021 v částce 1 045 Kč, a nákladů mimosoudního vymáhání shora uvedených částek ve výši 300 Kč. Dále požadovala smluvní úrok a úrok z prodlení z částky jistiny jdoucí od data 1.7.2021 do zaplacení. Uvedla, že se žalovanou dne 30. 11. 2020 sjednala smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] v částce 30 000 Kč. Před sjednáním spotřebitelského úvěru žalovaná předložila dokumenty, na jejichž základě žalobkyně posoudila její tzv. úvěruschopnost. Další dokumenty si v této souvislosti opatřila sama žalobkyně. Konkrétně se jednalo především o výplatní pásky žalované, výpisy z bankovních účtů, k nimž měla žalovaná dispoziční právo, výpisy z veřejně dostupných registrů a čestná prohlášení žalované. Z částky poskytnutého spotřebitelského úvěru bylo následně žalované na jí označený bankovní účet dne 9. 12. 2020 vyplaceno 27 500 Kč s tím, že částka 2 500 Kč byla vyplacena zprostředkovateli sjednaného spotřebitelského úvěru. Žalovaná se zavázala poskytnuté plnění vrátit spolu s úrokem v celkové částce 40 824 Kč formou 36 měsíčních splátek po 1 134 Kč, počínaje datem 20. 12. 2020. Žalovaná přestala sjednané splátky hradit, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru k 30.6.2021. 2. Soud ve věci nařídil jednání na den 22.2.2022, předvolání k jednání bylo doručeno žalované dne 29.1.2022. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila. Soud jednal v její nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Žalobkyně se z jednání předem omluvila. 3. Dokumentem označeným jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ ([číslo]) datovaným k 30. 11. 2020, bylo prokázáno, že se žalobkyně zavázala žalované poskytnout plnění ve výši 30 000 Kč. Z uvedeného plnění dle čl. II. písm. b) smlouvy připadla částka 2 500 Kč na úhradu provize pro zprostředkovatele kontraktu, zatímco zbytek měl být vyplacen na bankovní účet č. [bankovní účet] označený žalovanou. Uvedené plnění, navýšené v důsledku sjednaného úročení ve výši 21,24% ročně na částku 40 824 00 Kč se žalovaná zavázala hradit formou měsíčních splátek po 1 134 Kč vždy k 20 dni v měsíci, počínaje dnem 20.1.2021 Celkem se tak jednalo o 36 splátek. Pro případ, kdy by se žalovaná s plněním některé ze splátek dostala do prodlení delšího než dva měsíce, zakotvil č. IV. bod 1 písm. d) smlouvy žalobkyni právo zesplatnit celé dosud neuhrazené plnění s tím, že datum splatnosti nastane k datu, kdy žalobkyně odeslala žalované vyrozumění o zesplatnění s tím, že částka jistiny nesplacené do data zesplatnění bude, ve smyslu čl. IV. bodu 3 písm. c) až do zaplacení úročena smluvní úrokovou sazbou. V čl. IV. bodu 2 smlouvy byly zakotveny smluvní pokuty, které byla žalobkyně oprávněna vůči žalované nárokovat v případě porušení zde uvedených smluvních povinností. Za prodlení s plněním na jednu každou splátku tak žalobkyni vůči žalované vzniklo, ve smyslu čl. IV. bodu 2 písm. c) smlouvy, právo nárokovat částku 499 Kč a pro případ prodlení s úhradou zesplatněného plnění žalobkyni, ve smyslu čl. IV. bodu 2 písm. b) smlouvy, vzniklo právo nárokovat smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužného plnění za každý den prodlení. Obě uvedené smluvní pokuty byly dle čl. IV. bodu 2 písm. e) smlouvy [číslo] splatné bez písemného vyzvání, a to k datu úhrady zesplatněného plnění, resp. neuhrazené splátky. Čl. IV. v bodu č. 4 pak obsahoval„ Sazebník poplatků“, dle kterého si žalobkyně za každou zaslanou upomínku k úhradě účtovala 100 Kč. Spolu s textem smlouvy byly soudu doloženy též všeobecné obchodní podmínky žalobkyně - označené jako„ Úvěrové podmínky“ a dokument -„ Příloha č. 2“ obsahující informace o poskytnutém plnění, který byl žalované předán spolu s textem podepsané smlouvy. Současně žalovaná ve smlouvě ke své osobě uvedla, že je svobodná, bez vyživovací povinnosti, bydlí u rodičů, je zaměstnána u společnosti [právnická osoba] s příjmem 15 700 Kč měsíčně, a výdaje na bydlení činí 1 300 Kč, nemá další splátky úvěrů. 4. Ke smlouvě byl připojen též dokument, označený jako„ Závazky spotřebitele-čestné prohlášení, ve kterém žalovaná sdělila, že v době uzavření smlouvy nesplácela další závazky. Na bydlení měsíčně vynakládala 1 300 Kč a její další, svojí povahou běžné výdaje činily 3 400 Kč, přičemž její měsíční příjmy činily 15 700 Kč. Doložila též své výplatní pásky za měsíce říjen 2020 s příjmem 16 428 Kč, a následující v částce 18 927 Kč čistého, dále výpisem z účtu o obdržení této mzdy na účet. Žalobkyně sama ve vztahu k hodnocení majetkových poměrů žalované provedla lustraci její osoby v insolvenčním rejstříku a v evidenci exekucí s negativním výsledkem k datu 9.12.2020. Na základě uvedených údajů následně žalobkyně vypracovala soudu předložený dokument označený jako„ Posouzení úvěruschopnosti zákazníka - ke smlouvě o spotřebitelském úvěru“, ve kterém uzavřela, že žalovaná, po zohlednění shora uvedených výdajů a příjmů, měsíčně disponuje částkou 14 400 Kč. 5. Upomínkou 30.6.2021 odeslanou téhož dne byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných splátek a vyrozuměna o zesplatnění úvěru. Tyto skutečnosti soud zjistil z uvedené upomínky a podacího lístku. 6. Při právním posouzení vycházel soud z níže uvedených ustanovení. 7. Podle § 419 občanského zákoníku, z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 8. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném k datu 14. 2. 2020 (dále jen z. s. ú.) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú. (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podanou žalobu soud po právní stránce vyhodnotil jako důvodnou v celém rozsahu uplatněného nároku. Co se týče právního posouzení sjednaného závazku, soud tento kvalifikoval jako spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1