6 C 27/2023-16 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 14 250 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) distančním způsobem na adrese [webová adresa], kterou se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr do výše 11 400 Kč, a kterou se žalovaná zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím. Smlouva byla uzavřena elektronicky. Žalovaná správnost identifikačních údajů potvrdila ve Smlouvě, kterou odsouhlasila podpisem. Žalovaná se identifikovala prostřednictvím platby ověřovacího poplatku ve výši 1 Kč z jejího bankovního účtu č. [bankovní účet]. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. <i>Dokazování</i> 3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav. 4. Žalobkyně má kopii občanského průkazu žalované (zjištěno z kopie občanského průkazu). Ke kopii občanského průkazu dále soud konstatuje, že nic neprokazuje, kdo ji žalobkyni poskytl. 5. Listina označená jako„ SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU S POSTUPNÝM ČERPÁNÍM“ obsahuje na poslední straně nad textem Dlužník strojově napsaný text (text vyhotovený v textovém editoru)„ Podepisuji SMS kódem [číslo] dne 2021 [číslo]“ (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním). K uvedené listině dále soud konstatuje, že listina neobsahuje žádný podpis, který by šel přiřadit žalované, a ani nic neprokazuje, že by SMS kód připojila žalovaná, či že by žalovaná uvedenou listinu skutečně podepsala. Listina byla předložena soudu ve formátu.pdf. Listina neobsahuje žádný elektronický podpis či časové razítko. 6. K listině označené jako„ Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“ soud konstatuje, že není zřejmé, kdo tuto listinu vytvořil. Nic dalšího neprokazuje, že údaje v ní uvedené odpovídají skutečnosti. Jedná se toliko o text napsaný v editoru. Dále soud k této listině konstatuje, že pokud by vzal údaje v ní uvedené za pravdivé, tak toliko prokazují, že na účet číslo [bankovní účet] byla dne [datum] převedena částka ve výši 11 400 Kč, avšak již neprokazují, že tuto částku převedla žalovaná a komu patří účet č. [bankovní účet]. 7. K listině označené jako„ Autorizace ověření totožnosti“ soud konstatuje, že není zřejmé, kdo tuto listinu vytvořil. Nic dalšího neprokazuje, že údaje v ní uvedené odpovídají skutečnosti. Jedná se toliko o text napsaný v editoru. Dále soud k této listině konstatuje, že pokud by vzal údaje v ní uvedené za pravdivé, tak prokazují, že účet č. [bankovní účet] patří žalované. 8. Zástupce žalobkyně vyzval dopisem žalovanou v souvislosti se smlouvou uzavřenou mezi účastníky dne [datum] k uhrazení částky ve výši 17 236,39 Kč do tří dnů, přičemž dopis byl odeslán dne [datum] (zjištěno z dopisu ze dne [datum] včetně podacího lístku). 9. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 10. Soud nemá za prokázané, že by žalovaná podepsala listinu označenou„ SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU S POSTUPNÝM ČERPÁNÍM“ či že by souhlasila s jejím obsahem, neboť tato listina neobsahuje žádný podpis žalované, který by jí šel přiřadit, resp. nic neprokazuje, že by žalovaná tuto listinu podepsala a ani z ničeho neplyne, že by s obsahem této listiny souhlasil. 11. Soud dále nemá za prokázané, že by žalovaná od žalobkyně obdržela jakékoli finanční prostředky. 12. Konečně soud konstatuje, že kdyby vyšel z údajů uvedených v listinách„ Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“ a„ Autorizace ověření totožnosti“, jako z údajů pravdivých, tak by měl toliko za prokázané, že na účet žalované č. [bankovní účet] byly převedeny finanční prostředky ve výši 11 400 Kč. Stále by však nebylo prokázáno, kdo tyto finanční prostředky převedl. 13. Soud dále provedl následující důkazy, ze kterých však s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy mezi účastníky a neprokázání vyplacení finančních prostředků žalované nic rozhodného nezjistil: identifikované příjmy. 14. Soud neprovedl následující důkazy, neboť s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy mezi účastníky a neprokázání vyplacení finančních prostředků žalované je shledal za nadbytečné, jelikož by ničeho nezměnily na rozhodnutí: souhlas se zpracováním osobních údajů; sazebník; Údaje o Poskytovateli spotřebitelského úvěru; VOP; Obecné principy posuzování a filozofie Společnost; Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba]; VOP. <i>Právní posouzení</i> 15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 16. Předně se soud zabýval otázkou, zda došlo k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou, přičemž dospěl k závěru, že nikoli. 17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 18. Podle § 104 ZoSÚ vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. <i>19. Podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytne poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.</i> <i>20. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.</i> <i>21. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>22. Podle § 562 OZ odst. 1 OZ je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.</i> <i>23. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.</i> 24. Soud věc posuzuje jako nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 ZoSÚ. 25. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být dle § 104 ZoSÚ uzavřena v písemné formě a musí být podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen„ nařízení“). 26. Dle § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Soud konstatuje, že toto ustanovení je v pozici speciality k § 582 odst. 1 OZ, tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany. 27. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je přípustné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. 28. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese [webová adresa]). Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou. 29. Dále soud poukazuje na § 562 odst. 1 OZ, dle které je při právním jednání učiněném elektronicky vyžadováno, aby bylo umožněno zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Strojový text (text napsaný v textovém editoru) připojený k listině namísto podpisu však, tak jak tomu je v tomto případě, však neumožňuje určení jednající osoby. 30. Otázkou elektronického podpisu