5 C 52/2023-33 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně společnosti [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“), domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu nazvanou„ Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti“ [číslo] ze dne [datum] (dále také jen jako„ smlouva o úvěru“). Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posuzovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě zhodnocení informací a dokladů požadovaných a získaných od žalovaného, který byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny zejména výplatními páskami, pracovní a nájemní smlouvou. Žalovaný dále prohlásil, že poskytl právní předchůdkyni žalobkyně úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné k posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Právní předchůdkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného a nebylo její povinností prověřovat, zda se žalovaný nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Dle právního názoru žalobkyně případné neprokázání splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, neboť ta byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru pak byly žalovanému v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal vrátit ve 45 týdenních splátkách po 555 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 2.475 Kč s úrokovou sazbou ve výši 27,51 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.500 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit ve 45 týdenních splátkách počínaje dnem [datum], přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni [datum] řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 11.723,42 Kč ode dne [datum] až do zaplacení dále úrokem ve výši 27,51 % ročně sjednaným v čl. 1 smlouvy o úvěru. Na uvedený dluh žalovaný zaplatil za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení právní předchůdkyni žalobkyně pouze částku 10.925 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Pohledávka ze smlouvy o úvěru včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností od tohoto data. Téhož dne bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno žalovanému. Ke dni postoupení činila výše pohledávky celkem 19.550 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně však požaduje po žalovaném úhradu celkové dlužné částky jen ve výši 14.300 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 11.723,42 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 2.576,58 Kč, dále pak úhradu kapitalizovaných úroků ve výši 7.149 Kč (tj. úrok ve výši 27,51 % ročně z částky 11.723,42 Kč od [datum] do data postoupení [datum]), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.598,69 Kč (tj. zákonný úrok ve výši 10 % ročně z částky 11.723,42 Kč od [datum] do data postoupení [datum]), úroků ve výši 27,51 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11.723,42 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11.723,42 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán. 2. Žalovaný se k žalobnímu návrhu vyjádřil tak, že se jedná o zápůjčku, kterou si bral na Vánoce. Myslí si, že však již vše uhradil a žaloba není důvodná. Naposledy posílal nějakou splátkou před dvěma měsíci. Vždy měl příjmy jen ze zaměstnání. Pracuje na stavbách jako zedník, přidavač apod. Jeho příjmy nejsou moc vysoké a již si nepamatuje, kolik činil jeho příjem v roce 2018. V současné době má okolo 30.000 Kč čistého. Má jednu vyživovací povinnost k dosud nezletilé dceři. S manželkou je rozvedený. K příjmům uvedeným v kartě zákazníka žalovaný pak výslovně uvedl, že v době poskytnutí úvěru měl skutečně čistý příjem 10.500 Kč. Přiznává, že část peněz dostával přímo na ruku, ale nedosahovalo to výše 28.000 Kč. Manželka v té době měla příjem 6.000 Kč čistého měsíčně. Neví, o co se v případě částky 28.000 Kč mělo jednat. 3. V dané věci se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Rumunska. Pravomoc zdejšího soudu je pak třeba vzhledem k členství obou zemí v Evropské unii posuzovat nejprve podle právních předpisů EU. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 18 Nařízení Brusel I bis mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány v jiném členském státě, pokud v tomto členském státě mají jakožto spotřebitelé bydliště. Žalovaný má bydliště na území České republiky, přičemž pro doručování si zvolil adresu svého zaměstnání [obec a číslo], [PSČ] [obec]. Pravomoc českých soudů je tak dána. 4. Pokud jde o hmotné právo je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 3 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. V daném případě byla volba provedena ve smlouvě o spotřebitelském úvěru, a to zejména odkazem na ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Rozhodné je tak právo české. 5. Z listiny označené jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti“ [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO], jako věřitelkou a žalovaným jako zákazníkem byla uzavřena smlouva, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Naopak žalovaný se zavázal vrátit 24.975 Kč ve 45 týdenních splátkách po 555 Kč s tím, že první splátku byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. [příjmení] 24.975 Kč kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši 15.000 Kč zahrnovala též sjednaný úrok ve výši 2.475 Kč, administrativní poplatek ve výši 3.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.500 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 35,53 % p.a., roční procentní sazba nákladů byla spočítána na 254,04 %. Obsahem smlouvy je mj. i prohlášení zákazníka o tom, že poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnuté peněžní prostředky. 6. Z karty zákazníka ze dne [datum] má soud prokázáno, že totožnost žalovaného byla ověřována z průkazu o povolení k trvalému pobytu č. [anonymizováno]. Jako ověřené dokumenty jsou zaškrtnuty kolonky s označením výplatní pásky, pracovní smlouva/ DPP/DPČ a nájemní/podnájemní smlouva. Žalovaný dále uvedl, že je ženatý a žije v nájmu spolu s dalšími dvěma osobami. Žalovaný má jedno nezletilé dítě. Žalovaný pracuje jako stavební dělník u zaměstnavatele [jméno] [příjmení] od srpna roku 2016. Z kolonky ve formuláři vztahující se k finanční situaci se podává, že čistý měsíční příjem žalovaného činil 10.500 Kč. V kolonce další příjmy je zřetelně uvedená částka ve výši 6.000 Kč, která je však přeškrtnuta a nahrazena částkou 28.000 Kč. Částka celkových příjmů ve výši 16.500 Kč je pak rovněž přeškrtnuta a změněna na částku 38.500 Kč. Jako své výdaje žalovaný uvedl celkovou částku 29.300 Kč měsíčně, která je tvořena jednak náklady na bydlení ve výši 15.800 Kč, jednak osobními výdaji ve výši 13.500 Kč. Žalovanému tak měla po úpravách na straně příjmů zbývat k dispozici částka ve výši 9.200 Kč měsíčně (38.500 - 29.300). 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávek za žalovaným. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku má soud prokázáno, že žalovanému byla dne [datum], na adresu [adresa žalovaného], zaslána výzva k zaplacení dlužné částky a současně byl vyrozuměn o postoupení pohledávky. 9. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne [datum] a podacího lístku má soud prokázáno, že žalovanému byla dne [datum], na adresu [adresa žalovaného], zaslána výzva k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ve lhůtě nejpozději do [datum]. 10. K dále žalobkyní předloženým důkazním prostředkům - pracovn