12 C 279/2023-32 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované jako právní nástupce společnosti [právnická osoba], [IČO], zaplacení částky 95.234,50 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdce na základě smlouvy uzavřené se žalovaným dne 16. 1. 2020 poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč. Tuto částku žalovaná převzala při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s poplatkem 17.626 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 2.480 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila, uhradila pouze částku 7.500 Kč. Dále tvrdila, že její právní předchůdce na základě smlouvy uzavřené se žalovanou dne 30. 10. 2019 poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč. Tuto částku žalovaný převzal při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s poplatkem 15.631 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 1.277 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila, uhradila pouze částku 6.400 Kč. Dále tvrdila, že její právní předchůdce na základě smlouvy uzavřené se žalovanou dne 25. 7. 2019 poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč. Tuto částku žalovaná převzala při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s poplatkem 14.748 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 1.240 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila, uhradila pouze částku 9.950 Kč. K postoupení pohledávek žalobkyni došlo dne 14. 12. 2022 a žalovaná byla o tomto vyrozuměna. Před podáním žaloby žalobkyně žalované odeslala výzvu k zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy uzavřené mezi žalovaným a věřitelem [právnická osoba], se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo], [IČO], a smluvních podmínek soud zjistil, že se dne 16. 1. 2020 písemně dohodli věřitel jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný o poskytnutí částky 30.000 Kč, kterou v hotovosti převzala, což potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zároveň zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s částkou 29.514 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 2.480 Kč. Splátky byly splatné počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře smlouvy jsou součástí smlouvy. 4. Ze smlouvy uzavřené mezi žalovaným a věřitelem [právnická osoba], se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo], [IČO], a smluvních podmínek soud zjistil, že se dne 30. 10. 2019 písemně dohodli věřitel jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný o poskytnutí částky 15.000 Kč, kterou v hotovosti převzala, což potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zároveň zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s částkou 15.631 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 1.277 Kč. Splátky byly splatné počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře smlouvy jsou součástí smlouvy. 5. Ze smlouvy uzavřené mezi žalovaným a věřitelem [právnická osoba], se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo], [IČO], a smluvních podmínek soud zjistil, že se dne 25. 7. 2019 písemně dohodli věřitel jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný o poskytnutí částky 28.000 Kč, kterou v hotovosti převzala, což potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zároveň zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s částkou 14.748 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 1.240 Kč. Splátky byly splatné počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře smlouvy jsou součástí smlouvy. 6. Ze zákaznických karet ze dne 16. 1. 2020, 20. 10. 2019 a 25. 7. 2019 soud zjistil, že žalovaná učinila dne 16. 1. 2020 písemné prohlášení o svých osobních a majetkových poměrech a o svých příjmech a výdajích. Uvedla, že bydlí v nájmu, je svobodná, pracuje na dohodu o provedení práce a dosahuje příjmu 21.070 Kč měsíčně, dalším příjmem v domácnosti je částka 17.113 Kč a 1 zdroj příjmů, má další splátky ve výši 10.000 Kč měsíčně, u věřitele splácí částku 2.500 Kč měsíčně. Věřitel provedl ověření výplatními páskami za listopad a prosinec 2019. Dne 30. 10. 2019 žalovaná učinila písemné prohlášení o svých osobních a majetkových poměrech a o svých příjmech a výdajích. Uvedla, že bydlí v nájmu, je svobodná, pracuje na dohodu o provedení práce a dosahuje příjmu 16.647 Kč měsíčně, dalším příjmem v domácnosti je částka 20.051 Kč a 1 zdroj příjmů, má další splátky ve výši 6.500 Kč měsíčně, u věřitele splácí částku 1.240 Kč měsíčně. Věřitel provedl ověření výplatními páskami za srpen a září 2019. Dne 25. 7. 2019 žalovaná učinila písemné prohlášení o svých osobních a majetkových poměrech a o svých příjmech a výdajích. Uvedla, že má jiné bydlení, je svobodná, pracuje na hlavní pracovní poměr a dosahuje příjmu 17.605 Kč měsíčně, 1 zdroj příjmů, má další splátky ve výši 10.000 Kč měsíčně. Věřitel provedl ověření výplatními páskami za červen a červenec 2019. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávek za žalovanou. 8. Z výzvy ze dne 16. 12. 2022 a poštovního podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzývána k zaplacení a současně vyrozuměna o postoupení pohledávek. Dopis jí byl dne 13. 1. 2023 odeslán. 9. Z dopisu ze dne 1. 6. 2023 a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení. Dopis jí byl dne 2. 6. 2023 odeslán. 10. Skutečnost, že žalovaná žalobkyni (příp. věřiteli) poskytla jiná plnění, než uváděla žalobkyně, nebyla žalovanou tvrzena a tedy ani prokázána. 11. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 12. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 24. 2. 2013 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 13. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí