16 C 244/2024-19 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení příspěvku ve shora uvedené výši s příslušenstvím, neboť žalovaný coby skutečný vlastník vozidla registrační značky , SPZ, neměl v období od , datum, do , datum, k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku odpovídá příslušné zákonné denní sazbě za počet dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. K úhradě příspěvku za předmětné období byl žalovaný vyzván dopisem ze dne , datum, , doručen mu byl , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), když žalobkyně s takovým postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, v důsledku čehož se má za to, že s takovým postupem souhlasí.4. Na základě listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:V období od , datum, do , datum, byl v registru vozidel zapsán jako vlastník i provozovatel motorového vozidla zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , s objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, , jméno FO, , bytem , adresa, ; vozidlo je stále provozované (zřejmé z karty vozidla). , jméno FO, , bytem , adresa, , uzavřel dne , datum, s žalovaným kupní smlouvu, na základě níž převedl vlastnické právo k předmětnému vozidlu na žalovaného, téhož dne bylo vozidlo žalovanému předáno (prokázáno uvedenou kupní smlouvou). Žalobkyně dopisem ze dne , datum, žalovaného vyzvala, aby ve lhůtě 60 dnů uhradil zákonný příspěvek nepojištěných za období od , datum, do , datum, (tj. 161 dní) ve výši , částka, (při denní sazbě , částka, ), případně aby v uvedené lhůtě prokázal neexistenci povinnosti k placení příspěvku (zjištěno z výzvy k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu a dokladu o odeslání).5. V řízení nebylo tvrzeno (ani prokázáno), že by žalovaný měl k předmětnému vozidlu v rozhodném období sjednáno pojištění odpovědnosti, ani že by příspěvek zaplatil.6. Žalovaný je občanem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný vztah aplikoval – v souladu s § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém – úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále též „Brusel I. bis“), a jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (dále též „Řím II.“), a dospěl k závěru, že podle čl. 4 bod 1. Brusel I. bis (případně čl. 5 bod 1 ve spojení s čl. 7 bod 2 Brusel I. bis) je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci a podle čl. 4 bod 1 Řím II. je rozhodným právem právní řád České republiky, když jde o porušení povinnosti stanovené zákonem České republiky za provozování vozidla registrovaného na jejím území a žalovaný má navíc na území České republiky hlášen pobyt7. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále též „ZPO“), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.8. Podle § 4 odst. 1 ZPO, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 2 ZPO při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že: a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 3 ZPO výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 ZPO osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 ZPO výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 4 odst. 6 ZPO povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 7 ZPO výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.9. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí , částka, .10. Soud shledal žalobou uplatněný nárok zcela důvodným. Zákon o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, který byl v rozhodném období účinný (srov. § 96 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, účinného od , datum, ), koncipuje právní úpravu vzniku nároku na zaplacení příspěvku v ustanovení § 4 ZPO tak, že povinnost platit příspěvek má vlastník, případně provozovatel vozidla (přičemž se má za to, že jím je ten, kdo je zapsán jako vlastník, resp. provozovatel v registru silničních vozidel) v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 ZPO, tedy bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný od , jméno FO, , v registru stále evidovaného vlastníka a provozovatele, dne , datum, koupil předmětné vozidlo, v důsledku čehož se stal jeho vlastníkem (§ 2079 a násl. zákona č. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále též „o. z.“). Protože k tomuto vozidlu nebylo po předmětné období řádně sjednáno pojištění odpovědnosti, je žalovaný podle § 4 odst. 1, 2 ZPO povinen platit příspěvek, a to ve výši dle § 4 odst. 3, 5 ZPO ve spojení s § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb., současně je povinen uhradit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši , částka, podle § 4 odst. 4 ZPO ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Příspěvek byl přitom řádně (srov. § 4 odst. 7 ZPO) uplatněn ve lhůtě stanovené podle § 4 odst. 6 ZPO. Soud žalovanému uložil zaplatit z jistiny rovněž úrok z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.; žalovaný se poprvé dostal do prodlení s placením příspěvku den následující po uplynutí lhůty k plnění stanovené ve výzvě k úhradě příspěvku a žalobkyně úrok z prodlení až po tomto datu požadovala.11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí náleží plná náhrada nákladů řízení. Ty představuje podle § 137 o. s. ř. soudní poplatek , částka, , odměna advokáta za tři úkony právní služby po , částka, ve výši , částka, [převzetí zastoupení, žaloba a předžalobní výzva § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále též „AT“)], tři režijní paušály za tyto úkony právní služby po , částka, ve výši , částka, [§ 14b odst. 5 písm. a) AT] a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a paušálu ve výši , částka, , celkem tedy , částka, .12. Třídenní lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení, platební místo pro náhradu nákladů řízení pak k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.