9 C 36/2022-122 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobci se žalobou podanou dne [datum] domáhali po žalovaných, aby se zdrželi zastínění pozemků žalobců, a dále aby vykáceli všechny dřeviny rostoucí na pozemku žalovaných podél hranic s pozemky žalobců, eventuálně aby tyto dřeviny zkrátili na maximální výšku tří metrů. Konkrétně žalobci uvedli, že žalobci a) a b) jsou [role v řízení] a jsou vlastníky nemovitostí v obci a [katastrální uzemí], a to pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům) a pozemku parc. [číslo] (zahrada), kde oba žalobci fakticky bydlí. Žalobkyně c) je vlastníkem nemovitostí v obci a [katastrální uzemí], a to mimo jiné pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům) a pozemku parc. [číslo] (zahrada), přičemž tyto nemovité věci užívají k bydlení na základě věcného břemene žalobci d) a e), jakožto manželé. Žalovaní jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] (zahrada) v obci a [katastrální uzemí] [ulice] zahrady žalovaných, tj. pozemku parc. [číslo] jsou vysázeny dřeviny, konkrétně na hranici s pozemkem žalobců a) a b) čtyři smrky a mezi nimi túje, a na hranici s pozemkem žalobkyně c) túje. Uvedené dřeviny jsou značně rozrostlé do šířky i do výšky, smrky dosahují výšky až 12 m, túje asi 7 m. Dřeviny přesahují z obou stran na pozemky žalobců, v případě žalobců a) a b) také na jejich garáž. Žalobci jsou tak obtěžování spadem z dřevin (jehličím, šiškami), zejména však dřeviny rostoucí na pozemku žalovaných zastiňují sousední pozemky užívané žalobci, a to jejich větší část. Stín z dřevin rostoucích na pozemku žalovaných vniká na pozemky užívané žalobci v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemků. Žalobci se dále obávají, že by při případném silnějším větru mohlo dojít k pádu stromů, event. jejich částí, na pozemky žalobců, případně i na stavbu žalobců a) a b). Ohrožení stavem stromů shledávají žalobci jako vážné, zejména když dřeviny rostou v místě, kde je značně podmáčená půda spodní vodou, neboť jde o místo bývalého mokřadu (oblasti se říká [anonymizována dvě slova]). Žalobci a) a b) přitom mají malé děti, které se na zahradě často pohybují. Žalobci dále potvrdili, že vztahy žalobců a žalovaných jsou velmi vyhrocené, situace je dlouhodobě komplikovaná. 2. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili a navrhli její zamítnutí s tím, že žádná újma žalobcům nehrozí, jejich požadavek není oprávněný. V daném případě se jedná o stromy vysázené kolem roku 1999, a proto se nelze domáhat jejich vykácení - žalovaní blíže odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5259/2015, podle něhož nárok na odstranění stromů podle § 1017 odst. 1 zákona č. 89/2012 sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nelze úspěšně uplatnit, jde-li o stromy vysázené před [datum]. Žalovaní rovněž poukázali na to, že žalobci nijak nedokládají tvrzení o nebezpečí pádu stromů nebo větví, neuvedli nic, z čeho by taková obava vyplývala. Pokud jde o imise, musí jít o vnikání imisí nad míru přiměřenou místním poměrům, zároveň ale imise musí podstatně omezovat obvyklé užívání pozemku, přičemž rozhoduje skutečný způsob užívání pozemku. Žalobci však dle žalovaných v tomto směru netvrdili, že by se mělo jednat o imise nepřiměřené místním poměrům, ani nic o tom, že by byli podstatně omezováni v obvyklém užívání svých pozemků. Žalovaní rovněž uvedli, že vztahy mezi účastníky jsou velmi vyostřené, podaná žaloba nemá oporu v právu a jedná se o šikanózní podání směřující především k poškození žalovaného 2). 3. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území a [územní celek], list vlastnictví [číslo] soud zjistil, že žalobci a) b) jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům, v části [územní celek]), a pozemku parc. [číslo] každý s podílem o velikosti 1/2. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území a [územní celek], list vlastnictví [číslo] soud zjistil, že žalobkyně c) je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům, v části [územní celek]), pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] přičemž uvedené nemovité věci jsou zatíženy služebností doživotního užívání ve prospěch žalobců d) a e). 5. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území a [územní celek], list vlastnictví [číslo] soud zjistil, že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům, v části [územní celek]), pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp/če (garáž), a pozemku parc. [číslo] to každý ze žalovaných se spoluvlastnickým podílem o velikosti 1/2. 6. Z katastrální mapy zachycující shora uvedené pozemky pak soud zjistil, že pozemek žalovaných parc. [číslo] se nachází mezi pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví žalobců a) a b) a pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně c). 7. Žalobci b) a d) vyzvali žalované dopisem ze dne [datum] k úpravě větví přesahujících na jejich pozemky, a to na základě ústní dohody z konce srpna 2020, a dále vyzvali žalované ke zkrácení výšky vzrostlých stromů do [datum]. 8. Žalovaní v dopise ze dne [datum] a v e-mailové zprávě ze dne [datum] sdělili žalobcům, že stromy byly vysazeny před rokem 2014, jejich pokácení by bylo možné jen s povolením, přičemž zde však není rozumný důvod pro jejich pokácení. 9. Žalobci zaslali žalovaným dne [datum] a dne [datum] opětovně výzvu k úpravě dřevin s tím, že pokud nebude jejich požadavku vyhověno do [datum], resp. provedení úpravy dřevin nebude potvrzeno do [datum], podají žalobci žalobu. Druhý z uváděných dopisů byl dle poštovních podacích lístků žalovaným odeslán [datum]. 10. Z fotografií předložených žalobci pak soud zjistil, že za přístřešky s uskladněným dřevem na pozemku žalobců a) a b) rostou vzrostlé stromy (zřejmě smrky), část na kraji rostoucího smrku se nachází za zděnou stavbou žalobců a) a b) (dle sdělení žalobců se jedná o garáž). V místě před přístřešky mívají žalobci a) a b) po určitou část roku umístěný dočasný (nafukovací) bazén. Na pozemku žalobkyně c) se nachází skleník a vyskládané dřevo, přičemž za tímto uskladněným dřevem a z levé strany skleníku jsou vysázeny vzrostlé túje. 11. Z leteckého snímku žalobou dotčených pozemků soud zjistil, že i na dalších okolních pozemcích se nachází vzrostlé dřeviny (např. na pozemku parc. [číslo] který sousedí s pozemky žalovaných a žalobkyně c), na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo]). 12. Podle § 1011 o. z. vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. 13. Podle § 1012 o. z. vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. 14. Podle § 1013 odst. 1 věta prvá o. z. se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. 15. Podle § 1017 odst. 1 o. z., má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu. 16. Dle § 2900 o. z., vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. 17. Podle § 2903 odst. 1 o. z., nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit. Podle § 2903 odst. 2 o. z. při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy. 18. V daném případě žalobci uplatnili vůči žalovaným dva odlišné nároky. Tzv. negatorní žalobou se nejprve domáhali, aby žalovaným bylo ve smyslu § 1013 odst. 1 o. z. uloženo zdržet se zastínění pozemků žalobců (tj. zdržet se vnikání imisí na pozemky žalobců), a dále se domáhali po žalovaných odstranění dřevin z důvodu hrozící újmy, eventuálně zkrácení těchto dřevin na maximální výšku tří metrů. 19. Pokud jde o uplatněnou negatorní žalobu, tj. požadavek, aby se žalovaní zdrželi zastínění pozemků žalobců, pak k tomuto nároku žalobci neuvedli potřebná skutková tvrzení, tedy ne