10 C 133/2022-203 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobou, podanou u nadepsaného soudu dne24. 5. 2022, ve znění vyjádření z 22. 9. 2022, 12. 10. 2022 a z 13. 9. 2023, se žalobce, z pozice vlastníka, vůči žalovaným domáhal, aby tito vyklidili jeho pozemek parc. č. , hodnota, , zapsaný na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, (dále jen „pozemek č. , hodnota, “ či „pozemek pod chatou č. p. , Anonymizováno, “), a aby z pozemku č. , hodnota, odstranili chatu č. p. , Anonymizováno, zapsanou jako samostatná nemovitá věc na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, (dále jen „chata č. p. , Anonymizováno, “), jejímiž vlastníky jsou. Lhůtu k odstranění chaty č. p. , Anonymizováno, i k vyklizení pozemku č. p. , Anonymizováno, žalobce dodatečně, při jednání dne 15. 8. 2023, navrhl ve prospěch žalovaných jako 5 - 7 letou. Z hlediska geneze majetkoprávních poměrů k pozemku č. , hodnota, žalobce uvedl, že tento pozemek, na němž se nachází i další chaty, dalších vlastníků, dostal, z titulu smlouvy sjednané k 13. 12. 2017, darem od svého otce, , tituly před jménem, , jméno FO, (dále jen „, tituly před jménem, , Anonymizováno, “). Ten pozemek č. , hodnota, nabyl v restitučním řízení, vedeném v režimu zákona č. 229/1991 Sb., konkrétně na základě rozhodnutí vydaného Okresním úřadem v , adresa, pod. zn. , Anonymizováno, , jež nabylo právní moci a těší se tzv. presumpci správnosti, jakožto rozhodnutí orgánu veřejné moci vydané v řádném správním řízení. Byť se skupina chatařů, sporujících průběh i výsledek tohoto restitučního řízení, v minulosti opakovaně (avšak neúspěšně) domáhala jeho přezkumu cestou řízení odvolacího, vedeného (opožděně) Ministerstvem zemědělství pod sp. zn. , Anonymizováno, ,řízení přezkumného, vedeného Ministerstvem zemědělství pod sp. zn. , Anonymizováno, , navazujícího řízení o rozkladu vedeného ministrem zemědělství pod sp. zn. , Anonymizováno, , a zprostředkovaně, napadením rozhodnutím ministra zemědělství a jemu předcházejícího rozhodnutí Ministerstva zemědělství v přezkumném řízení, též formou řízení vedených pod sp. zn. , spisová značka, Vrchním soudem v Praze, resp. pod sp. zn. , Anonymizováno, Ústavním soudem ČR. Oproti tomu chata č. p. , Anonymizováno, byla na pozemku p. č. , hodnota, zbudována až poté, co bylo v roce 1963 rozhodnutím ONV , adresa, (pozn. Okresní národní výbor) povoleno tento pozemek na dobu 10 let odlesnit. Stavebník chaty č. p. , Anonymizováno, , , Jméno zainteresované osoby 1/0, (pozn. otec žalovaného 1) tehdy za účelem užívání téhož pozemku na dobu 10 let i stavby chaty, konkrétně k datu 4. 2. 1963, sjednal s tehdejším vlastníkem nájemní smlouvu (dále jen „Nájemní smlouva 1963“) a následně již sám žalovaný 1) poměr z Nájemní smlouvy 1963, počínaje od 11. 11. 1985, prodloužil do 31. 12. 1992, oproti sjednání „Dohody o dočasném užívání pozemku“ (dále jen „Dohoda 1985“). Přičemž jak v Nájemní smlouvě 1963 tak i Dohodě 1985 bylo obsaženo ujednání, dle kterého byl vlastník chaty č. p. , Anonymizováno, tuto povinen odstranit pro případ uplynutí doby sjednaného nájmu pozemku č. , hodnota, . Nájem na dobu určitou, vztahující se k užívání pozemku č. , hodnota, do data 31. 12. 1997, po skončení shora označeného restitučního řízení se žalovaným 1), resp. s oběma žalovanými, zamýšlel sjednat též , tituly před jménem, , Anonymizováno, , žalovaní však sjednání takového nájmu nejprve odmítali a , tituly před jménem, , Anonymizováno, se vůči žalovaným sjednání časově omezeného nájmu pozemku č. p. , Anonymizováno, musel domáhat v rámci soudního řízení, vedeného nejprve pod sp. zn. , spisová značka, u Obvodního soudu pro , adresa, a poté pod sp. zn. , spisová značka, u soudu nadepsaného. Toto naposled označené soudní řízení nicméně nakonec skončilo bez věcného řízení. , tituly před jménem, , Anonymizováno, vzal žalobu zpět a se žalovanými, stran užívání pozemku č. , hodnota, , sjednal k datu 22. 11. 1996 novou nájemní smlouvu (dále jen „Nájemní smlouva 1996“), a to na dobu určitou, s trváním do 31. 12. 1999, jejíž účinnost byla opakovaně prodlužována, až do konce roku 2019, kdy žalobce k datu 29. 11. 2019 informoval žalované o svém záměru právní poměr z Nájemní smlouvy 1996 dále neprodlužovat. V této souvislosti žalobce žalovaným předložil návrh nové nájemní smlouvy, ti ji však odmítli podepsat. Ani po skončení jednání o sjednání nové nájemní smlouvy však žalovaní pozemek č. , hodnota, nevyklidili a zde stojící chatu č. p. , Anonymizováno, neodstranili, ačkoli je k tomu žalobce prostřednictvím svého zástupce dodatečně vyzval ještě dopisem z 25. 1. 2022.2. Stran právního hodnocení uplatněného nároku žalobce uzavřel, že žalovaní, resp. i jejich právní předchůdci chatu č. p. , Anonymizováno, na pozemku č. p. , Anonymizováno, zřídili a tuto následně i s pozemkem p. č. , hodnota, užívali vždy toliko z titulu časově omezeného práva, jehož existence si žalovaní, jako smluvní strany Dohody 1985 i Nájemní smlouvy 1996, museli být vědomi. Po skončení právního poměru ze sjednaného nájmu tedy, dle názoru žalobce, již žalovaným k užívání pozemku č. , hodnota, nesvědčí žádný právní titul, v důsledku čehož žalobci zanikla i povinnost strpět na tomto pozemku existenci chaty č. p. , Anonymizováno, . Stran této argumentace žalobce odkázal mj. i na závěry z rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věcech vedených pod sp. zn. 22 Cdo 1120/2006, 22 Cdo 1997/2000, 22 Cdo 234/2011 a 22 Cdo 83/2015.3. Žalovaní ve vyjádřeních ze dnů 29. 7. 2022, 14. 9. 2023 a 13. 11. 2023, jakož i při soudních jednáních, uplatněný nárok označili za nedůvodný a sdělili, že je na místě, aby jim žalobce i nadále umožnil buď užívání pozemku p. č. , hodnota, za adekvátní náhradu, nebo jim tento pozemek odprodal. Případně pak, aby byla existence chaty č. p. , Anonymizováno, pozemku č. , hodnota, do budoucna kryta „věcným břemenem“ založeným ve prospěch žalovaných, resp. jejich chaty. Takto popsaný závěr žalovaní dovodili v návaznosti na procesní obranu, jíž představili v několika procesních liniích. První linii své procesní obrany žalovaní založili na skutkovém tvrzení, dle kterého je třeba chatu č. p. , Anonymizováno, považovat trvalou stavbu, jež od samého počátku, od roku 1962, kdy ji postavil otec žalovaného, byla určena k trvalému provozu/užívání. V tomto režimu ji také příslušný správní orgán, dle textu stavebního povolení, povolil, a proto jí také bylo přiřazeno číslo popisné a nikoli evidenční. Zatímco pozemek, na němž chata č. p. , Anonymizováno, stojí, není dle záznamu v katastru nemovitostí označen jako pozemek lesní, ale jako „zastavěná plocha a nádvoří“.Právě v textu stavebního povolení i v textu Dohody1985 je také lokalita označena jako „chatová osada , Anonymizováno, “. Samotní žalovaní, kteří chatu č. p., Anonymizováno, , Anonymizováno, zakoupili od otce žalovaného v roce 1982, nadto nebyli přinejmenším v rozmezí let 1982 až 1993 informování, že by tato chata měla být zbudována toliko na dobu určitou. I po skončení restitučního řízení, v němž došlo mj. i k převodu pozemku č. , hodnota, , je ostatně, obdobně jako další vlastníky chat v téže lokalitě, , tituly před jménem, , Anonymizováno, již v srpnu roku 1993 ujistil, že budou moci pozemek č. , hodnota, užívat po časově neomezenou dobu. Tento závěr dokládali mj. i s odkazem na výpovědi dalších chatařů, jmenovitě pana , jméno FO, a paní , jméno FO, , a dále též s odkazem skutečnost, že v později sjednané Nájemní smlouvě 1996 absentuje ujednání o povinnosti odstranit chatu č. p. , Anonymizováno, po uplynutí nájmu či ujednání o časové limitaci. Dlouhodobost dobrověrného užívání pozemku pod chatou č. , hodnota, (přinejmenším v letech 1982 až 1993), bez vědomí o časové limitaci, pak dle názoru žalovaných, kteří tento závěr předestřeli jako pomyslnou druhou linii své procesní obrany, ve vztahu k jejich osobám, resp. k chatě č. p. , Anonymizováno, založila právo odpovídajícího právu stavby, které touto cestou vydrželi. V rámci další, v pořadí třetí, linie své procesní obrany žalovaní namítli, že pozemek p. č. , hodnota, byl , tituly před jménem, , jméno FO, v restituci vrácen protiprávně, neboť tento pozemek byl k datu konání příslušného restitučního řízení zastavěn chatovou osadou, na níž bylo v restitučním řízení na místě uplatnit výluky zakotvené § 11 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 229/1991 Sb. o půdě, ve znění účinném k prosinci roku 1992 (dále jen „zákon o půdě“). , tituly před jménem, , jméno FO, tedy měly být v restituci vydány pozemky náhradní a nikoli mj. i pozemek č. , hodnota, . Tím spíše za situace, kdy je chata č. p. , Anonymizováno, součástí seskupení celkem 13 chat, jež bylo v minulosti oploceno a mělo dokonce i společný zdroj elektrické energie a společnou příjezdovou cestu. Z popsaných důvodů proto žalovaní dohodu mezi , tituly před jménem, , jméno FO, a příslušným státním podnikem z úseku lesního hospodářství, jíž následně pozemkový úřad posvětil svým rozhodnutím z 28. 12. 1992 (pozn. pod výše uváděnou sp. zn. , Anonymizováno, ) označili za absolutně neplatnou, ve smyslu § 39 zákona č. 40/1964 Sb