16 C 240/2024-12 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaný, coby vlastník bytové jednotky ě. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v budově čp. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , dlouhodobě nehradí předepsané zálohy na služby v předmětné budově. To vedlo k uzavření dohody o uznání dluhu a o splátkách mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., kterou si žalobce najímá pro správu plateb spojených s předpisem záloh, a žalovaným dne , datum, na částku , částka, ; tato částka měla být uhrazena ve splátkách pod sankcí ztráty výhody splátek, přičemž první splátka měla být uhrazena do , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . Žalovaný na dluh nic neuhradil, tím došlo dne , datum, k zesplatnění celého dluhu. Ani přes opakované výzvy k úhradě žalovaný nic neuradil, dluží tak , částka, .2. Podle § 153a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. /odstavec 1/ Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). /odstavec 2/ Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). /odstavec 3/ Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. /odstavec 4/3. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.4. Podle § 114b odst. 2 o. s. ř., k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu.5. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř., jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.6. Soud ve věci vydal dne , datum, elektronický platební rozkaz č.j. EPR , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, s tzv. kvalifikovanou výzvou podle § 114b odst. 1 o. s. ř., který byl žalovanému řádně doručen i se žalobou dne , datum, . Žalovaný podal proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu v zákonné lhůtě dne , datum, odpor, v němž uvedl, že dne , datum, byl v kontaktu s předsedou žalobce a právní kanceláří a dohodli se, že žalovaný do 5 týdnů zaplatí své závazky k žalobci, přičemž z obou stran mu bylo potvrzeno a přislíbeno, že když vše uhradí, další právní kroky dělat nebudou.7. Lhůta pro podání odporu skončila v pondělí , datum, a ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu (tj. do středy , datum, ) se žalovaný již více ve věci samé k žalobě nevyjádřil.8. Za této situace dospěl soud k závěru, že žalovaný se ve včas podaném odporu, ani ve lhůtě 30 dnů od uplynutí lhůty k jeho podání nevyjádřil tak, aby vyloučil účinky fikce uznání nároku podle § 114b odst. 5 o. s. ř. ve spojení s ust. § 153a odst. 3 o. s. ř. Aby byl takový účinek vyvrácen, bylo zapotřebí uvést rozhodující skutečnosti, na nichž žalovaný staví svoji obranu proti uplatněnému nároku, tedy skutečnosti, které by umožnily posoudit, která skutková tvrzení obsažená v žalobě činí žalovaný spornými, jaká jsou jeho obranná tvrzení a z jakého důvodu žalobou uplatněný nárok pokládá za nedůvodný. Obecně lze totiž konstatovat, že vyzve-li soud žalovaného usnesením podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř., aby se ve věci písemně vyjádřil, žalovaný výzvě soudu vyhoví tím, že se ve stanovené lhůtě písemně vyjádří, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, a to zcela, zčásti nebo co do základu. Uzná-li nárok uplatněný v žalobě zcela, nemusí písemné vyjádření obsahovat žádné další údaje. V případě, že nárok zcela neuzná (tj. uzná-li nárok jen zčásti nebo co do základu, popřípadě jej neuzná vůbec), musí písemné vyjádření obsahovat též vylíčení rozhodujících skutečností, na nichž staví svoji obranu proti nároku uplatněnému v žalobě, popřípadě označení důkazů, jejichž provedení navrhuje k prokázání svých tvrzení. Vylíčením rozhodujících skutečností žalovaný reaguje na to, co o skutečnostech významných pro rozhodnutí ve věci tvrdil žalobce; obrana žalovaného spočívá v tom, že - ačkoliv pravdivost některých tvrzení žalobce může potvrzovat - vyvrací svými konkrétními údaji pravdivost jiných tvrzení žalobce, popřípadě že uvádí další skutečnosti, které žalobce netvrdil, na jejichž základě by spor měl vyznít ve prospěch žalovaného. Svoji obranu proti nároku uplatněnému v žalobě žalovaný nemusí rozvádět do všech podrobností a výslovně se vyjadřovat ke všem tvrzením žalobce; postačí, jestliže postaví proti tvrzením žalobce alespoň taková svá tvrzení o rozhodujících skutečnostech, z nichž vyplývá základ jeho obrany proti žalobě, tedy jestliže uvede přinejmenším takové skutečnosti, které, budou-li také prokázány, mohou vést k tomu, že bude (může) mít ve sporu alespoň částečný úspěch (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. , spisová značka, ).9. Žalovaný přitom výslovně žalobou uplatněný nárok nepopřel, což je jedním ze základních požadavků, aby bylo možné vyvrátit fikci uznání nároku, ani neuvedl žádné skutečnosti, které - pokud by byly v řízení prokázány - by mohly vést k zamítnutí žaloby. Žalovaným tvrzená dohoda o nečinění právních kroků ze strany žalobce v případě úhrady dluhu do 5 týdnů by se mohla projevit pouze do rozhodnutí o nákladech řízení, nikoli však do věci samé, a to ještě za podmínky jejího dodržení. Žalovaný důvodnost žalobou uplatněného nároku nijak nezpochybnil ani netvrdil jeho zánik (kupř. splněním). Vzhledem k uvedenému má soud za to, že žalovaný nárok, který byl vůči němu žalobcem v žalobě uplatněn, zcela uznal (§ 114b odst. 5 o. s. ř. ve spojení s ust. § 153a odst. 3 o. s. ř.). Protože předmětem řízení nebyla věc, ohledně níž nelze uzavřít a schválit smír, neboť se jedná o závazek z dvoustranného závazkového vztahu, který si mohou účastníci svými dispozitivními úkony upravit (zde z titulu uznání dluhu podle § 2053 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), soud ve věci rozhodl podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 153 odst. 4 o. s. ř.).10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, proto mu náleží plná náhrada nákladů řízení. Ty představuje podle § 137 o. s. ř. soudní poplatek , částka, , odměna advokáta za tři úkony právní služby po , částka, ve výši , částka, [převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a žaloba dle § 6, § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále též „AT“); tarifní hodnota činí , částka, ], tři režijní paušály za tyto úkony právní služby po , částka, ve výši , částka, [§ 13 odst. 1, 4 AT] a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a paušálu ve výši , částka, , celkem tedy , částka, . Žalobcem uplatněný nárok na odměnu a paušál za poradu s klientem přesahující hodinu soud neshledal důvodným. Advokátní tarif zná pouze společný úkon převzetí a příprava zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) AT], který je složen ze dvou složek, a to úkonu převzetí a přípravy a dále první porady; první poradu s klientem proto nelze účtovat zvlášť, a to bez ohledu na délku této porady. To, že je první porada s klientem zahrnuta do přípravy zastoupení, podtrhuje i znění § 11 odst. 1 písm. c) AT, kde je jako další úkon uvedena další porada s klientem přesahující jednu hodinu. Pokud by snad mělo jít skutečně o nějakou další poradu s klientem, pak ovšem nelze dovodit její účelnost, p